• Osa potřebovala rychlé vítězství, než naběhnou obrovské průmyslové kapacity

• USA, urychleně přesměrovávané na válečnou výrobu
• Německo zahájilo novou rozsáhlou ofenzívu v jižní části východní fronty a dosáhlo vrcholných úspěchů, čímž přiblížilo Velkou Británii na samý pokraj kolapsu
• v severní Africe nástup generála Montgomeryho za VB = bitva u Al-Alamejnu – říjen 1942 – VB + USA X Něm + It – kapitulace
• Japonsko zase sklízelo bohaté plody své ofenzívy ALE obě strany přecenily své síly = německá vojska již nedokázala přejít do ofenzívy na celé východní frontě a nedostávalo se jim dost sil pro středomořské a africké válčiště = ústup Německa do hloubi Ukrajiny
• Japonské námořní síly vyvolaly dlouho plánovanou rozhodující bitvu s americkými letadlovými loděmi, aby ovládlo Austrálii
• bitva u Midway (červen 1942) – americké námořní síly způsobily japonskému loďstvu velké ztráty
• bitva u ostrova Savo
• bitva o Guadalcanal a u východních Šalomounů (srpen 1942 – únor 1943) = Japonsko utrpělo zdrcující porážku = postupný úpadek a pasivita

VELKÁ ALIANCE a mezinárodní politická jednání

• 1.1.  1942 – podepsalo tzv. deklaraci Velké alianci 26 států – zavázaly se využít všechny své zdroje k boji proto fašistickým státům Osy a neuzavírat s nimi separátní mír
• rozhodující slovo USA, VB, SSSR
• základ pro pozdější vytvoření OSN

Vznik Velké trojky – listopad/prosinec 1943 – USA (F.D Roosevelt), VB (W. Churchill), SSSR (J.V. Stalin)

1. konference v Teheránu – hlavní téma: konečný útok proti Německu v Evropě a otevření druhé fronty ve Francii

1943

• beznadějné postavení Osy
• krach německé ponorkové války v druhé bitvě o Atlantik
• zhroucení vojsk Osy v Severní Africe pod soustředěným tlakem Britů a Američanů
• neúspěch v bitvě o Kurský oblouk a následná zdrcující sovětská ofenzíva, která zahnala německé síly až za Dněpr
• pád Sicílie a úspěšné vylodění Spojenců v Itálii – přešla na stranu Spojenců
• Japonci při přísunu posil utrpěli porážku v bitvě v Bismarckově moři (2.–4. března)
• Spojenecké síly zahájily svoji ofenzívu – taktika přeskok z ostrova na ostrov – Šalomounovými ostrovy  na sever k Rabaulu, na ostrov Vella Pavella, na ostrov Bougainville a císařské japonské námořnictvo už nemělo kapacity k odpovídajícím protiakcím – americké ponorky ovládly většinu Pacifiku a doslova masakrovaly japonské obchodní loďstvo
• řada bitev se střídavými úspěchy (27. března bitva u Komandorských ostrovů, 13. července bitva u ostrova Kolombangara, 6.–7.srpna bitva v zálivu Vella, 7. října bitva u Vella Lavella, 1. listopadu bitva v zátoce císařovny Augusty, 5. a 11. listopadu nálety na Rabaul a 26. listopadu bitva u mysu sv. Jiří)
• 20. listopad spojenecké vylodění na Gilbertových ostrovech
• v severním Pacifiku probíhaly boje na Aleutách

1944

• 1944 byl pro Třetí říši i Japonsko katastrofální
• jaro 1944 přípravy na vylodění angloamerických spojeneckých vojsk v Normandii
• DEN D –  6.6. 1944 – operace Overlord – vylodění Spojenců v Normandii pod vedením amerického generála Eisenhowera – 5000 dopravních plavidel s vojáky a vojenskou technikou, 1000 plavidel jako ozbrojený doprovod, 10 000 letadel, vylodění 150 000 spojeneckých vojáků – Německý protiútok ztroskotal a Spojenci pronikali do francouzského vnitrozemí – některé americké oddíly pronikly až na území Německa
• na východní frontě Rudá armáda zahájila 20. června operaci Bagration –  průlom německou obranou
• Státní převraty v Rumunsku a Bulharsku – vyhlásily Německu válku, což mělo pro Wehrmacht katastrofální důsledky = Německo ztratilo ropná pole u Ploiesti a jeho vojska se musela z Rumunska urychleně stáhnout
• 1944 došlo k oživení německé válečné mašinérie a k některým dílčím úspěchům = spojenecká porážka u Arnhemu
• německá vojska zastavila postup Rudé armády před Varšavou, v Pobaltí i ve Východním Prusku a zahájila ofenzívu v Ardenách (operace Noc a mlha)
• na stranu protinacistické koalice přešlo Finsko, které překvapivě rychle přinutilo Wehrmacht opustit většinu svého území
• na Tichomořském válčišti Američané postupně osvobozovali Tichomořské ostrovy od japonské nadvlády – obsazeny Marshallovy ostrovy, ostrovy Mariany a Palauské ostrovy
• 19.—21. června bitva ve Filipínském moři ve které utrpěli Japonci těžkou porážku.
• 15.12. spojenecké vylodění na Filipínském ostrově Mindanao

1945

• počátkem roku 1945 německé válečné hospodářství kolabovalo
• nálety anglo-amerických leteckých sil
• německá armáda byla zřetelně oslabena a naprosto nebyla schopna zvládat všechny přidělované úkoly, které jí Hitler přiděloval naprosto bez ohledu na realitu.
• 31. ledna stála Rudá armáda na Odře, což bylo zhruba 70 km od Berlína
• přes naléhání Stalina, který si přál okamžitý útok na Berlín, se sovětské vrchní velení soustředilo na zabezpečení křídel a zahájilo útok proti silnému německému seskupení v Pomořansku
• pokračovaly boje ve Východním Prusku a v Maďarsku
• na západní frontě překročila americká vojska 7. března 1945 most přes Rýn u Remagenu a zahájila postup do nitra Německa
• setkání amerických a sovětských vojáků v Organ na Labi
• 30. dubna 1945 spáchal Adolf Hitler sebevraždu
• 2. května padl Berlín a jeho posádka se vzdala
• 6. května 1945 zahájila sovětská vojska Pražskou ofenzívu proti německým vojskům na území Čech
• kapitulační akty Německa byly podepsány 7. května v Remeši a 8. května v Berlíně

Jednání o poválečné podobě světa

• 4. až 11. února se v Jaltě konala 2. konference zástupců Velké trojky – SSSR, USA a Velké Británie– jednalo se o aktuálních otázkách koordinace vojenských operací a podmínky účasti SSSR ve válce proti Japonsku, dále o poválečném uspořádání Německa, o válečných reparacích
• 11. – 19. srpen jednal Churchill + Roosevelt v kanadském Québecku o situaci na frontě v Pacifiku
• září 1944 – jednání v Dumbarton Oaks – o poválečném uspořádání Světa
• vznik Mezinárodního měnového fondu a Světové banky pro obnovu a rozvoj

Vyjednávání s Japonskem

• na Tichomořském válčišti probíhaly v lednu 1945 další boje o Filipíny, Američané se vylodili na ostrovech Okinawa a Iwodžima = fanatičtí japonští vojáci často bojovali až do posledního muže

Představitelé tří vítězných velmocí (USA, Velké Británie a SSSR) vyzvali na Postupimské konferenci japonskou vládu k úplné kapitulaci – japonská vláda na tyto požadavky nepřistoupila = Spojenci proto obnovili letecké útoky na Tokio a další japonská města.

• Truman použití atomové bomby a informoval o tom v Postupimi Stalina
• křižník Indianapolis přivezl bomby a řadu odborníků 30. července na ostrov Tinian v Marianách, kde proběhly poslední přípravy
• 6. srpna 1945 došlo ke svržení atomové bomby na japonské město Hirošimu
• 9. srpna byla svržena atomová bomba na Nagasaki
• 8. srpna 1945 vyhlásil Sovětský svaz Japonsku válku, následujícího dne zahájil útok proti japonské armádě v Mandžusku. 15. srpna bylo uzavřeno příměří a byly ukončeny boje
• samotný kapitulační akt se odehrál 2. září 1945

Detaily o svržení atomových bomb

2. prosince 1942 se americkému vědci italského původu Enrikovi Fermimu zdařila první řízená řetězová reakce

• hlavní práce na konstrukci atomové bomby spočívala na pracovním týmu fyzika Roberta Oppenheimera v Los Alamos v Novém Mexiku
• na konci května 1945 prohlásil Oppenheimer, že je atomová bomba vyrobena

Bombardér B-29 vzlétl 6. srpna ve 2.35 z ostrova Timian a vydal se nad Hirošimu. Bombometčík major Tom Feerebee dostal v 8:13 rozkaz, aby atomovou bombu, nazvanou Little Boy, svrhl.

O 2 minuty 17 sekund později byla bomba svržena a za 43 sekund vybuchla 600 metrů nad Hirošimou, kde došlo k ohnivé bouři o rychlosti 1 200 kilometrů za hodinu; všeničící žár trval více než 6 sekund. Do vzdálenosti 1,5 kilometru od epicentra výbuchu se hroutily zdi a ještě v oblasti do čtyř kilometrů vypukly vlivem tepelné vlny požáry. Radioaktivní záření mělo smrtící účinek do okruhu jednoho kilometru od místa výbuchu. Počet mrtvých podle prvních zjištění dosáhl 78 150, k tomu ještě přibylo 13 939 nezvěstných a 9 284 raněných. (Celkový počet obětí první atomové bomby se odhaduje na 150 až 200 tisíc.)

V Japonsku vzbudil útok obrovský zmatek. Sovětský svaz poté vyhlásil 8. srpna Japonsku válku. Japonská vláda se přesto nemohla odhodlat ke kapitulaci – odpor vojáků byl příliš silný. Prezident Truman se proto rozhodl svrhnout další atomovou bombu. Za první cíl byla určena Kokura, náhradním cílem bylo Nagasaki.

9. srpna po třetí hodině ráno odstartoval letoun s účinnější, plutoniovou bombou, pojmenovanou na počest W. Churchilla Fat Man (Tlouštík). Protože nad Kokurou byla špatná viditelnost, zamířil letoun nad Nagasaki – přístavní město s 200 000 obyvateli. V 11:01 byla bomba svržena; vybuchla 600 metrů nad zemí a zabila přes 30 000 lidí. Až poté se rozhodla japonská Nejvyšší rada přijmout kapitulaci.

Nové technologie ve válce

Snaha o co nejdokonalejší zbraně vedla k prudkému rozvoji jak zbraní tak technologií. Ještě během války došlo k prudkému rozvoji jaderných technologií a vývoji a použití jaderných zbraní, raketových technologií (jejichž vrchol ve zbrojní výrobě představovaly německé V1 a V2). Německá strana i Západ vyvinuly proudové letouny ústící v novou generaci bojových letadel. Došlo k velkému zlepšení v oblasti dělostřelectva, objevily se nové a efektivnější typy řízení palby u námořních lodí, nové zaměřovače a specializovaná dělostřelecká munice, určená pro boj proti pevnostem a obrněné technice. Prudký vzrůst výkonu a efektivity motorů dal vzniknout těžce opancéřované technice, jakou si odborníci před válkou dokázali jen těžko představit. Objevila se úplně nová zařízení, která před válkou vůbec neexistovala, nebo existovala, ale v nepříliš použitelné podobě, jako byl např. radar.

Časové mezníky 2. sv. války

• 3. září 1939 – VB a Francie vyhlásily válku Německu
• duben-červen 1940 – Hitler okupoval většinu západní Evropy
• srpen-říjen 1940 – Bitva o Británii
• 22. červen 1941 – Hitler napadl SSSR
• 7. prosinec 1941 – Japonci zaútočili na válečné loďstvo v Pearl Harboru
• 6.červen 1944 – Spojenecká invaze ve Francii (Den D)
• 30.duben 1945 – Hitler spáchal sebevraždu
• 8.květen 1945 – Německá kapitulace
• 6.srpen 1945 – Hirošima byla zničena atomovou bombou
• 14. srpen 1945 – neoficiální konec 2. sv. války
• 2.9. 1945 – oficiální konec 2. sv. války