• náboženský konflikt, v jehož pozadí se skrývaly konflikty politické

Kořeny konfliktu :

• reformace církve (rozpad církevní jednoty znamenal konec universalismu)
• spjata s fanatismem (na obou stranách)
• rozpor mezi středověkým a moderním pojetím státu (universalismus × vznik národních států)
• myšlenky renesance s důrazem na svobodu člověka => egoismus a touha mít, vlastnit
• rozpínavost moci středověkých států a rodů (např. Habsburkové)

V průběhu války vznikla protihabsburská koalice = PROTESTANTSKÁ UNIE (1625) – Nizozemí, Anglie, Francie, Dánsko, Norsko, protestanti z Čech, Něm, Uher a Rak.

Do KATOLICKÉ LIGY se připojily – Španělsko, Rakousko, polští králové, katolíci z Čech, Něm, Uher a Rak

Válka probíhala v několika fázích:

I. fáze: válka česká (1618 – 1620) – 2. pražská defenestrace – bitva na Bílé Hoře

Druhá pražská defenestrace

• 23. května 1618 se rozhněvaná skupina protestantských pánů hnala ulicemi Prahy směrem ke hradu – cílem nebylo ani tolik vyjednávání – ostatně císař na hradě nebyl – jako spíš lynčování katolických místodržících Jaroslava Bořitu z Martinic a Viléma Slavaty z Chlumu, kterýmžto připisovali vinu na potlačování práv protestantů.
• vůdce protestantů – hrabě Matyáš Thurn – žádal hlavy obou místodržících
• dav se natlačil do kanceláře za účelem – vyhodit viníky z okna = defenestrace
• nejdříve vzali Martinice, kterého vysadili do okna a poté jej shodili dolů do hradního příkopu – bylo to bezmála 15 metrů
• Slavata se pokoušel více bránit, ale proti síle davu neměl šanci – jeho pád byl bolestnější
• nakonec byl z okna vyhozen ještě písař Filip Fabricius
• všichni tři „vyplnění“ svůj pád přežili – spadli totiž do hromady starých papírů a hnojiště = oni sami však připisovali díky za svůj stav panně Marii

Gesto bylo vykonáno. Symbolický počátek, který měl netušený výsledek – 30 let barbarských bojů nejen v Čechách, ale po celé Evropě !!!

• stavové zpočátku tvrdili, že se nejedná o protest proti císaři, ale proti místnímu místrodržitelskému aparátu
• zvolena zemská rada třiceti direktorů vedena Václavem Vilémem z Roupova(10 z každého stavu – páni, rytíři, měšťané)
• vláda verbovala vojsko – k odboji se připojila i Lužice, Slezsko, Morava a Uhry
• představitelé odboje předpokládali pomoc ze zahraničí – od protestantských knížat v Německu, dále od Anglie, Nizozemí a Saska – ti vytvořili spolek – Protestantská unie v čele stál Fridrich Falcký

II. fáze: válka falcká (1620 – 1623)

• Fridrich Falcký se snažil zvrátit výsledek Bílé hory a ztratil i rodové državy v Říši (Horní Falc) – dožil v Nizozemí a umírá v Anglii – do roku 1632 používá titul český král
• zároveň válka o rozdrobené Německo

III. fáze: válka dánská (1625 – 1629)

• do čela na obranu protestantů se postavilo Dánsko = stanulo v čele protihabsburské opozice – král Kristián IV. = protihabsburská opozice chtěla zamezit šíření vlivu Habsburků v říši = Kristián obdržel finanční podporu od Anglie, Francie a Nizozemí = situace byla zpočátku příznivá pro Dánsko
• část dánských vojsk pronikla Slezskem na Moravu a do Uher – působili zde Habsburkům potíže a spojovali se s ostatními odpůrci Habsburků např. s uherskou šlechtou vedenou Bethlenem Gáborem, Sedmihradskem, Valašskem
• 1626 však poražen u Dessavy Albrechtem z Valdštejna = zachránil císaře,  najal vojsko a ovládl německé území do moci císaře až k Baltu = tento úspěch Habsburků umožnil tvrdý postup v Čechách
• 1630 císař na žádost německých knížat propouští Albrechta z Valdštejna ze svých služeb, především proto, že mu německá knížata záviděla úspěch, a pak zde byly také stížnosti na řádění Valdštejnových vojsk v Německu =Albrecht se cítí ponížen a uchyluje se na „kvetoucí ostrov“ (jižní Čechy)

IV. fáze: válka švédská (1630 – 1635)

• Habsburkové se snaží ovládnout Pobaltí – do čela na obranu protestantů se postavilo Švédsko (Dominium maris Baltici) v čele s Gustavem Adolfem  – vzniká Protihabsburská koalice
• ve švédské armádě bojovalo hodně českých emigrantů
• také Sasové zaujímali protihabsburské stanovisko = spolu se Švédy porazili Katolickou ligu, ovládli Slezsko a roku 1631 Sasové obsadili Prahu
• habsburská vojska byla vyhnána ze severního a středního Německa
• císař opět povolal Valdštejna, ten přijal velení a vyhnal Sasy z Čech, boje převedl do Německa
• 1632 v bitvě u Lützenu padl Gustav Adolf
• minulou urážku však Albrecht z Valdštejna císaři nezapomněl a tajně vyjednával se Švédy = začal hrát na dvě strany = informace se však donesly do Vídně a proti Albrechtovi okamžitě vzrostla nedůvěra
• císař okamžitě vydal příkaz Valdštejna odstranit – únor 1634 v Chebu zavražděn společně se svými věrnými (Trčka z Lípy, hrabě Kinský, Niemann, Illov) – jeho majetek zkonfiskován a rozdroben
• 1634  Švédové poraženi v jižním Německu
• 1635 se Sasové znovu přidali na stranu císaře, za což si vysloužili Horní a Dolní Lužici

V. fáze: válka Švédsko – francouzská (1635 – 1648)

• hlavní síly protihabsburské koalice tvořilo Švédsko a Francie (kardinál Richelieu)
• cílem švédských vpádů – Čechy = místem bojů mezi oběma stranami = drancování země
• 1639 šv. gen. Báner obléhal Prahu, později se boje přenesly z Čech na Moravu
• 1642 Švédové obsadili Olomouc, neovládli však Brno – v čele gen. Torstenson
• od roku 1644 probíhala jednání o míru
• válka se zjevně měnila v konflikt Francie a Španělska = česká otázka samostatnosti naprosto zanedbána = české zájmy obětovány !!!
• 1645 svedena jedna z nejkrvavějších bitev třicetileté války = bitva u Jankova(zvítězili Švédové) – habsb. vedl Götz (lidově se mu říkalo Kec)
• 1648 šv. gen. Wrangel dobyl Malou Stranu a Hradčany – byl vyloupen Pražský hrad a Rudolfínské sbírky odvezeny do Švédska (a do Čech se nevrátily dodnes)

Mírová jednání a výsledky třicetileté války

1648 byl ve Vestfálsku (Münster, Osnabrück) uzavřen Vestfálský mír:

• po všech bojích nakonec Habsburkové nezískali převahu v Říši ani v Evropě – upevnili si jen postavení ve vlastních zemích = česká otázka zanedbána
• konec nadějí českého exilu – do poslední chvíle doufali v pomoc Švédska – návrat náboženských poměrům k r. 1618
• Švédové nakonec podpořili obnovení poměrů k roku 1624
• posílení vlivu Francie (rozhodující vliv v Evropě)
  • hranice až u řeky Rýn, území Alsaska, Verdun, Mety, Toul
• posílení vlivu Švédska – pobřeží Baltu s výj. východního Pruska, ovládlo ústí Labe, Odry aj.
• potvrzení nezávislosti Nizozemí a Švýcarska na Říši
• Německo zůstalo roztříštěné = svrchovanost německých knížat

Následky třicetileté války

• obrovské hmotné škody = zpomalení hospodářství
• vylidnění (25 – 33 %) – válka + mor
  – vylidnění celých vesnic
• úbytek produktivního obyvatelstva => připoutání sedláků k půdě (zákazy stěhování, více robot =  „druhé nevolnictví“
• rozmach vojenského podnikání a později jeho úpadek (žoldnéřská armáda – výjimkou bylo Švédsko)
• úpadek křesťanské morálky
• poslední konflikt vedený pod záštitou náboženské otázky
• prohloubení rozdílů mezi západní a východní Evropou

Albrecht Václav Eusebius z Valdštejna zkráceně Valdštejn

• fascinující postava, těžko uchopitelná, krajně rozporuplná
• „chudák boháčem“
• 24. září 1583 Heřmanice u Jaroměře – 25. února 1634 Cheb
• energický, činorodý, odvážný, bezohledný, výborný organizátor, zároveň chladný egoista, lump, zrádce
• byl všude tam, kde se dalo něco získat
• 170 cm vysoký, pichlavý pohled, tmavohnědé oči
• byl vedle Tillyho nejvyšším velitelem císařsko-ligistických vojsk během třicetileté války
• bojoval na straně císaře proti Protestantské unii, později upadl v nemilost a byl císařskými důstojníky úkladně zavražděn
• jako první začal vydržovat stálou armádu z kontribucí nepřátelských i spojeneckých území
• Albrecht se narodil na tvrzi Heřmanice jako syn zchudlého Viléma z Valdštejna a Markéty Smiřické, kteří se drželi víry Jednoty bratrské – po jejich brzkém úmrtí jej nechal strýc z matčiny strany, Albrecht Slavata z Košumberka, vychovávat od patnácti let v Olomouci u jezuitů, kde přestoupil ke katolické církvi
• byl z 5 dětí
• studoval na evangelické univerzitě v Altdorfu – hlavní zájmy: karban, rvačky, pitky
• navštívil Nizozemí, Anglii, Francii a Itálii
• v Bologni a Padově studoval matematiku a astronomii
• 1604 najmout jako fendrych pro vojenské uherské tažení císaře Rudolfa II. proti Turkům, kde si vysloužil povýšení na hejtmana
• 1608 je Albrecht hejtmanem ve službách arcivévody Matyáše Habsburského
• 1609 se oženil výhodně s mladou vdovou Lukrécií Nekšovou z Landeka, tehdy se usadil na jejím sídle ve Vsetíně – po 5 letech jeho manželka umíra a Albrechtovi se podařilo získat všechen její majetek jako dědictví
• 1618 propuká stavovské povstání – Valdštejn protestuje proti vypovězení jezuitů ze země, za což je stižen direktory domácím vězením
• Albrecht poté, co Thurn vtrhl na Moravu, shromáždil své vojsko a pokusil se, ač neúspěšně, přemluvit své vojáky k přeběhnutí na císařskou stranu – nakonec odevzdává císařské pokladně ukradenou stavovskou pokladnici a za to je jmenován císařským plukovníkem = stavové se usnesli, aby byl Albrecht ze země vypovězen a jeho statky zkonfiskovány
• Valdštejnovo vojsko se do tzv. české války zapojuje v bitvě u Záblatí při obraně Vídně a též do bitvy na Bílé hoře
• Bílá Hora mu přinesla cestu k oslnivé a bleskurychlé kariéře
• sám se bojů neúčastnil – jeho pluk si počínal výtečně a Albrecht byl jmenován císařským komisařem v severozápadních Čechách, kde tvrdým způsobem vymáhal kontribuce
• jeho pluk se před popravou 27 českých pánů podílel též na zatčení Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic
• Albrecht se posléze stal členem spolku, který tvořil zemský místodržící kníže Lichtenštejn, židovský kupec Jakub Bassewi z Treuenburka, holandský obchodník Hans de Witte a Pavel Michna z Vacínova = zakládají mincovní konsorcium, které razí znehodnocenou minci – tzv. dlouhou minci =celý podnik končí státním bankrotem -Valdštejn však vydělává velké jmění.
• 1621–1625 nakupuje konfiskované majetky např. dědictví po Smiřických a Rödernech –  zisky 6 mil. rýnských zlatých
• 1625 se Valdštejnovo frýdlantské panství mění na Frýdlantské knížectví 1627 je povýšeno na Frýdlantské vévodství DOKONCE jeho území bylo vyňato ze Zemských desek Království českého a stalo se tak jakýmsi státem ve státě: hlavním centrum Frýdlantska se stal Jičín, dotýkalo se i hranice Slezska, a mohlo se tak i odtrhnout od zbytku království
• další významná města: Liberec, Grabštejn a Valečov
• Albrechtovy plány: zřídit v Jičíně sídlo biskupství, univerzitu a vlastní sněm
• 1628 zde měl právo jmenovat šlechtice, povyšovat sídla na město a razit mince na které se razilo heslo INVITA-INVIDIA! = Navzdory závisti!
• do Jičína pozval jezuity, kteří zde založili kolej
• kraj nebyl zatížen daněmi, a byl proto nazýván též terra felix, šťastnou zemí
• 1625 se Valdštejn ujímá velení císařských, je jmenován generalissimem a sklízí úspěchy ve válce falcké, dánské a švédské
• jeho tažení koordinuje s velitelem vojsk Katolické ligy Janem Tsarclaesem Tillym, avšak mezi armádou císařskou a ligistickou panuje jistá rivalita
• Valdštejn se snaží o utvrzení moci císaře, ba dokonce chce ze Svaté říše vytvořit dědičnou monarchii – těchto velkých plánů se v konečném důsledku zalekl i sám císař.
• Valdštejnova armáda byla tvořena nejprve 30 000 muži, postupně ale narůstá až na 100 000 – přebudoval na vlastní náklady císařskou armádu
• prezident císařské vojenské rady Rombald Collalto vytáhl do boje společně s Valdštejnem, avšak po půl roce se kvůli neshodám vrátil do Vídně, kde na Albrechta žaloval = císař pak Valdštejna pověřil reorganizací armády, avšak tou si získal mnohých nepřátelství
• největším protivníkem přímo na bitevním poli však byl Valdštejnovi dánský král Kristián IV., jenž během dvou let zcela ovládl celé severní Německo a budil u protestantského obyvatelstva velké nadšení
• 1627 Albrecht z Valdštejna skoupí knížectví Zaháňské a následujícího roku je mu propůjčeno vévodství Meklenburské a je jmenován generálem císařské námořní armády generál Oceánského a Baltského moře.
• 1627 získal Řád zlatého rouna, jímž se mohly chlubit jen opravdové evropské elity
• avšak zároveň mu umírá jediný syn, princ Karel, a jeho ochránce Karel z Harrachu.
• bavorský vévoda Maxmilián kritizuje od jara 1629 císaře Ferdinanda II. za jeho přílišnou toleranci Valdštejnova válečného tažení a plundrování – 1629 jej odvolán z velení
• odvolání je finanční pohromou pro Valdštejna i jeho společníky (de Witte páchá sebevraždu kvůli bankrotu) – vrhá se tak do jiných podnikání, zakládá pivovary, mlýny a textilní a zbrojařské manufaktury
• žije v nově zařízeném paláci dnes známém jako Valdštejnský palác = dnešním sídlo Senátu Parlamentu ČR na Malé Straně.
• situace císařské armády se však zhoršovala – 1631 dobývají Sasové Prahu a z Čech utíká i Albrecht z Valdštejna.
• Valdštejn osvobodil postupně do května 1632 Čechy i Bavorsko, avšak 16. listopadu 1632 proběhne bitva u Lützenu, která nekončí jeho vítězstvím, nýbrž výsledkem nerozhodným – Valdštejn si vysloužil tvrdou kritiku strahovského opata Kašpara z Kvestenberka a prezidenta válečné rady Jindřicha Šlika
• 1633 začíná vyjednávat se Švédy – hraje to na dvě strany

Zavraždění Albrechta z Valdštejna v Chebu

• císař velení svěřil Gallasovi
• císařem pověřený plukovník Walter Butler spolu s Walterem Lesliem a Johnem Gordonem uspořádali pro Valdštejna a jeho přátele hostinu – záminkou k likvidaci Valdštejna a jeho přívrženců – avšak Albrecht se na tuto hostinu nedostavil, zůstal v domě, kde byl ubytován (Pachelbelovský dům) -v hodovním sále byli zavražděni Illov, Kinský, Jindřich Niemann a Trčka -vrazi se vydali do Albrechtova domu, kde horlivý setník Walter Deveroux zavraždil vévodu partyzánou
• od roku 1630 trpěl generalisimus třetím stádiem syfilis (poruchy osobnosti, demence, progresívní paralýza) – často prováděl horečná a zcela nesmyslná rozhodnutí, nebyl schopen souvislého uvažování, nesmyslně a radikálně měnil své příkazy atp.
• snaha „nezemřít v posteli“, ale v boji, neboť Valdštejn jako voják tělem i duší v žádném případě nechtěl připustit, aby neskonal hrdinskou smrtí…
• otázka, zda Valdštejn zradil císaře, je složitá, neboť jako vrchní velitel měl plné právo vyjednávat s protivnikovou stranou = císaři však zřejmě bylo potřeba předložit pádný argument pro omezení Valdštejnova vlivu, který byl značný a sám o sobě byl trnem v oku mnoha lidem
• majetek zavražděných si rozdělili mezi sebou vrahové a vojáci

České země po třicetileté válce (po 1648)

Turecké války

Za vlády Leopolda I. (1657 – 1705)

• vojska osmanských Turků pronikla až k Vídni 1683.
• dobyta pevnost Nové zámky
• turecká armáda donucena k ústupu

Války o španělské dědictví (1701 – 1714)

• Habsb. monarchie získala bezvýznamná území Neapolska a Milánska

1679 – 80 – Velké selské povstání v Čechách – tvrdě poraženo a Leopold podpořil vrchnost

Zakázal obracet se s peticemi na císaře.

1680 – vydán robotní patent – robotní povinnost stanovena na 3 dny v týdnu, šlechtě zakázáno prodávat předražené výrobky

Karel VI. (1711 – 1740)

• vydal Pragmatickou sankci – r. 1713 = nástupnictví habsburských dcer v případě vymření mužské rodové linie
•  nebylo uznáno ostatními evropskými státy = války o dědictví habsburské (1740 – 1748)

Evropa po třicetileté válce

Absolutismus a parlamentarismus

Po třicetileté válce se Evropa začala vyvíjet směrem k trvalému růstu. Výsledkem tohoto vývoje byl:

• ústup feudální šlechty ze společnosti a vzestup panovnického absolutismu
• ačkoli po válkách epidemie, hladomor a vystěhovalectví – přesto všeobecný růst obyvatel = evropské obyvatelstvo vzrostlo na 89 miliónů
• v zemědělství přechod od trojpolního systému k střídavého hospodářství – pěstování pícnin, jetele – zvýšení chovu dobytka – produkce masa a mléka
• nucená robotní práce na vrchnostenském hospodářství = poddaní se nesměli stěhovat ani ženit bez souhlasu vrchnosti = častá povstání poddaných
• po zrušení roboty se zvýšil příliv obyvatelstva do měst
• v západní Evropě vyrostla nová centra výroby a obchodu
• v průmyslu technologická zlepšení – především v textilní výrobě, v hornictví, ve výrobě železa, ve výrobě zbraní, v mořeplavbě
• těžba uhlí
• ke zlepšení technologií přispěla věda = pozorování + experiment = počátky vědecké revoluce – rozvoj matematiky, fyziky, lékařství, biologie, chemie
  • Isaak Newton – zákon všeobecné gravitace, mechaniky
  • Robert Boyle – vztah mezi tlakem a objemem plynu
  • Robert Hook – zákon o deformaci těles
  • Otto von Guericke – první vývěva
  • Denis Papin – francouzský fyzik
  • vznik vědeckých společností – Královská společnost v Londýně 1662 a Královská akademie v Paříži 1666
  • René Descartes – spoléhal na sílu lidského rozumu – „Myslím tedy jsem“
  • John Locke – společnost je dohodou svobodných myslících lidí – povinnost státu je zajistit prostor pro svobodu
  • Baruch Spinoza – hlasatel snášenlivosti a demokracie
  • Jan Amos Komenský – pansofické myšlenky – snaha shrnout a zpřehlednit výsledky lidského poznání
  • v politice – lidé se mají dobrovolně odevzdat vládci a platit mu daně – Thomas Hobbes = zastánce silné státní moci

ABSOLUTISMUS =  forma vlády charakterizovaná ústředním postavením panovníka, hospodářským a politickým centralismem, důležitostí armády a správního aparátu, existencí dvora a státní církve

PARLAMENTARISMUS = forma vlády založená na parlamentu – tedy na zákonodárném shromáždění – přijímalo základní zákon státu – ústavu – konstituci

Velmocenské postavení států

• silné pozice katolická Francie a kalvinistické Nizozemí
• Portugalsko a Španělsko upadaly – nerozvíjeli vlastní výrobu a spoléhali na dovoz bohatství ze svých kolonií
• Habsburkové – vliv v Podunají, ale ohrožováni Turky
• v německých oblastech v popředí Prusko
• klesal význam Polska a zvyšoval se vliv Ruska

Francie v 17. století

Po smrti Jindřicha IV. Navarského nastoupil na trůn Ludvík XIII. (1610-1643) – syn Jindřícha IV. Navarrského a Marie Medicejské

• jako dítě mrzutý a samotářský, staralo se o něj služebnictvo, matka o něm prohlašovala, že je mentálně zaostalý (ale nebyla to pravda)
• jeho nástupem ustalo svolávání říšských stavů + vražda vlivného Conciniho
• první ministr kardinál Richelieu – r. 1624 převzal řízení státu
• 1635 vstoupil do třicetileté války a podporoval Protestantskou Unii finančně i vojensky
• Francii rozšířil o kolonie a poslal do nich intendanty – dohlíželi na vybírání daní v provinciích a podíleli se na budování policejní sítě

Manželka Ludvíka XIII. Anna Rakouská, po jeho smrti si vzala kardinála Mazarina – 1. ministr tehdy ještě nezletilého Ludvíka XIV.

Ludvík XIV. (1643 – 1715)

• zpočátku za něj vládla matka a kardinál Mazarin
• jeho vláda představuje vrchol absolutismu – „L’état c’est moi“ = „Stát jsem já“
• vyloučil z podílu na moci vysokou šlechtu – potrestal ji za dřívější pokus o jeho svrhnutí = nebyly svolávány generální stavy
• jmenoval úředníky = ministry z řad nižší šlechty – vznikla dvorská šlechta závislá na něm
• nejvýznamnější ministr COLBERT – prosazoval politiku merkantilismu:

1. 1. využívat vlastních zdrojů a surovin pro výrobu + podporovat výrobu
   2. co nejvíce vyvážet, co nejméně dovážet
   3. zlato a stříbro nesmí opustit zemi
   4. pečovat o zalidnění země a starat se o vzdělání lidí

• ve Francii vznikly manufaktury na výrobu tkanin, skla, parfémů, gobelínu (umělecká tapiserie) apod.
• Colbert nechal budovat silnice, kanály, mosty, rozšířil válečnou a obchodní flotilu
• Ludvík jmenoval intendanty – královští úředníci – byli jmenováni do jednotlivých francouzských krajů – dohlíželi na města, dbali královských zájmů, omezili práva krajů a měst
• vytvářel si rady odborníků – např. státní rada, finanční rada
• Louvre jakožto sídlo panovníka přestal pro tyto úřady stačit – rozhodl se zbudoval velkolepou rezidenci – zámek Versailles, kde se odstěhoval roku 1682
• Versailles byl budován 36 000 dělníky přes 40 let – královský dvůr měl k dispozici přes 15 000 strážců, dvořanů a sluhů
• Ludvík považoval Alpy, Pyreneje a Rýn za přírodní hranice
• kolonie: Luisiana, Kanada, Indie, Indonésie
• francouzská armáda největší a nejsilnější vojsko v Evropě = ¾ národních příjmů = výbojné války
• od Anglie odkoupen přístav Dunkerque

Anglonizozemské války AN + FR X NIZ + ŠP

• Ludvík chtěl Nizozemí zničit (obchodní konkurence, také z náboženských důvodů)
• v čele Nizozemí stál Vilém III. Oranžský
• 1672 se pro Francii stala důležitým spojencem Anglie se společným zájmem = boj proti severnímu Nizozemí o převahu v evropském obchodě, ze strany Anglie šlo především o realizaci navigačních akt. Anglonizozemské války se odehrávaly převážně na moři
• Ludvík získal 12 flanderským měst

Válka o španělské dědictví  ŠP + FR X RA + AN – 1701 – 1714

• hlavními nepřáteli Ludvíka byli rakouští a španělští Habsburkové – získat Španělsko znamenalo získat i španělské kolonie v Jižní a Střední Americe, dále oblasti v Itálii a v jižním Nizozemí
• záminkou pro válku byl uvolněný trůn po posledním španělském Habsburkovi Karlu II. – ohlásily se dvě velmoci toužící po trůně: francouzští Bourboni a rakouští Habsburkové
• kromě Rus + ŠV se do konfliktu nechaly zatáhnout všechny evropské mocnosti, rozdělené na dva hlavní tábory = profrancouzský a protifrancouzský
• válka skončila pro Francii neúspěchem r. 1713 UTRECHTSKÝM MÍREM

Výsledky:

1. Ve Španělsku nastoupil vnuk Ludvíka XIV. Filip V:, ale s podmínkou, že Francie a Španělsko a jeho državy se nespojí s Francií pod jedním panovníkem
2. Rakouští Habsburkové získali bezvýznamné španělské državy – jižní Nizozemí, Neapolsko, Milánsko, Sicílii a Sardinii
3. Anglie se spokojila s obsazením Gibraltaru

• za vlády Ludvíka XIV. nebyly svolávány generální stavy

Největší opory panovníka:

• úřednictvo (byrokracie) – nahradilo stavovské zřízení
• církev – Ludvík zastával názor, že stát má mít jedny zákony, jednoho krále a jednu víru, a to katolickou
• 1685 ruší Edikt Nantský vydaný roku 1598 Jindřichem IV. – odmítl toleranci vůči hugenotům – nesměli zastávat úřady, byli jim zavírány kostely
• dragonády (od slova dragouni) =  měly za cíl přinutit venkovany ke katolické víře = nucené emigrace do Německa, Švýcarska, Nizozemí, Afriky, Ameriky

Francouzská společnost

• společnost stavovská
• duchovenstvo vlastnilo 1/5 pozemků  – neplatilo daně ALE Ludvík uplatňoval galikanismus – je nadřazen církvi
• šlechta byla rovněž privilegovaná a neplatila daně – žila jen z feudální renty
• dvorská šlechta financovaná králem = nákladný způsob života dvoru = postupný FINANČNÍ ÚPADEK – Ludvík zanechal svým zástupcům Francii finančně vyčerpanou
• do třetího stavu patřili všichni ostatní = měšťané, městská chudina, buržoazie, chudina, dělníci v manufakturách, poddaní na venkově – byli neprivilegovaní – povinni odvádět daně do královské pokladny

Daně:

• přímé
• nepřímé (z prodeje, z koupě)
• poddaní na venkově navíc museli platit ještě dávky své vrchnosti
• Ludvík podporoval kulturní rozvoj, kultivovaný projev, byl milovníkem baletu a hudby – na jeho dvoře působil hudebník Jean – Baptist Lully
• sám hrál na loutnu
• podporoval dramatiky – Racina, Corneille a Moliera
• Ludvík byl rovněž velkým gurmánem – byl schopen spořádat během jednoho večera mnoho chodů = 4 druhy plévek + celého bažanta + 1 koroptev + plný talíř salátu + nakrájené skopové ve vlastní šťávě s česnekem + dva pořádné kusy šunky  + pečené telecí ledvinky + plný talíř sladkostí, ovoce a kompotů + ke všemi pil šampaňské = projevilo se to na jeho postavě J = teprve v 55 letech se na pokyn lékařů vzdal svého nemírného „obžerství“.
• se svou chotí Marií Terezií z rodu španělských Habsburků měl celkem 6 dětí – nikdy ji však nemiloval a její ložnici navštěvoval z dynastických důvodů
• jeho nejslavnější milenky: Mme de la Valliere, Mme de Montespan, Mme de Maintenon = celkem 10 nemanželských dětí
• nejslavnější milenky jeho nástupce Ludvíka XV.: Mme de Pompadour a Mme du Barry