sestaven mimořádný tribunát, který sestavil seznam a podíl účastníků odboje –
21. června 1621 se konala poprava 27 českých pánů na Staroměstském náměstí v Praze (vykonavatelem rozsudku byl kat Mydlář) = byli popraveni 3 páni, 7 rytířů a 17 měšťanů (mj. také Maxmilián Hošťálek ze Žatce, Kryštof Harant z Polžic a Bezdružic, aj.)
12 hlav bylo vystaveno na Karlově náměstí (pro výstrahu)
konfiskován majetek, který získala katolická šlechta (Albrecht z Valdštejna, cizí důstojníci (It., Šp.)
zrušen Majestát a dochází k rekatolizaci (pokatoličtění) = katolictví jediné povolené náboženství – rekatolizaci podporuje jezuitský řád
1622 vydán generální pardón = omilostnění účastníků povstání – zaručena osobní svoboda, ale nechráněn jejich majetek
následovala konfiskace majetku (byla zabavena část nebo veškerý majetek) – 3/4 šlechtického majetku změnilo majitele – více jak 600 panství (obohatili se např. Lobkowiczové, Valdštejni, Lichtenštejnové) = různé machinace a podvody, udavačství a nespravedlivé tresty
po roce 1627 dostala pozemky i cizí šlechta (Buguoyové, Gallasové, Piccolominiové) – dostali inkolát (státní občanství) od panovníka
Ferdinand II. jmenoval správce země – pro Čechy Karla z Lichtenštejna, pro Moravu Františka z Ditrichštejna.
Rekatolizace
1624 vypovězeni nekatoličtí kněží a vrátili se jezuité – do jejich rukou se dostalo celé školství včetně Ferdinandovy university (= UK v letech 1547 – 1882)
1627 vypovězeny nekatolické stavy nebo musely přestoupit do půl roku na katolickou víru = z Čech emigrovalo asi 200 000 lidí – jen svobodných (měšťanstvo, šlechta) – poddaní utíkali tajně
do exilu také odešly významné osobnosti – Pavel Skála ze Zhoře (Sasko), Pavel Stránský (Polsko), rytec Václav Hollar (Anglie); Jan Ámos Komenský (Polsko, dále na západ).
1627 vydáno Obnovené zřízení zemské = ústava pro Čechy (o rok později byla vydána obdoba pro Moravu)
odstraněna zásada volitelnosti panovníka = Habsburkové se stali dědičnými vládci = katolická víra byla jedinou povolenou vírou, úředním jazykem byla němčina a čeština, v českém sněmu bylo na prvním místě duchovenstvo
