- 1861 – 1865
- v „Novém světě“ dochází ke vzniku nové velmoci
- 1783 uzavřely USA mír s Anglií = končí válka za nezávislost
- západní hranicí tehdejšího státu byla řeka Mississippi
- následovalo postupné připojování území
- 1803 byla od Francie odkoupena Louisiana
- 1819 od Španělska Florida
- pol. 19. století byly připojeny smlouvou s Anglií severozápadní oblasti u Pacifiku
- úspěšnou válkou s Mexikem získaly USA Texas a Kalifornii (zde proběhla v roce 1848 zlatá horečka)
- 1867 USA odkoupily od Ruska za sedm milionů dolarů Aljašku
- hranice byly tvořeny: na severu byla jezera, na jihu Mexiko, na východě Atlantik a na západě Pacifik
- prozatímní územní rozmach USA ukončen a začíná hospodářský rozmach, ale nerovnoměrný!
- SV Atlantické pobřeží – průmysl
- Západ – zemědělství (ranče, farmy)
- Jih – plantáže = otrocká práce
- 1871 kongres USA přestal považovat Indiány za národ = začala genocida (vyvražďování) Indiánů a zahánění do rezervací
Rozpory mezi SEVEREM a JIHEM
- SEVER chce cla s Velkou Británií X JIH cla nechce
- území nově připojené k USA: Jak tuto půdu využít = SEVER navrhl přidělování půdy
- JIHOZAPAD: plantáže, otroctví
- SEVEROVYCHOD: kapitalistické podnikání
- otázka o otrokářství (SEVER to považuje za zaostalé, JIH za výnosné)
- politické rozpory: republikáni (= průmyslová buržoazie na SEVERU) ademokraté (= plantážníci na JIHU)
- jih upřednostňoval samostatnost svých států, Sever spíše centrální vládu
- před samotnou válkou fungovali abolicionisté, kteří se snažili odstranit otroctví, pomáhali otrokům v útěku na SEVER = organizovali tzv. „dráhy na svobodu“. Exemplárně byl za tyto činy popraven např. John Brown, který připravoval povstání ve Virginii, osvobozoval otroky, ale zároveň krutě vyvražďoval rodiny otrokářů
- 1860 prezidentské volby – zvítězil republikán Abraham Lincoln = na JIHU propukla vlna nevole – nejdříve se od USA odtrhla Jižní Karolína, později postupně dalších deset států (celkem 11) – mezi nimi: Mississippi, Florida, Alabama, Georgia, Louisiana a Texas – založili tzv. „Konfederované státy americké“ (4. února 1861) s hlavním městem Montgomery (později Richmond) a prezidentem Jeffersonem Davisem
Dopad rozporů:
- vypukla občanská válka v USA mezi SEVEREM (UNIE – Spojené státy Americké) a JIHEM (KONFEDERACE – Konfederační státy americké)
- Sever = generál GRANT
- Jih = generál LEE
- Sever si dal za cíl obnovení Unie. Měl v mnohém převahu – podařilo se mu získat podporu lidu, lidé do armády vstupovali pro „dobrý“ úmysl (farmáři, zemědělci).
- Válku zahájili Jižané útokem na pevnost Fort Sumter
Bitva u Bull Runu
- 1861 se utvořila ve Washingtonu armáda s asi 30 000 vojáky = pouze zběžný trénink, ne důkladnější výcvik.. Armáda Severu byla poražena a dala se spolu s přihlížejícími civilisty na útěk do Washingtonu.
Strategie SEVERU měla tři hlavní směry:
- Armáda má bránit Washington a vyvíjet tlak na Richmond.
- Námořnictvo má vykonávat blokádu přístavů Jihu a neumožnit mu zásobování ze zahraničí.
- Proniknutím západní armády podél třech hlavních vodních toků (Mississippi, Tennesse a Cumberlandu) = rozdělit Jih minimálně na dvě části.
Bitva u Shilohu – nejkrvavější = 50 000 obětí
- zpět do Washingtonu, aby se připojil k vojskům generála Johna Popea, aby společně
Bitva u Gettysburgu
- Leeovi nepodařilo prolomit seveřanskou armádu, a tak ustoupil.
Bitva na řece Mississippi
- Grant dobyl hlavní město Mississippi
Srážka u Champion´s Hill
- Seveřané dobývali jednu pevnost za druhou. Jižané ustupují a Grant po 50 dnech obležení pevnosti se Jižané vzdávají = 30 000 zajatců
1865 padlo hlavní město Konfederace – Richmond = Lincoln zastřelen ve Ford Theathre ve Washingtonu. (5 dní po vítězství)
Zbraně
Válka sever proti Jihu začala s jednoranovými puškami, které se nabíjeli ústím a skončila s puškami Spenser, které se nabily jednou a střílely mnohokrát za sebou a opakovačkami Henry. Výběr byl skutečně velice široký. Zbraně vynalezené v tomto období, ať už jsou to originály, nebo repliky, patří mezi nejobdivovanější v celé historii lidstva.