• 1789 = dobytí Bastily – 1799 = Napoleon císařem
• heslo revoluce: Svoboda – Rovnost – Bratrství

Doba, kdy si žádný Francouz nebyl jist svým životem. Politická situace se velmi rychle měnila. Kdo byl v čele dnes, mohl být již zítra gilotinován.

Poměry ve Francii před začátkem revoluce

Obyvatelé Francie děleni do tří skupin:

• Duchovenstvo (1%)
• Šlechta (2%)
• 3. stav (97%) – prostí lidé, buržoazie (obchodníci, rentiéři), inteligence (lékaři, právníci, učitelé), řemeslníci, dělníci, chudina na venkově a nevolníci

Příčiny revoluce:

• 1. a 2. stav nemusel platit daně = 3. stav měl veškerou daňovou zátěž (museli platit daně podle počtu komínů a podle oblečení)  => nedostatek financí
• nákladný způsob života královského dvoru ve Versailles
• absolutistická vláda panovníka Ludvíka XVI – odmítl ekonomické reformy Turgota a Neckera
• účast v nákladných zahraničních válkách
• církev vlastnila 1/10 půdy
• neúroda obilí a nedostatek chleba

Průběh revoluce:

• podmínky pro revoluci připravilo osvícenství
• za vlády Ludvíka  XVI. se státní dluh ztrojnásobil a proto Ludvík svolal zasedání generálních stavů, které měly schválit zdanění 1. a 2. stavu (víc jak 175 let GS nebyly svolány)
• 3. stav se prohlásil za národní shromáždění – cíl vytvoření ústavy a ukončení absolutismu = král se rozhodl proti poslancům zasáhnout silou = povstalci dobyli vězeňské opevnění Bastilu – symbol královské moci (14.7. 1789 – dodnes ve Francii státní svátek)

Příslušníci třetího stavu se k těmto povstalcům připojili a vytvořili Národní gardu –ozbrojení dobrovolníci připraveni prosadit ústavu – vůdce markýz La Fayette (hrdina Americké revoluce)

• symbol revoluce – trikolóra
• vznikly komuny (obecní rady) – převzaly moc za královské úředníky
• na venkově vypukla selská válka proti feudálům, panoval tam „velký strach“bohatých, protože docházelo k vypalování jejich obydlí či dokonce zamordování feudálů samotných
• poddaní odmítali plnit své povinnosti, odmítali odvádět daně.
• docházelo k emigraci šlechty (hlavně do Říše)

Výsledky a pokračování revoluce:

• Národní shromáždění zrušilo feudalismus
• 1. a 2. stav zdaněn
• zajištěna rovnost před zákonem
• zrušena robota za výkup
• církev podřízena státu
• přijata Deklarace lidských a občanských práv – zaručení svobody, rovnost před zákonem, nedotknutelnost soukromého vlastnictví
• v červnu 1791 se Ludvík XVI. pokusil o útěk – byl však poznán (dle své podobizny na minci) v jednom hostinci, ve kterém se zastavil – měla to být poslední zastávka před opuštěním Francie.
• v září 1791 byla přijata ústava = Francie se tím stala konstituční monarchií
• na politické scéně se objevilo několik politických klubů:

1. 1. Jakobíni (radikální inteligence) – vůdce Robespierre,
   2. Kordeliéři (vydávali noviny Přítel lidu) – vůdci Marat a Danton
   3. Girondisté (liberální buržoazie)

• politické kluby spolu soupeřily o moc v Národním shromáždění
• příprava války – chtěli touto cestou definitivně zlikvidovat plány emigrace na obnovení monarchie a zároveň posunout hranici Francie s Německem na Rýn. Válku podporoval i král, ale z opačného důvodu. Král doufal v porážku revoluční Francie a tím ve změnu poměrů a ke znovunastolení jeho absolutistické vlády.

Na jaře roku 1792 Francie vyhlásila Rakousku válku. K Rakousku se přidala Anglie a Španělsko, a tím vznikla první protifrancouzská koalice.

• RA + AN + ŠP X Francouzští revolucionáři
• bitva u Valmy (píseň Marseillaisa [Marsejéza]) – revolucionáři z Franci obsazují Belgii a levý břeh Rýna
• RA – PRUSKO X Francouzští revolucionáři

V srpnu 1792 v Paříži vypukla revoluce rovnosti. Byl hledán viník všeho špatného. Onen viník byl nalezen v králi, který byl záhy sesazen a zajat. Tím ve Francii skončila konstituční monarchie a byla vyhlášena REBUBLIKA = 22.9. 1792

• zaveden revoluční kalendář
• zvolen konvent (- zákonodárný sbor)
• v lednu 1793 král popraven (gilotinován) a v říjnu i jeho žena Marie Antoinetta
• nejdříve měli převahu Girondisté, později Jakobíni – vytvářili silnou ústřední vládu, centralizovali moc, rozprodávali konfiskovanou půdu chudým rolníkům, zavedli výbory a komise – nejdůležitější byl výbor pro veřejné blaho – zásobování, válečná výroba, obrana země, zahraniční politika nebo výbor veřejné bezpečnosti .bojoval s nepřáteli revoluce)
• ve Vendeé (pays de la Loire) vypukly protirevoluční vzpoury, většina problémů se začala řešit revolučním terorem – gilotinou, kterému zpočátku podléhal skoro jen 1. a 2. stav

Pod gilotinou skončil i Danton – „revoluce požírá vlastní děti“. Robespierre se snažil zavést „novou republikánskou morálku“, což souviselo se zaváděním kultu nejvyšší bytosti (kultu rozumu).

• 1794 byli Jakobíni svrženi, Robespierre spolu se svými přívrženci zatčen (asi 20) a příští den bez soudu popraven
• s terorem byl spjat i Marat (byl zavražděn venkovskou dívkou Charlottou Cordeiovou jehlicí do vlasů)

Období direktoria (1794 – 1799)

• k moci se dostala buržoazie, která zbohatla za revoluce („Bahno“, Girondisté)
• rušeny revoluční orgány a zaveden teror proti Jakobínům (včetně poprav) „bílý teror“
• byl zakázán a zrušen klub Jakobínů
• nastává pohodlnější život (salóny, společenský život, výstřední móda, uvolnění mravů).

Roku 1795 se konala velká povstání lidu. Lidé vtrhli do konventu a žádali chléb a ústavu z roku 1793 – povstání byla potlačena vojskem = následovaly popravy nebo deportace na galeje

• r. 1795 zvoleno pětičlenné DIRECTORIUM + rada pětiset + rada starších – moc udržována pouze pomocí armády a policie =
•  povstání royalistů (potlačeno poručíkem dělostřelectva Napoleonem).
• Direktorium vyhlásilo, že kdo bude obhajovat monarchii nebo ústavu z roku 1793, bude zastřelen.

Roku 1797 bylo odhaleno spiknutí rovných (řemeslníci, střední buržoazie) – vůdce tohoto spiknutí byl Gracchus Babeuf – tvrdil že revoluce přinesla výhody jen bohatým a měla by pokračovat, aby byla odstraněna nerovnost – požadoval společné vlastnictví výrobních prostředků (rovnostářství. –  spiknutí však bylo prozrazeno a Babeuf popraven

Zahraniční politika v období direktoria

• Francie anektovala Belgii, ovládla břeh Rýna a r. 1796 začala válčit proti Itálii.
• vznikly tzv. sesterské republiky (území závislé na Francii tzv. satelitní republiky, Francie jim přinášela svobodu, republikánskou ústavu, byly zde rušeny feudální povinnosti, zaváděny demokratické svobody – svoboda tisku, shromažďování,…)
• v severní Itálii byli vznikla zde Ligurská republika (s hlavním městech Janovem)
• pod Alpami vytvořili Cisaplinskou republiku (s hlavním městem Milánem)
• Římská republika = papežský stát
• Parthenská republika s hlavním městem Neapol
• Helvétská republika ve Švýcarsku
• Batávská republika v Belgii – zde vládl Napoleonův bratr Gerome).

Posledním protivníkem Francie zůstala Anglie – prvním krokem bylo přerušení spojení Anglie a Indie, dále Napoleon podnikl tažení do Egypta a Sýrie – zvítězil v bitvě „pod pyramidami“, pak se ale začaly projevovat problémy (obtížné spojení s Francií, podnebí, nemoci). Společně s vojáky Napoleon přivezl do Egypta vědeckou expedici, která zde začíná studovat starověkou kulturu.

• Francouzi byli však poraženi v bitvě u Akkry
• 1799  – Napoleon učinil převrat – vládl 15 let – nejprve jako první konzul, pak jako konzul na doživotí, nakonec jako císař.

Napoleonův převrat znamená konec Velké Francouzské revoluce .

Význam Velké Francouzské revoluce:

• politicky a ekonomicky sjednotila zemi
• zbavila Francii starého královského absolutistického režimu
• vytvořila první moderní občanskou společnost a armádu
• byla vzorem pro ostatní státy – dodnes se myšlenky revoluce projevují

Napoleon Bonaparte (1769 – 1821)

• dokonalý vojevůdce, stratég, politik
• Napoleon Bonaparte byl tzv. malý – velký muž, který se nesmazatelně vepsal do dějin celé Evropy
• narodil se na Korsice v rodině právníka ( otec Carl Maria Bonaparte, matka Leticie Bonaparte)
• v mládí velmi „hyperaktivní“ a zlobivé dítě
• měl 3 bratry (Lucien, Jerome a Guiseppe) – s nejstarším Guiseppem poslán na sever Francie (Brienne – le Chateau) za účelem studia vojenské školy
• spolužáci mu přezdívali: „La paille au nez“ = „ Sláma v nose“ kvůli jeho korsickému přízvuku. Ke svému rodnému ostrovu se hrdě hlásil
• dále vystudoval vojenskou akademii v Paříži, vstoupil do francouzské armády, stal se poručíkem, později velmi schopným generálem
• vedl skvělá tažení (v Itálii, v Egyptě: „Vojáci, vzhlíží na vás 40 století!“)
• 1799 státní převrat = konec direktoria = jmenován 1. konzulem (ze tří) v čele republiky
• 1804 = NB císařem

Politické zásluhy:

• vytvořil občanský zákoník, který zajišťoval: náboženskou svobodu, právo na práci, muž má absolutní postavení v rodině
• uděloval privilegia za vojenské zásluhy
• zřídil tajnou policii
• podporoval soukromé podnikání
• nechal vystavit nové cesty a přístavy

Dobyvačné války:

• zaměřil se na Anglii (velký konkurent Francie)
• 1805 – bitva U Trafalgaru = Francie (NB) X Anglie (Nelson) – Napoleon prohrál
• 1806 – NB vyhlásil kontinentální blokádu proti Anglii = evropské země nesmí obchodovat s Anglií = snažil se oddělit Anglii od evropských států (ovšem zboží do Anglie dováženo „na černo“)
• 1805 – bitva tří císařů U Slavkova (Austerlitz) = Francie (NB) X Rakousko (František I.) + Rusko (Alexander) – Napoleon vyhrál
• později porazil Španělsko, Neapolsko, Sev. Itálii, Prusko, část Polska atd.
• 1812 – 1813 – VELKÉ RUSKÉ TAŽENÍ – 600 000 vojáků NB směr Moskva, obrovská zima, nedostatek potravy rozložilo celou francouzskou armádu, zpět se vrátilo pouze 50 000 vojáků
• 1813 – bitva u Lipska = „bitva národů“ – NB poražen
• postupně NB prohrával všechny války  – r. 1814 se zřekl trůnu a odešel na ostrov Elba – útěk r. 1815 = stodenní císařství (jeho poslední krátká vláda ve Francii) ALE poražen v bitvě u Waterloo – odvezen na ostrov sv. Heleny do vyhnanství – tam i umírá (zřejmě na otravu arsenikem)

Napoleonovo soukromí:

• samotářský, rád četl, měl mimořádnou paměť, lozil po čtyřech po mapě a zkoumal terén
• byl zván do pařížských salónů
• 1. manželka Josefína („ Josefíno, nemyj se, za týden přijedu“), 2. Marie Luisa (dcera císaře Františka I.) – s ní měl syna Napoleona Orlíka – zemřel velmi mlád
• nemoci NB: žaludeční vředy, trávící poruchy, hypofýzní dysplazie – porucha růstu