Život je o učení
- sociální a nacionální radikalismus
- radikalizace dělnictva, hlavně v poražených zemích
- největší nepokoje probíhaly v Německu, Maďarsku, Bulharsku, Finsku a v Itálii
- přeorientování průmyslu z válečného na jiný => nezaměstnanost (hlavně 2 roky po válce)
- v některých zemích docházelo k pokusům o revoluci bolševického typu
- vyhlášeny „republiky rad“ (sovětů)
- 1918-21 – od sociální demokracie se odštěpilo levicové křídlo, začínají vznikat komunistické strany (radikálnější)
- národně-osvobozenecký boj v RU, v koloniálních zemích (1. etapa rozpadu koloniálních mocností – Indie, Blízký Východ
- zánik čtyř monarchií
- Rakousko – Uhersko, Rusko, Osmanská říše (Turecko), Německo => destabilizace poměrů
- vznik nástupnických států
- po rozpadu Rakousko – Uherska
- Rakouská republika, Republika Československá (RČS) + Podkarpatská Rus
- Maďarské království
- část území býv. RU připojena k:
- Polsku
- Rumunsku (Sedmihradsko)
- Království Srbů, Chorvatů a Slovinců (od 1929 Jugoslávie)
- Itálii (severní část)
- státy vznikaly na národnostním principu (2/3 obyv. musí být příslušníky dané národnosti)
- změny na mapě Evropy
- od Ruska se oddělila Litva, Lotyšsko, Estonsko
- obnovena Belgie
- Francie dostala zpět Alsasko a Lotrinsko
- Besarábie (část Moldavska) připojena k Rumunsku
- růst úlohy USA (konec hegemonie Evropy)
- USA věřitelem Evropy (Evropa zadlužena) USA, Švédsko, Nizozemí a Švýcarsko
- Evropa oslabena (vzestup zaznamenávají mimoevropské státy) => zničení rovnováhy sil na Evropském kontinentě
- JAR, Kanada, Austrálie, Japonsko, Čína, Indie
- rozvoj vědy a techniky
- spjato s destrukcí za války
- velké ztráty (jak materiální, tak na životech)
- po válce: hospodářská krize
- otřeseny dosavadní morální hodnoty
- změna životního stylu
- vznik společnosti národů (SN) (1920)
- měla zajistit mír, řešit problémy diplomatickou cestou
- idea Wilsona: založit mezinárodní instituci, která by hájila demokracii, politickou a územní nezávislost všech států
- spory, které vzniknou, budou řešeny mírovou (diplomatickou) cestou
- USA se paradoxně členem SN nestaly (po válce znovu přistoupily k politice izolacionismu)
- nečlen i SSSR (až do r. 1934 – přijetí za podpory Edvarda Beneše a Francie)
- Wilsonovi současníci jej považovali za idealistu (chtěl spravedlivý mír, místo toho rozhod.vítězové)
- SN = nástroj Anglie a Francie k prosazování svých cílů