Důvody husitského vítězství

1. morální důvody

2. vojenské důvody

kázeň, disciplína
dobrá organizace vojska (Žižkův řád vojenský)
- každý oddíl měl přesně vymezené úkoly (při pochodu, uzavírání vozové hradby, při boji,…)
- systém velitelů (hejtmanů) – podle schopností
- o důležitých otázkách se diskutovalo (každý měl svůj názor)
známý husitský zpěv: „Ktož jsú boží bojovníci“ – ohromný hurónský zpěv, který zastrašoval nepřátele
husitské válečnictví
- vozová hradba, jízda
- zbraně vybírány podle zemědělských nástrojů (okované cepy, kúsa (jako kosa), palice, sudlice, železné koule na řetězu, palcát, řemdih, meče, dýky samostříly, praky)
- palné zbraně: pušky – píšťaly, hákovnice, lehká děla (houfnice, tarasnice) a těžká děla (bombardy)
- ochranné štíty, oděvy, klobouky
- výroba: řemeslníci ve městech

Konec husitství, jeho význam a výsledky

Zikmund došel k názoru, že husity vojenskou silou nepřemůže a začal vyjednávat

1432 Soudce chebský

předběžná jednání husitů s křižáky, byly zde dohodnuty podmínky dalších jednání
- soudcem byla Bible („Boží zákon“), nikoliv církevní hodnostáři
největší triumf, kterého husité dosáhli ALE jednání pokračuje dále

1431 Koncil v Basileji

v lednu 1433 táhlo poselstvo husitů v čele s Prokopem Holým (50 lidí) do Basileje
- někteří husité byli připraveni na obranu Čtyř pražských artikulů
- ostatní jen jako vojenská ochrana
- Jan Rokycana, Mikuláš Biskupec, Oldřich ze Znojma, Petr Payne (zvaný Engliš)
- nedošlo zde však k žádné konkrétní dohodě, jednání měla pokračovat v Praze
odpůrci husitství doufali v rozkol uvnitř husitů, církev se Zikmundem podporovali umírněné husity (i finančně), čímž rozkol ještě zvětšovali
mezi umírněné husity patřila panská jednota, umírnění měšťané a kališnická šlechta (stačí jim už to, čeho doposud dosáhli).
radikálové (polní vojska – táborité, sirotci a některá města) však byli zarytými odpůrci kompromisu
= a tak dne 30. 5. 1434 došlo k bitvě mezi umírněnými a radikálními husity u Lipan (u Českého Brodu), kde byla polní vojska poražena (umírnění husité totiž předstírali útěk, čímž vylákali radikály z hradby a z boku na ně zaútočili) Jízda (posila polních vojsk) vedená Čapkem ze Sán ujela. Tím nedošlo k porážce husitství, ale k vítězství reálnějších sil, reálnějšího směru husitství.
Zikmund se za pomoc na uzavření dohody husitů s církví (v Basileji) stal českým králem, moc však měla ve skutečnosti Panská jednota

1436 byla v Čechách (v Jihlavě) vyhlášena kompaktáta – dohoda mezi husity a koncilem – povolovala přijímání podobojí a zaručovala, že církvi nebude vrácen její majetek – v zemi povoleno i katolictví i kališnictví
odpůrci proti dohodě = kompaktátům vedeni Janem Roháčem z Dubé – působili na hradě Sión – 1437 obléhán a dobyt a Jan Roháč spolu se svými 50 druhy byli oběšeni v Praze.
1437 se Zikmund vydal na cestu do Uher, při které však zemřel (ve Znojmě)

Husitství bylo prvním projevem krize feudalismu a krize v církvi, který narušil feudální společnost
katolická církev mocensky oslabena, ztratila přístup na zemský sněm a byla zbavena majetku
šlechta získala majetek a ústřední moc
města hospodářsky zesílila, získala přístup na zemský sněm a vzrostl též jejich vojenský význam
na sněmu měla účast vyšší šlechta (páni), nižší šlechta (rytíři) a města = právo volit krále a přijímat zákony
královská moc oslabena a král nemohl samostatně bez sněmu jednat
Čechy se staly stavovskou monarchií
mnoho měst v Čechách bylo počeštěno = husitství povýšilo češtinu na úřední a spisovný jazyk