Nástup Habsburků na český trůn
- 1526 v bitvě u Moháče zahynul Ludvík Jagellonský = český trůn zůstal bez panovníka = čeští stavové rozhodovali o budoucím králi. Ten však musel zaplatit dluh 300 000 zlatých, což vylučovalo všechny tuzemské uchazeče. Až Ferdinand Habsburský nabídl, že zaplatí polovinu dluhu hned a polovinu později, čímž české stavy přesvědčil a ty jej zvolili za svého krále = spojení Rakouska a Čech především v obraně proti Turkům
- nevýhoda habsburské monarchie: byla mnohonárodnostní = RA, Uhry, země Koruny české, Morava, Slezsko, Lužice
- Habsburkové v té době vládli i ve Španělsku (bratr Ferdinanda I. Karel V.)
Ferdinand I. (1526 – 1564)
- cílevědomý panovník a znamenitý organizátor
- měl k dispozici finanční zdroje habsburské monarchie
- ALE zavrhoval luteránství a vnucoval katolictví
Nejdříve Ferdinand sliboval, že neomezí moc stavů, že bude královský dvůr v Praze, bude vládnout s rádci, sliboval náboženskou toleranci a dohodu se šlechtou. Ani jeden z těchto slibů však nesplnil.
Snažil se o vytvoření centralizované monarchie s centrem ve Vídni (tam sídlila i tajná rada a dvorní kancléř). Nikdy nesídlil v Praze. Úředníky jmenoval sám. To v Čechách vyvolalo vlnu nespokojenosti = vznikla stavovská opozice (šlechta a měšťanstvo) = začal boj o moc mezi panovníkem a stavy.
Ferdinand I. omezoval moc šlechty, byl proti reformaci, zakazoval krajské sněmy, chtěl zvýšit daně (aby mohl zvětšit svůj dvůr ve Vídni a také kvůli válce „s Turkem“) = 1546 – 1547 vzniká v Čechách první stavovský odboj – vzpoura nekatolických stavů v Čechách – v souvislosti se Šmalchadskou válkou v Německu (viz. Reformace) – Ferdinand chtěl svolat zemskou hotovost na pomoc římskému císaři – to ale stavy odmítly, ustavily prozatímní vládu a chtěly odstranit Ferdinandova opatření = vyhlásily náboženskou svobodu. V Čechách byli nejvíce zastoupeni lutheráni, katolíci a utrakvisté.
1547 německá protestantská knížata poražena v bitvě u Mühlberku – to způsobilo rozpad české stavovské opozice a Ferdinand uděloval tresty:
- exemplární poprava 2 měšťanů a 2 rytířů
- panstvo bylo soudně stíháno, byl jim konfiskován majetek
- perzekuce nekatolíků (převážně Jednoty bratrské)
- omezena samospráva měst (král měl nad nimi dohled) – hejtmané, rychtáři
- města musela platit pokuty, byly jim zvýšeny daně
- zabaveny městské pozemky
- zrušeny cechy
- městům sebrána vojenská výzbroj
V Uhrách probíhaly po roce 1526 boje o trůn. Vyšší šlechta zvolila Ferdinanda I., ale nižší a střední šlechta zvolila Jana Zápolského (sedmihradského vévodu). Do bojů o uherský trůn zasahovali také Turci (sultán Sulejman). 1529 oblehli Vídeň.
Po ukončení těchto bojů byly Uhry rozděleny na tři části:
- Ferdinand I. vládl v horních zemích (Slovensko, Chorvatsko, Západní Uhry)
- Jan Zápolský vládl v Sedmihradsku a v severovýchodních Uhrách
- Turci vytvořili v Uhrách svůj stát, tzv. „Budínský pašalit“
- Ferdinand I. zmírnil svá opatření proti městům, do konce života se už nesnažil podmanit si šlechtu
1556 zaveden jezuitský řád, r. 1564 na papeži vymohl přijímání podobojí pro Čechy a Moravu; 1556 se stává císařem a vládu ve svých zemích rozděluje mezi své syny.