VFR zanechala bohatý odkaz myšlenkovým a politickým směrům, jejíž programy vycházely z jejího dědictví a to hlavně z Prohlášení práv člověka a občana
LIBERALISMUS – poč. 30.l. 19. st.
vznikal v Anglii a Francii, ale šířil se taky ve stř. Evropě
myšlenky liberalismu vyrůstaly hl. z Prohlášení práv člověka a občana za VFR
HOSPODÁŘSKÝ LIBERALISMUS – důraz na zásadu volné soutěže a svobodného trhu aniž by stát zasahoval, podporován hlavně podnikateli, výrobci, obchodníky
Program:
jedinec nemá být omezován státem, pokud neškodí jiným a neporušuje zákony
stát má naopak jedinci zajišťovat svobodu slova, podnikání, myšlení, projevu, obchodu, náboženství a podnikání
hlavní politické rozhodování mají mít ti, kdo jsou hmotně nezávislí a ti, kdo platí daně
ideální forma vlády: konstituční monarchie
kritické stavění proti klerikalismu = církvi
NÁRODNÍ HNUTÍ = NACIONALISMUS – 20. – 30.l. 19.st.
objevil se v Německu, Itálii, VB, Francii, Rusku (= ve všech zemích s jinými zájmy)
byl vytvořen nový názor na národ a jeho poslání, příslušník národa = vlastenec
„Národ je pospolitost občanů, kteří jsou si rovni před zákonem a tvoří velikou skupinu díky svým společným zájmům. Jejich úkolem je sloužit těmto zájmům“
něměcký filosof HERDER: „ Národ je určen společnými dějinami, jazykem a kulturou“
národní hnutí se projevilo hlavně v boji za nezávislost
CHARTISMUS – konec 30.-začátek 40.l. 19. st.
vznik v Anglii – zakladatel William Lowett – Sdružení dělníků za lepší mzdy 1836
hlavní cíl: volební reforma
Charta lidu: požadavky na volební právo pro všechny muže, tajné volby, platy pro členy parlamentu ALE parlament chartu odmítl = stávka = poražena
chartistické hnutí nezaniklo, ale mělo velký ohlas ve FR, N, R-U a zůstávalo polit. silou 40. let
SOCIALISTICKÉ UČENÍ –konec 30.-začátek 40.l. 19. st.
požadavky: zavedení nemocenské, chudinské a starobní péče, zkrácení pracovní doby na 10 hodin
GRACH BABEUF – obhajoval rovnostářský komunismus jako lék na sociální neřády
HENRI DE SAINT-SIMON – každý má pracovat dle svých schopností a možností a pomáhat v duchu křesťanské solidarity
CHARLES FORIER – nespravedlnost viděl v systému rozdělování – podal návrh na přestavbu společnosti = všichni by společně pracovali a rozdělovali si výdělek rovným dílem – odmítal obchod a velký průmysl
ROBERT OWEN – zavedl ve svých prádelnách sociální zabezpečení, což předstihovalo svoji dobu
LOUIS BLANC – navrhoval odstranit soukromý majetek = socializace velkých podniků, bank, dopravy a převést výrobní prostředky do rukou komun
PROUDHONISMUS – 40.l. 19. st.
PIERRE PROUDHON – označil velké vlastnictví za krádež, navrhl společnost drobných samostatných výrobců, kteří se mají sdružovat a vyměňovat zboží na základě sociální potřeby
AUGUSTE BLANQUI – navrhoval revoluci = násilný politický zvrat, který by dal do rukou moc pracujícím
DEMOKRATISMUS – 50.l. 19. st.
oddělil se od politického liberalismu
myšlenky vycházely z názorů J.J. Rousseau
každý občan bez rozdílu majetku má mít právo podílet se na politickém rozhodování
důsledná demokracie pak vyřeší problémy sociální nerovnosti
tento směr podporován hlavně řemeslníky a dělníky
MARXISMUS – konec 40.l. 19. st.
vznikl v Anglii
zakladatelé Karel Marx + Bedřich Engels
učení založeno na názorech něm. idealisty HEGELA = činitel vývoje kapitalismu = rozpor buržoazie X proletariát – revolucí lze změnit politický systém a odstranit tak společenské neduhy
1848 vydali „Manifest komunismu“
na Marxově učení vznikla 1. internacionála v Londýně 1864, která sdružovala velké množství politických stran
ANARCHISMUS – 40.l.19.st.
zakladatel MICHAIL BUKUNIN – ruský emigrant, který žil nějakou dobu na Západě
věřil, že nejchudší vrstvy odstraní současný řád
zlo viděl v samotné instituci státu, proto chtěl zničit hranice a vládu = osvobodit člověka, který by se sdružoval do malých obcí
KŘESŤANSKÁ SDRUŽENÍ
dávaly si za úkol pomáhat obětem industrializace = zmrzačeným dělníkům, vdovám, sirotkům, starým občanům = výsledky omezené
