Výsledky války

  • sociální a nacionální radikalismus
    • radikalizace dělnictva, hlavně v poražených zemích
    • největší nepokoje probíhaly v Německu, Maďarsku, Bulharsku, Finsku a v Itálii
    • přeorientování průmyslu z válečného na jiný => nezaměstnanost (hlavně 2 roky po válce)
    • v některých zemích docházelo k pokusům o revoluci bolševického typu
      • vyhlášeny „republiky rad“ (sovětů)
    • 1918-21 – od sociální demokracie se odštěpilo levicové křídlo, začínají vznikat komunistické strany (radikálnější)
    • národně-osvobozenecký boj v RU, v koloniálních zemích (1. etapa rozpadu koloniálních mocností – Indie, Blízký Východ
  • zánik čtyř monarchií 
    • Rakousko – Uhersko, Rusko, Osmanská říše (Turecko), Německo => destabilizace poměrů
  • vznik nástupnických států
    • po rozpadu Rakousko – Uherska
      • Rakouská republika, Republika Československá (RČS) + Podkarpatská Rus
      • Maďarské království
    • část území býv. RU připojena k:
      • Polsku
      • Rumunsku (Sedmihradsko)
      • Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od 1929 Jugoslávie)
      • Itálii (severní část)
    • státy vznikaly na národnostním principu (2/3 obyv. musí být příslušníky dané národnosti)
  •  změny na mapě Evropy
    • od Ruska se oddělila Litva, Lotyšsko, Estonsko
    • obnovena Belgie
    • Francie dostala zpět Alsasko a Lotrinsko
    • Besarábie (část Moldavska) připojena k Rumunsku
  • růst úlohy USA (konec hegemonie Evropy)
    • USA věřitelem Evropy (Evropa zadlužena) USA, Švédsko, Nizozemí a Švýcarsko
      • finanční vítězové
    • Evropa oslabena (vzestup zaznamenávají mimoevropské státy) => zničení rovnováhy sil na Evropském kontinentě
      • JAR, Kanada, Austrálie, Japonsko, Čína, Indie
  • rozvoj vědy a techniky
    • spjato s destrukcí za války
      • velké ztráty (jak materiální, tak na životech)
      • po válce: hospodářská krize
      • otřeseny dosavadní morální hodnoty
      • změna životního stylu
  • vznik společnosti národů (SN) (1920)
    • měla zajistit mír, řešit problémy diplomatickou cestou
      • idea Wilsona: založit mezinárodní instituci, která by hájila demokracii, politickou a územní nezávislost všech států
      • spory, které vzniknou, budou řešeny mírovou (diplomatickou) cestou
      • USA se paradoxně členem SN nestaly (po válce znovu přistoupily k politice izolacionismu)
      • nečlen i SSSR (až do r. 1934 – přijetí za podpory Edvarda Beneše a Francie)
      • Wilsonovi současníci jej považovali za idealistu (chtěl spravedlivý mír, místo toho rozhod.vítězové)
      • SN = nástroj Anglie a Francie k prosazování svých cílů
Příspěvek byl publikován v rubrice Škola se štítky , a jeho autorem je administrator. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.