• období konjunktury (vzestupu)

• symbolem úspěchu byly úspěšné firmy = Baťa, ČKD Praha, Zbrojovka Brno, Škoda Mladá Boleslav, Tatra Kopřivnice, oděvní závody Prostějov
• Československo stálo na desátém místě ve světové průmyslové výrobě a na 17. místě ve výši národního důchodu (= roční bohatství vyprodukované v zemi na jednoho občana)
• stabilizovala se měna (cílem bylo dosáhnout směnitelnosti koruny za zlato – 1 Kč = 44,58 mg Au)
• od roku 1929 – aktivní obchodní bilance
• problémy:
  • nedošlo k modernizaci (3/4 průmyslové výroby orientované na vývoz)
  • konkurenční boj s Německem
  • nedařila se industrializace Slovenska
  • Československá ekonomika zatížena dluhy z války (ČSR platila příspěvek za osvobození, převzala část dluhů Rakouska – Uherska)

Zahraniční politika

• orientovala se na dohodu; spjata s Versailleským systémem (hlavním spojencem byla Francie)
• 1924 podepsána spojenecká smlouva s Francií
• do 1925 zde byla francouzská vojenská mise (v čele stál generál Pellé)
• dalším spojencem byly státy Malé Dohody, arbitrážní smlouvy z Locarna

Hospodářská krize v Československu

• v době vlád široké koalice –  od roku 1929 stál v čele agrárník František Udržal, od 1932 J. Malypetr
• hospodářská krize postihla nejprve zemědělství, ve kterém bylo zaměstnáno 60% obyvatel
• nejvíce postihla drobné rolníky, u kterých roste zadluženost jejich hospodářství – největší hrozbu představovali exekutoři a exekuce na východě republiky
• krize v průmyslu začala v roce 1930 (vrchol v roce 1933 – pokles o 40%) – krize vedla k poklesu poptávky po průmyslovém zboží.
• finanční krize se projevila nejvíce roku 1934 –  devalvace koruny
• krizí bylo nejvíce postiženo Slovensko, Podkarpatská Rus a České pohraničí => velké vystěhovalectví

Řešení: vláda se pokoušela krizi řešit státními půjčkami (subvence), organizovala sociální podpůrné akce pro dělnictvo (podpora v nezaměstnanosti, vztahovala se na odborově organizované dělníky, podporu vyplácely odbory, ale ty dostávaly příspěvky od státu). Pro neorganizované dělníky stát organizoval stravovací akce (dostávali poukázky na jídlo = „žebračení“).

Krize měla dopad na nezaměstnanost (920 000 oficiálně) ALE 1 300 000 obyv. skutečně), na polozaměstnanosti a na poklesu mezd (o 17 – 20%).

Politické důsledky krize

• radikalizace dělnického hnutí (rostoucí aktivita KSČ)
• růst nacionalismu (nacionalist. tendencí v pohraničí, na Slovensku HĽS spojena s katol. církví)
• na Slovensku skupina kolem časopisu DAV (Davisté) – Domoveský, Klementis – tendence oddělit se od Česka = separatismus

Radikalizace

• KSČ organizuje protestní akce v době hospodářské krize (demonstrace, pochody hladu, stávky)
• cíl: bojovat za mzdy, za to být zaměstnán
• proti nim tvrdě postupuje vláda (tehdejší ministr vnitra dr. J. Slávik)
• 1930-32 střelba do protestantů
• vyvolává to odpor mezi spisovateli, novináři, herci
• v Radotíně u Prahy, v Duchcovském viaduktu 4 zastřelení
• ve Slovenských Košútách, v Podkarpatské Rusi v Clustu
• ve Frývaldově 8 mrtvých; za 4 roky krize zastřeleno 30 – 40 lidí, 160 raněných
• důsledkem byla rostoucí solidarita dělnictva, vznikla solidarita mezi dělníky a maloburžoazními živnostníky (projevuje se to ve stávkách, kde bylo dělnictvo zásobováno jídlem živnostníky)
• v březnu a dubnu 1932 vypukla Mostecká stávka, největší a relativně úspěšná akce (přijaty požadavky)

Nacionalismus v pohraničí

• opět sílí negativistický proud německé politiky – obviňuje ČSR z krize a z jejích důsledků
• šíří se víra v autoritativní režim
• spojen se stranami DNSAP (něm. nacional. – social. pracovní strana) a DNP (německá nacional.strana) – snaží se získat co nejvíce voličů  = pátá kolona = síla uvnitř země, která pomáhala něčemu z vnějšku
• cílem Hitlerovy politiky bylo rozbít dosavadní poměry v Evropě a vytvořit hegemonii Německa
• DNSAP je finančně podporována z Německa
• 1933 vydán zákon o zákazu a rozpuštění protidemokratických stran(rozpuštěna DNSAP, DNP)
• 1933 vznikla Sudetoněmecká vlastenecká fronta v čele s Konrádem Henleinem – 1935 se přejmenovala na SdP (Sudetendeutsche Partei)
• český nacionalismus – Kramářova obec fašistická

Slovensko

• roste zde nacionalismus
• 1930 HĽS poprvé vyjádřila požadavek autonomie na svém sjezdu v Rožumberoku –  představitelé:  HĽS: Tiso, Ďurčanský, Sidor