„strmá kariéra“ = ve 2 letech korunován na českého krále i přes protesty arcibiskupa Arnošta z Pardubic
v 7 letech jmenován do čela zemské správy
v 15 korunován římskoněmeckým králem
v 17 se ujímá vlády
obklopuje se příslušníky nižší šlechty nebo měšťanstva – kumpány z pitek: Jíra z Roztok, Jan Čůch ze Zásady, Štěpán z Opočna, Zikmund Huler… a svěřuje jim důležité zemské úřady
vysoká šlechta se bouří a spojuje se s Václavovým nevlastním bratrem Zikmundem a Václavovým bratrancem Joštem – čeští páni dokonce Václava vězní a sesadí z trůnu
konflikty s pražským arcibiskupem Janem z Jenštejna – obětí tohoto sporu je nakonec arcibiskupský generální vikář Jan z Pomuku, kterého biřici zajmou, umučí a jeho mrtvé tělo vhodí do Vltavy (v období baroka z něho učiněn mučedník – dodnes na jeho památku vídáme sochy Jana Nepomuckého)
zpočátku podporuje kázání Jana Husa, ale jakmile začne kázat proti odpustkům, z kterých má král výnosy, jeho sympatie odpadají
umírá na mrtvici po zprávě, že dav pod vedením kazatele Želivského vpadl na Novoměstskou radnici
jeho ženy: Johana Bavorská (zakousnuta psem na Karlštejně) a Žofie Bavorská (neteř Johany)
