Formování československého státu (1918 – 1921)

Představitelé československého státu:

První vláda = „vláda všenárodní koalice“ (1918 – 1920)

• první předseda vlády: Karel Kramář
• ministr zahraničí: Edvard Beneš
• ministr vojenství: M. R. Štefánik

Problémy „první republiky“

• ČSR vznikla na národnostním principu (Češi a Slováci = jeden národ)
• na principu čechoslovakismu (Češi 51%, Slováci 16%)
• minority: Němci 23%, Maďaři, Rusíni, Poláci, Židé 10%
• ústava zaručovala i práva minorit, ALE přesto problémy

1. Problémy s Němci = německá irredenta

• představitel: Rudolf Lodgman von Auen
• pokusy o odtržení německy mluvících oblastí (pohraničí) a o vytvoření čtyř provincií, které měly být připojeny k Rakousku (později k Německu)
• Němci žijící u nás vnímali konec války a vznik ČSR jako svoji porážku
• vznik ČSR změnil jejich postavení, stali se národností menšinou
• 4 provincie: Deutschböhmen (severní a západní Čechy), Sudetenland (severovýchodní Čechy, severní Morava a Slezsko), Böhmerwaldgau (jižní Čechy) a Deutschsüdmähren (jižní Morava)
• prosinec 1918 – pohraniční oblasti vojensky obsazeny
• střety mezi vojáky a obyvateli

2. Problém československých hranic

• hranice s Německem a s Rakouskem stanoveny na základě historického vývoje
• potvrzeny ve Versailles (s Německem) a v Saint Germain (s Rakouskem)
• problémová hranice: s Maďarskem (žádná historická hranice)
• Beneš podal na Pařížské konferenci návrh (7 memorand) – přijato – potvrzeno i smlouvou v Trianonu (1920) = Maďaři museli vyklidit Slovenské pohraničí (také Podkarpatskou Rus) = rozhodnutí velmocí potvrzeno vojenskou silou (ČSA, Rumunská armáda, policie)
• po porážce Maďarské republiky rad a Slovenské republiky rad dochází ke stabilizaci poměrů  = na Slovensku žilo 700 000 Maďarů
• hranice Podkarpatské Rusi – původně patřilo k Uhrám – Zalitavsko
• tři tendence – připojit se k: Maďarsku, Sovětské Ukrajině, ČSR
• vojensky obsazena československými vojsky
• nejzaostalejší část ČSR, bez hospodářského vývoje
• hranice s Polskem (o Těšínsko)
• velmoci rozhodli o rozdělení území – obsazeno československou armádou
• 1920 – Pařížská smlouva – připojeno k Československu
• napjaté vztahy s Polskem trvaly po celé meziválečné období

3. hospodářské a sociální rozdíly mezi Čechy, Moravou a Slovenskem a Podkarpatskou Rusí

• Čechy a Morava byly průmyslově vyspělejší (textilní, stroj., sklářský průmysl)
• Slovensko a zvláště Podkarpatská Rus – zaostalé
• sociální rozdíly – zaostalost východních částí – žádné střední a vysoké školy, neexistovala. slov. inteligence
• 1919 založena Bratislavská universita, 1920 Slovenské ND
• na Slovensko odcházeli na pomoc čeští úředníci, policie, lékaři
• rozdíly v sebeuvědomění – problémy čechoslovakismu
• Slováci přestávali být součástí ČSR, snažili se osamostatnit se = vnitřní spory

4. sociální problémy

• hospodářský rozvrat = 20% dělníků nezaměstnaných
• 1918 – demonstrace, protidrahotní bouře, hladové bouře (nedostatek potravin)
• požadavek socializace = znárodňování velkých průmyslových podniků a dolů
• v prvních dvou letech – situace nejhorší (střety)

Vydávány zákony:

osmihodinová pracovní doba

• státní podpora v nezaměstnanosti = nemocenské a úrazové pojištění
• duben 1919 – vydán zákon o pozemkové reformě = zábor pozemkového majetku přesahujícího 150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha půdy vůbec
• vznikl pozemkový úřad – hlavní roli zde hrála agrární strana
• reforma se naplňovala celá 20. léta
• 600 000 rolníků dostalo půdu
• vznikly zbytkové velkostatky – přidělili si je představitelé agrární strany (cca 100 ha půdy)
• jaro 1919 – provedena měnová reforma – odluka od rakouské měny – okolkováním
• pod vedením ministra financí Aloise Rašína
• spjata s úsporností ve státních výdajích

Politický vývoj a politické strany

• Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu = Agrární strana
  • Alois Švehla, Rudolf Beran, Slovák Milan Hodža 
• Československá sociálně-demokratická strana
  • Bohumil Šmeral (1919 Marxistická levice –  1921 KSČ), Rudolf Bechyně, Vlastimil Tuzar, Slovák Ivan Dérer
  • opírala se o Odborové sdružení československé
• Socialistická strana (od 1926 Národní socialisté) – střední vrstva = řemeslníci, živnostníci, učitelé
  • V. Klofáč, Stříbrný, Beneš
• Národní demokracie – podnikatelé
  • Karel Kramář, Alois Rašín
• Lidová strana
  • Jan Šrámek, Hurban
  • vznikla r. 1919 sloučením Moravsko-slezské křesťanskosociální strany, Katolicko-národně konzervativní strany a Konzervativní lidové strany
  • vazby s římskokatolickou církví
• Komunistická strana Československa
• Hlinkova Ľudová strana (HĽS)
  • Andrej Hlinka, Josef Tiso, Sidor
• Německá sociálně-demokratická strana
  • Čech
• DNSAP = Deutsche nationalsozialistiche Arbeiterpartei = Německá národně socialistická strana dělnická
  • 1933 zakázána – tehdy na ní navázala SdP = Sudetendeutsche Partei = Sudetoněmecká strana
  • Jung, Krebs, Konrád Henlein, Frank

Po vzniku republiky nebyly německé strany zastoupeny v parlamentu – slovo dostaly až po volbách roku 1920 – do vlády se německé strany dostaly v polovině 20. let

V červnu 1919 se konaly volby do obecních zastupitelstev, v nichž zvítězila sociální demokracie. Na to reagovala vláda podáním demise – v létě 1919 byla ustavena 2. vláda v čele s Vlastimilem Tuzarem = „vláda Rudozelené koalice“ = socdem., agrární strana.

• 29. 2. 1920 přijata ústava Československé republiky
• 1920 – parlamentní volby
  • soc-dem získala 30% hlasů
  • dělnictvo očekávalo změny, nic moc se nedělo => na sjezdu soc-dem došlo k rozkolu – září 1920 vláda podala demisi – byla vytvořena úřednická vláda Jana Černého (1920 – 1922)
  • „vláda pevné ruky“ – mohou dělat i tvrdá a nepopulární opatření
  • prosinec 1920 – vyvrcholení konfliktu = spor o lidový dům = sídlo ČSSD = boj o charakter republiky
  • spor mezi levicí a pravicí v soc-dem  – policie vyhnala levici = levicové síly poraženy
  • levice uspořádala generální stávku – týdenní boje
  • porážka dělnictva, zatýkání  => definitivní rozkol v soc-dem.
•  únor 1921 – vznikla KSČ
•  podzim 1921 – slučovací sjezd KSČ – spojily se tři sekce KSČ – Slov., Něm., Česká
•  1921 – 1922 – spory o funkce prezidenta (TGM nemocný, vyvázl, znovu prezidentem)
•  1922 – volby vyhráli agrárníci –  vytvořili „vládu všenárodní koalice“(1922 – 1926)
  • v čele: Alois Švehla
  • uklidnění poměrů
• 1926 – úřednická vláda Jana Černého
• 1926 – 1929 – „vláda panské koalice“
  • bez zastoupení soc-dem a sociálních stran
  • účast i německých stran
• 1929 – 1938 – „vláda široké koalice“
  • mnoho stran

Vliv na české politické scéně

• „koaliční pětka“ – mimoparlamentní seskupení
  • její zástupci se dohadovali o hlavních rozhodnutích, pak je společně prosadili v parlamentě
  • agrárníci, lidovci, sociální demokraté, národní socialisté, národní demokraté
  • „hrad“ – neformální politické seskupení kolem T. G. Masaryka
  • důležitá Živnobanka – v bankovní sféře a průmyslu

Dělnické hnutí ve 20. letech a Kominterna

• 1919 byla obnovena Druhá internacionála – „socialistická internacionála“
  • program: demokratický socialismus
  • probíhá proces diferenciace v dělnických stranách (pravice × levice; z levice vzniká KS)
• 1918 vzniká KS v Maďarsku, Německu, Rakousku, Polsku, Finsku
• 1919 vzniká KS v USA, Anglii, Jugoslávii, Bulharsku, Španělsku, Itálii
• březen 1919 – z iniciativy výboru KS se v Moskvě sešla konference, která založila
• třetí internacionálu (komunistickou internacionálu) = „kominterna“
  • účastnili se delegáti asi z 20 zemí
• 1920 – druhý sjezd kominterny – přijato 21 podmínek pro vstup do kominterny
  • v kominterně se prosazuje bolševizace KS – Stalin = očista – hledání nepřátel uvnitř KS
• prosinec 1920 – boj o lidový dům – viz výše
• květen 1921 –  vznik české KS v čele se Šmeralem
• od 1929 bolševizace KSČ v Československu na 5. sjezdu – do čela: mladá generace (Klement Gottwald)