- Anglie málo zalidněná
- obyvatelé pracovali v zemědělství – chov ovcí – vlnu zpracovávali v sukno
- proces ohrazování = rozšiřují se pastviny pro ovce na úkor úrodné půdy – dopad na drobné rolníky = stávají se z nich bezzemci – uplatňují se v řemeslnictví = vznik manufaktur
- vytváří se tzv. nákladnický systém = vlna se vyváží na venkov a zpracovává se tam
Manufaktury:
- rozptýlené (faktor obchází řemeslníky pracující doma, zadává jim práci a posléze si hotové výrobky sbírá)
- soustředěné (veškerá výroba probíhá na jednou místě)
- rozvoj obchodu a námořní plavby
- dochází k hromadění kapitálu (akumulaci), vytváří se vrstva podnikatelů ( × chudina, bezzemci)
- toulající se bezzemci se snaží najít uplatnění ALE stíháni zákony pro potulku. => to způsobuje vzpoury a povstání – velké povstání vedl Robert Kett – poraženo
- čele státu stojí panovník, který má neomezenou absolutistickou moc – do jeho pokladny plynou obrovské zisky
- 1485 nastupuje na trůn Tudorovská dynastie – Jindřich VII. (1485 – 1509) – podporuje obchod a podnikání
- Jindřich VIII. (1509-1547) – podrobuje feudály (ne násilím), propůjčuje jim úřady a dává majetek
- velký majetek v Anglii měla také církev – Jindřich VIII. ustanovil novou anglikánskou (protestantskou) církev za státní (ale hlavně kvůli tomu, že ho papež nechtěl rozvést s jeho ženou Kateřinou Španělskou)
- Jindřich je pověstný svým vztahem k ženám- 6 manželek: Kateřina Aragonská, Anna Boleynová, Jana Seymourová, Anna Klevská, Kateřina Howardová, Kateřina Parrová – z prvního manželství měl dceru Marii Tudorovnu, z druhého manželství dceru Alžbětu (považována za nemanželskou), až z třetího manželství měl konečně syna Eduarda (Eduard VI.)
- Jindřich VIII. zrušil kláštery a kostely a majetek zabavil ve svůj prospěch
- 1553 nastupuje Marie Tudorovna (1553 – 1558), dcera Jindřicha VIII. z prvního manželství – vrátila se ke katolické víře, provdala se za Španělského krále Filipa II. – podporovala ty, kteří nejsou spokojeni s absolutismem
- 1558 nastupuje Alžběta I. – tvz. panenská královna -1558 – 1603 – období, kdy vládla tzv. alžbětinská doba – rozkvět v kulturní, vzdělanostní i hospodářské oblasti
- rozvoj divadla (W. Shakespeare)
- žena velmi bystrá
- navrací zemi opět k anglikánské církvi
- 1571 parlament přijal 39 článků o anglikánské církvi (něco mezi katolickou a protestantskou církví) – písmo jako jediný zdroj víry a poznání člověka, uznávají ospravedlnění vírou, odmítají katolické učení o odpustcích a odmítají světskou nádheru, snížen počet církevních svátků, zachovány biskupské úřady, uznávají křest a svaté přijímání
- v čele církve panovník, který měl nejvyšší postavení, ale neměl právo vykonávat svátosti a církevní obřady –do jeho pokladny desátky – upevnění absolutistické moci
- rozvíjející se řemeslná výroba a obchod, cesty do zámořských oblastí ALE bránilo Španělsko, které ovládalo obchod = Anglie hledá nové námořní cesty, čímž se dostane do rozporů se Španělskem – rozvoj pirátství – nejslavnější pirát Francis Drake – záštitu nad ním měla sama královna)
- v Anglii se utváří katolická opozice podporující Španělsko a snažící se o sesazení Alžběty – do čela státu pak chtěli postavit Marii Stuartovnu – královna však neztratila duchapřítomnost a svou skotskou sestřenku zajala a popravila
- 1588 španělská flotila poražena Anglií a Španělské námořnictvo ztrácí své postavení v obchodě.
Alžbětinou smrtí skončila vláda Tudorovců a na anglický trůn usedl 1603 Jakub I. z dynastie Stuartovců – vláda nad Anglií, Irskem a Skotskem – spojil tyto země ALE neshody mezi panovnickou mocí a podnikateli.
- 1625 nastupuje Karel I. (1625 – 1649) – usiluje o absolutismus
ABSOLUTISMUS = forma vlády charakterizovaná ústředním postavením panovníka, hospodářským a politickým centralismem, důležitostí armády a správního aparátu, existencí dvora a státní církve.
- zhoršení vztahu mezi parlamentem a panovníkem
- Karel I. se snaží získat co nejvíce finančních prostředků – vybírání daní bez souhlasu parlamentu
- dále nutí bohaté, aby mu poskytli půjčky („nucené půjčky“) = parlament to prohlásil za nezákonné v tzv. petici práv – panovník rozpouští parlament a vládne sám až do roku 1640 – prodává monopoly (výsadní právo výroby a obchodu pro určitou oblast trhu) – všeobecná nespokojenost (vysoké ceny, cla)
- omezena podnikatelská činnost
- prodej úřadů a titulů
- rozpory v náboženské oblasti – od anglikánské církve se odklání skupina kalvinistických radikálních protestantů – nestačily jí změny provedené doposud – tato skupina se nazývala puritáni (purus = čistý) a chtěli tzv. čistou církev – očistit anglikánskou církev od zbytků katolictví – navíc chtěli podíl na moci – pronásledováni – odchází do amerických kolonií – tzv. Pilgrim fathers – Otci poutníci – postupně 13 amer. kolonií
- mezi lidem v Anglii se šíří snaha o nezávislost náboženských obcí – independenti (nezávislí) – podle nich by měla být církev spravována radou starších – odmítali církevní hierarchii
- 1639 povstání ve Skotsku – Skotové byli presbyteriáni
- král začal sbírat vojsko, ale chybí peníze
- Skotové vpadají do Anglie a díky bojovníkům zkušeným z třicetileté války vedou úspěšné boje
- panovník svolal parlament, aby mu povolil daně, ten však na oplátku požadoval potrestání královských rádců Strafforda a Landa. – král odmítl a po 14 dnech parlament opět rozpustil (= 1. zasedání parlamentu; „krátký parlament“)¨
- na podzim 1640 opět svolal parlament, který však zasedal až do roku 1653 („dlouhý parlament“) = panovník musí naslouchat opozici a splňovat její požadavky