- období konjunktury (vzestupu)
- symbolem úspěchu byly úspěšné firmy = Baťa, ČKD Praha, Zbrojovka Brno, Škoda Mladá Boleslav, Tatra Kopřivnice, oděvní závody Prostějov
- Československo stálo na desátém místě ve světové průmyslové výrobě a na 17. místě ve výši národního důchodu (= roční bohatství vyprodukované v zemi na jednoho občana)
- stabilizovala se měna (cílem bylo dosáhnout směnitelnosti koruny za zlato – 1 Kč = 44,58 mg Au)
- od roku 1929 – aktivní obchodní bilance
- problémy:
- nedošlo k modernizaci (3/4 průmyslové výroby orientované na vývoz)
- konkurenční boj s Německem
- nedařila se industrializace Slovenska
- Československá ekonomika zatížena dluhy z války (ČSR platila příspěvek za osvobození, převzala část dluhů Rakouska – Uherska)
Zahraniční politika
- orientovala se na dohodu; spjata s Versailleským systémem (hlavním spojencem byla Francie)
- 1924 podepsána spojenecká smlouva s Francií
- do 1925 zde byla francouzská vojenská mise (v čele stál generál Pellé)
- dalším spojencem byly státy Malé Dohody, arbitrážní smlouvy z Locarna
Hospodářská krize v Československu
- v době vlád široké koalice – od roku 1929 stál v čele agrárník František Udržal, od 1932 J. Malypetr
- hospodářská krize postihla nejprve zemědělství, ve kterém bylo zaměstnáno 60% obyvatel
- nejvíce postihla drobné rolníky, u kterých roste zadluženost jejich hospodářství – největší hrozbu představovali exekutoři a exekuce na východě republiky
- krize v průmyslu začala v roce 1930 (vrchol v roce 1933 – pokles o 40%) – krize vedla k poklesu poptávky po průmyslovém zboží.
- finanční krize se projevila nejvíce roku 1934 – devalvace koruny
- krizí bylo nejvíce postiženo Slovensko, Podkarpatská Rus a České pohraničí => velké vystěhovalectví
Řešení: vláda se pokoušela krizi řešit státními půjčkami (subvence), organizovala sociální podpůrné akce pro dělnictvo (podpora v nezaměstnanosti, vztahovala se na odborově organizované dělníky, podporu vyplácely odbory, ale ty dostávaly příspěvky od státu). Pro neorganizované dělníky stát organizoval stravovací akce (dostávali poukázky na jídlo = „žebračení“).
Krize měla dopad na nezaměstnanost (920 000 oficiálně) ALE 1 300 000 obyv. skutečně), na polozaměstnanosti a na poklesu mezd (o 17 – 20%).
Politické důsledky krize
- radikalizace dělnického hnutí (rostoucí aktivita KSČ)
- růst nacionalismu (nacionalist. tendencí v pohraničí, na Slovensku HĽS spojena s katol. církví)
- na Slovensku skupina kolem časopisu DAV (Davisté) – Domoveský, Klementis – tendence oddělit se od Česka = separatismus
Radikalizace
- KSČ organizuje protestní akce v době hospodářské krize (demonstrace, pochody hladu, stávky)
- cíl: bojovat za mzdy, za to být zaměstnán
- proti nim tvrdě postupuje vláda (tehdejší ministr vnitra dr. J. Slávik)
- 1930-32 střelba do protestantů
- vyvolává to odpor mezi spisovateli, novináři, herci
- v Radotíně u Prahy, v Duchcovském viaduktu 4 zastřelení
- ve Slovenských Košútách, v Podkarpatské Rusi v Clustu
- ve Frývaldově 8 mrtvých; za 4 roky krize zastřeleno 30 – 40 lidí, 160 raněných
- důsledkem byla rostoucí solidarita dělnictva, vznikla solidarita mezi dělníky a maloburžoazními živnostníky (projevuje se to ve stávkách, kde bylo dělnictvo zásobováno jídlem živnostníky)
- v březnu a dubnu 1932 vypukla Mostecká stávka, největší a relativně úspěšná akce (přijaty požadavky)
Nacionalismus v pohraničí
- opět sílí negativistický proud německé politiky – obviňuje ČSR z krize a z jejích důsledků
- šíří se víra v autoritativní režim
- spojen se stranami DNSAP (něm. nacional. – social. pracovní strana) a DNP (německá nacional.strana) – snaží se získat co nejvíce voličů = pátá kolona = síla uvnitř země, která pomáhala něčemu z vnějšku
- cílem Hitlerovy politiky bylo rozbít dosavadní poměry v Evropě a vytvořit hegemonii Německa
- DNSAP je finančně podporována z Německa
- 1933 vydán zákon o zákazu a rozpuštění protidemokratických stran(rozpuštěna DNSAP, DNP)
- 1933 vznikla Sudetoněmecká vlastenecká fronta v čele s Konrádem Henleinem – 1935 se přejmenovala na SdP (Sudetendeutsche Partei)
- český nacionalismus – Kramářova obec fašistická
Slovensko
- roste zde nacionalismus
- 1930 HĽS poprvé vyjádřila požadavek autonomie na svém sjezdu v Rožumberoku – představitelé: HĽS: Tiso, Ďurčanský, Sidor