volby v únoru 1935 představovaly boj o charakter republiky (demokracie, integrita státu – ano × ne)
integritu státu chtěla porušit HĽS, SdP
znamenaly porážku fašistických sil a zachování demokracie
v pohraničí však SdP získala 66% hlasů (nejvíce ve volbách)
procedurální pravidla však naštěstí zajistila většinu agrárníkům (i předsedu vlády)
na Slovensku došlo k posílení HĽS
vznikla nová strana Národní sjednocení
spojení národní demokracie (K. Kramář) a českých fašistů (Stříbrný, Gajda)
heslo: „NIC NEŽ NÁROD!“
vzorem jim byla Itálie
v prosinci 1935 odstoupil T.G. Masaryk a konaly se proto prezidentské volby
3 kandidáti:
Edvard Beneš (Národní Socialisté, Soc-dem)
Bohumil Němec (fašistické síly – SdP, agrárníci, HĽS)
Klement Gottwald (KS; stažen a KS podporovala Beneše)
vítězem se stal Beneš (v oblibě ho měl i Vatikán)
v letech 1937-1938 požadavky SdP vůči československé vládě rostou = SdP „trójským koněm“ Německa
„pátá kolona“ = nástroj německé politiky k dosažení německé Mitteleuropy
cíl politiky SdP: „Heim ins Reich“ (domů do Říše – myšleno připojit Sudety k Říši)
24. 4. 1938 SdP („Henleinovci“) přijala karlovarský program– 8 bodů a žádali
autonomii (snaha vytvořit uzavřená Německá území s vlastní samosprávou)
volnou propagaci nacismu (=> změna zahraniční politiky) = záminka ke střetu s československou vládou, nešlo o splnění programu ani o řešení národnostní otázky – snaha ukázat, že s ČSR se nelze dohodnout => řešit mezinárodní cestou
7. 5. 1938Anglo -Francouzská výzva československé vládě, aby přijala Henleinovy požadavky – jinak západ nedává žádné záruky pomoci => českoslov. vláda vypracovala národnostní statut (značné ústupky, rozšíření práv menšin)
v květnu 1938 vypukla tzv. květnová krize = stupňování požadavků, SdP přerušila jednání s vládou => Hitler stupňoval své útoky proti ČSR („Nebudu trpět, aby deset milionů Němců trpělo!“)
zpravodajská služba zjistila přesuny německých vojsk u československých hranic (léčka)
Němci chtěli vědět, jak bude ČSR a západ reagovat
20.- 21.5.1938 Československá vláda vyhlásila ČÁSTEČNOU MOBILIZACI
mobilizace jednoho ročníku záložníků na čtyřtýdenní cvičení
ČSR tím ukázala svou odhodlanost bránit se => výzva Hitlerovi – 30.5. 1938 Hitler vydává pokyn k vypracování plánu útoku proti ČSR = Fall grün
Hitlerovým rozhodnutím bylo vypořádat se s ČSR
na konci května se konaly obecní volby (volby starostů)
v pohraničí volilo SdP 90% Němců
nebezpečí představovala též HSĽS
osud ČSR závisí na postoji západu = důvěřuje ve spojenectví s Francií
vylučuje izolovanou válku s Německem – sami bychom se neubránili
odmítá bojovat proti Německu jen se SSSR (kdyby to bylo reálné)
léto 1938 – sbližování Velké Británie (Halifax) a Německa (Ribbentrop) = cíl: vyhnout se válce
československá vláda na nátlak západu přijala mezinárodní zásah
srpen – do ČSR přijíždí britský diplomat – lord Runciman – má nezávisle vyřešit vztahy v ČSR)
stýká se však jen s představiteli SdP, s Henleinem, něm. šlechtou a průmyslníky
=> závěr: soužití Čechů a Němců není možné
29. srpna přijat třetí plán
5. září přijat čtvrtý plán, který byl již skoro roven karlovarskému programu SdP
=> ČSR se obětuje zájmům světového míru
to se však nehodí ani SdP, ani Německu – jde jim o připojení 1/3 území k Německu
12. září se HSĽS pokusila o puč
československá vláda rázně zasahuje
vyhlašuje stanné právo v pohraničí
vydán zatykač na Henleina, Franka (představitel SdP)
12. září se v Norimberku konal také sjezd NSDAP
Hitler svými projevy útočí proti ČSR – ČSR označil za snůšku komunismu a husitství
sudetoněmecká otázka přenesena do mezinárodní politiky (v Evropě vypukla válečná psychóza)
zprostředkovatelem mezi ČSR a Německem byla Británie (zachraňovala mír)
15. 9. se Chamberlain schází s Hitlerem v Berchtesgardenu
Hitler požaduje odstoupit pohraničí s více než 50% Němců
16. 9. Beneš vyzývá Francii, aby dodržela své smlouvy
19. 9. československá vláda dostává Anglo-Francouzské ultimatum, aby přijala Hitlerovy požadavky z Berchtesgardenu jinak bude ČSR označena za agresora = žádná pomoc ve válce
19.-20.9. Beneš sondoval u sovětského ministra zahraničí
zjistil, že SSSR pomůže bude-li ČSR označena za oběť = Německo označeno za agresora
20.9. vláda nejprve odmítla, po nátlaku Beneše však přijala ultimatum
způsobilo demonstraci v Čechách (250 000 lidí před Parlamentem – Rudolfinum)
Hodžova vláda odstoupila
Beneš jmenoval úřednickou vládu generála Jana Syrového
22.9.1938 schůzka mezi Chamberlainem a Hitlerem v Godesbergu => požadavky z Berchtesgardenu splněny
Hitler předkládá memorandum o odstoupení pohraničí a to do 1. 10. (doplněno mapou)
23.9.1938 Československá úřednická vláda vyhlašuje mobilizaci => odhodlání bránit se a Hitler hrozí útokem
Francie a Velká Británie cítí ohrožení appeasementu, vedou intenzívní jednání, narůstá tlak na ČSR => Západ hledá jinou cestu dorozumění s Hitlerem
29.9.1938mezinárodní konference v Mnichově ( „O NÁS BEZ NÁS“ )
sešli se zde Hitler, Chamberlain (+ min. zahr. Halifax), Mussolini (+ min. zahr. Ciano), Daladier (+ min. zahr. Léger)
za dveřmi Mastný a Masařík
průběh neorganizovaný, nebyl žádný jednací řád (Hitler něco předloží, ostatní odsouhlasí)
tři zasedání (odpoledne, půlnoc 29. – 30.9.)
skončila podepsáním Mnichovské dohody o odstoupení československého pohraničí Německu
30.9.1938 – ministr zahraničí ČSR Kamil Krofta oznámil, že ČSR přijímá Mnichovskou dohodu a řekl: „….tím ČSR ztrácí výzbroj za 2 miliardy korun, dává Německu zbraně, které budou použity proti Západu… „
