Versailleský mírový systém = pokus o nastolení rovnováhy sil v Evropě

• Versailleská MÍROVÁ konference začala 18. ledna 1919 = 27 účastnících se států – všechny státy se na ni důkladně diplomaticky připravily
• vítězové chtěli největší výhody  X poražení co nejvíce zmírnit následky porážky

Průběh:

• francouzský prezident Poincaré přednesl zahajovací projev, v němž za viníky války označil Centrální mocnosti
• Versailleské konference se účastnili pouze zástupci vítězných států – nejdůležitějších 5 států  – všeobecné zájmy = USA (Wilson), Francie (Clemenceau), Anglie (Lloyd Georgie), Itálie (Orlando), Japonsko (Makino)
• hlavním orgánem – nejvyšší rada = rada deseti – zastoupeni premiéři vlád (+ prezident USA) – zúžení jen na radu tří (Wilson, Lloyd George, Clemenceau).
• rozporuplným bodem byl postup vůči Německu – nejtvrdší postoj měla Francie, mírnější Anglie, která chtěla zachovat rovnováhu sil a obávala se radikalizace poměrů v Německu + USA zastávaly názor, že Německo má vystupovat nejenom jako protiváha Francie, ale také (hlavně) Anglie.
• mimo mírová jednání zůstalo Rusko, které nebylo přizváno = cílem velmocí bylo likvidovat socialismus v Rusku
• červen 1919 byla ve Versailles uzavřena MÍROVÁ SMLOUVA S NĚMECKEM
  •  teritoriální změny:
    • Německo ztratilo všechny kolonie ve prospěch Britů
      • Alsasko a Lotrinsko ve prospěch Francie
      • další ztráta území ve prospěch : RČS: Hlučínsko, Polska: Poznaňsko, Horní Slezsko, vých. a záp. Prusko, Gdaňsk, Dánska: Šlesvicko, Belgie: drobná území
    • Německu odňato i Sársko (pod správou SN) = uhlí ze Sárska bude 15 let směřovat do Francie
  • vojenské podmínky:
    • v Německu rozpuštěna armáda (max. 100 000 vojáků pro řešení vnitřních problémů)
    • zrušena všeobecná branná povinnost a generální štáb
    • ztráta loďstva a ponorek
    • zákaz modernizace zbraní a leteckých zbraní
    • v Porýní vytvořeno demilitarizované pásmo (o šířce 50 km) na pravém břehu Rýna
    •  levý břeh Rýna okupován dohodovými vojsky
  • hospodářské podmínky:
    • reparace (ve zlatě, zboží, uhlí, železná ruda, cenné papíry)
    • reparace velmi vysoké, pro Německo neúnosné (nesplnitelné)
• protože podmínky byly pro Německo příliš tvrdé, vyvolávaly potřebu revanše (odplaty)
• mírová smlouva s Rakouskem – podepsána v září 1919 v Saint-Germain – potvrdila rozpad Rakouska – Uherska na nástupnické státy – potvrdila územní ztráty – dávala Rakousku určitá vojenská omezení a stanovila reparace – obsahovala přísný zákaz spojení Rakouska s Německem
• mírová s Maďarskem byla uzavřena 1920 v Trianonu – stanovila ztrátu 70% maďarského území:
  • Slovensko, Zakarpatská Ukrajina – RČS
  • Sedmihradsko, Banát – Rumunsko
  • Chorvatsko, část Banátu – Království Srbů, Chorvatů a Slovinců
  • Burgenland – Rakousko
• mírová smlouva s Tureckem  podepsána 1920 v Sévres – potvrdila rozpad Osmanské říše a ztrátu 4/5 území – Černomořské úžiny vešly pod mezinárodní kontrolu – bylo omezeno loďstvo a stanoveny reparace
• mírová smlouva s Bulharskem podepsána v Neully – ztráta území ve prospěch východních sousedů (Rumunska, Řecka, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců)

Versailleský mírový systém nevytvářel pevné základy pro mír. Byl založen na mocenské převaze vítězů, vyvolával nespokojenost nejen v poražených zemích, ale i v zemích vítězných.

Založení Společnosti národů (SN) = 1919 – 1939 – založena z podnětu Wilsona

• cíl: spolupráce mezi státy, zajištění míru, řešení mezinárodních sporů mírovou cestou
• sídlo: Ženeva
• nejvyšší orgán: Shromáždění
• zřízen Mezinárodní soudní dvůr v Haagu
• stálí členové: VB, Francie, Japonsko, Itálie
• USA se členem nestaly
• ale neexistence společných vojenských sil a izolace Ruska

Malá dohoda 1920-21 – spojenecká smlouva mezi ČSR, Rumunskem a Jugoslávií pod patronací Francie

• cíl: zabránit Habsburkům, aby se vrátili do Rakouska nebo Maďarska

Krize koloniálního systému

Válka otřásla také koloniálními panstvími evropských mocností, kde byl veden národně osvobozenecký boj = právo národu na sebeurčení, demokracie, nacionální tendence). Válka způsobila přerozdělení kolonií = Versaillesko – Washingtonský systém.

1921 – 1922 probíhala Washingtonská mírová konference – uspořádala poměry v Tichomoří a na Dálném východě = posílení vliv USA v daných oblastech

• účast 9 zemí –  hlavní roli měly USA, Francie, Anglie, Italie a Japonsko
• byly uzavřeny tři traktáty (smlouvy) mocností:
  1. nedotknutelnost v držbě ostrovů v Pacifiku
  2. stanoveny válečné lodě (velikost, tonáže), které tam mocnosti směly udržovat
  3. princip otevřených dveří v Číně pro všechny mocnosti

Změny a vývoj v jednotlivých státech po první světové válce

USA

Spojené státy Americké se staly nejsilnější průmyslovou i finanční velmocí. Vlastnily polovinu zásob zlata, Evropa jim dlužila 10 miliard $. V roce 1920 ve volbách vyhrála republikánská strana a znovu nastoupil izolacionismus a protekcionismus (ztráta zájmu o problémy jiných zemí a ochrana vlastních zájmů). USA nevstoupily, ač její vznik samy iniciovaly, do SN. Politické zájmy směřovaly mimo Evropu. Od poloviny 20. let se zájem o Evropu obnovil (zasahováním do politiky).

Na počátku 20. let v USA probíhala hospodářská krize a vzrůst revolučního hnutí (na obranu byla vytvořena tzv. „americká liga“ – účastníci války).Roku 1920 Nicolo Sacco a Bartolomeo Vantetti, italští dělníci, byli zatčeni za anarchistickou propagandu a na zákl. falešného obvinění z loupežné vraždy odsouzeni k smrti a roku 1927 popraveni.Projevovaly se názory proti přistěhovalectví a zároveň snahy na jejich záchranu. V jižních státech působila tajná organizace Ku-Klux-Klan.

Německo

V listopadu 1918 vypukla vzpoura námořníků v přístavu Kiel – začínají vznikat dělnické a námořnické rady. Revoluce proběhla také na venkově. Byla vyhlášena republika a císař Vilém uprchl do Holandska.

Nejradikálnější síly revolucionářů vytvořily komunistickou stranu Německa v Kielu- Karl Liebknecht, Rosa Luxemburg

Nespokojenost s novou vládou vyvolala v lednu 1919 lidové povstání (krvavě potlačeno, Liebknecht a Luxemburg zavražděni). Na jaře roku 1919 v Bavorsku vznikla Bavorská republika rad (pokus o socialistickou revoluci).

V prvních poválečných volbách zvítězila sociální demokracie a byla vytvořena koaliční vláda. Ve Výmaru byla přijata německá ústava – odtud Německo = „Výmarská republika“.

Německo mělo mnoho hospodářských potíží, k tomu ještě muselo splácet reparace. A tak došlo k tzv. „Rúrské krizi“, kdy Německo přestalo platit reparace. Francie na to reagovala vojenským obsazením Porúří. Proti Francii však zasáhly USA a Británie, a tak se Francouzští vojáci museli stáhnout a otázka reparací byla znovu projednávána.

Německo projevilo pasívní odpor (zastavila se veškerá výroba a těžba) = nastala obrovská inflace – dopad na sociální oblast = revoluční nálady – posílilo dělnické hnutí

Po Rúrské krizi nastoupil Gustav Stresemann, který vyvedl Německo z krize a izolace a stabilizoval hospodářskou a ekonomickou situaci. V roce 1923 potlačil vojenský pokus o puč (NSDAP – Adolf Hitler). V Německu sílí nacionalismus a militarismus. Vznikají bojové svazy (součásti politických stran).

Rakousko

Po rozpadu Rakouska – Uherska vznikla z části Rakouska Rakouská republika. Ve volbách zvítězila sociální demokracie – K. Reuner, O. Bauer V roce 1934 spolu s nástupem fašistické strany dochází k fašizaci Rakouska, která vrcholí v březnu 1938 připojením k Německu = anšlus.

Polsko

Polsko bylo obnoveno po 1. světové válce  – v čele stát maršál K. Pilsudský. Polsko vidělo svoji záštitu ve Francii, vedlo protiněmeckou a protisovětskou politiku. Jednotícím vlivem byla katolická církev. Labilní nově demokratický systém byl v roce 1926 nahrazen autoritativním režimem osobní moci = Pilsudskiho diktatura.

Maďarsko

Maďarsku zůstala asi třetina země bývalých Uher. V dubnu 1919 byla neúspěšná vláda Károlyiho vystřídána komunistickou vládou a byla vytvořena Maďarská republika rad. Tak byla poražena (intervencí), a k moci se dostala fašistická strana = Horthy. Moc drželo v rukou několik velkostatkářů, vysokého kléru a důstojníků. Rozvrácené hospodářství nutilo Maďarsko ke stále novým zahraničním půjčkám. Sbližovalo se s Itálií a částečně i s Velkou Británií. Proti Maďarsku byla vytvořena Malá dohoda (Maďarsko totiž ohrožovalo Jugoslávii i Rumunsko).

Jugoslávie (Království Srbů, Chorvatů a Slovinců)

Jugoslávie vznikla spojením Srbska, Chorvatska, Černé hory a Slovinska.Katastrofální hospodářská situace vedla k mohutným stávkovým hnutím – tvrdě potlačována. V roce 1921 byla přijata ústava, kterouž se Jugoslávie stala konstituční monarchií s jednokomorovým parlamentem (skupština). V roce 1929 byla nastolena diktatura krále Alexandra.

Rumunsko

Rumunsko bylo královstvím, v jehož čele stál král Ferdinand I. Rumunsko bylo jednou z nejzaostalejších agrárních zemí. Došlo zde z rozvoji silného revolučního hnutí, ale i fašismu. Bratiausova vláda se pokoušela o demokratické reformy, zároveň však tvrdě zasahovala proti dělnickému hnutí (rolnické povstání v Besarábii). V roce 1927 Ferdinand I. zemřel a dočasně se králem stal nezletilý Michal. V roce 1930 se po něm stal králem Carol.

Bulharsko

I v Bulharsku došlo k rozvoji silného revolučního hnutí. Stambolijská vláda se mu pokoušela čelit řadou demokratických reforem. V roce 1923 se k moci dostal Alexander Cankov, který nastolil fašistickou diktaturu a teror. Pod mezinárodním tlakem byl však donucen odstoupit. V roce 1924 byla nastolena vláda Andreje Ljapčina.

Řecko

Řecko bylo monarchií v čele s králem Alexandrem. Významný vliv v zemi měla liberální strana (podpora revolučního hnutí). V roce 1920 byla založena KS a 1924 po četných převratech vyhlášena republika.

Další státy

Mongolsko bylo pod sovětským vlivem = SSSR pomohlo vyhnat Japonce z Mongolska Rudou armádou. Roku 1924 po smrti posledního chána byla vyhlášena MONGOLSKÁ LIDOVÁ REPUBLIKA = vznikl druhý socialistický stát na světě. Vůdci Mongolska uvnitř byli Čojbalsam a Süchbátar.

Čína byla nejednotná, jednotlivé oblasti byly v rukou vojenských velitelů. Byly zde ještě přežitky feudalismu a pronikaly sem velmoci – hlavně Japonsko. V čele protinárodního hnutí byla strana národní buržoazie a inteligence = Kuomintang. V čele stáli Sunjásten a Čankajšek. Cílem komunistické strany Číny, vedené Mao-ce-tungem, bylo sjednotit stát. Rozpoutala se zde tedy občanská válka mezi Komunistickou stranou a Kuomintangem. Roku 1928 Čankajšek vyhlásil Národní vládu v Nankingu. 1931 do Číny vpadli Japonci, pronikli do Mandžuska a vytvořili zde loutkový režim – vazalský stát závislý na Japonsku = Mandžusko. V čele stál poslední čínský císař Pchu-ji.

Indočíně, francouzské kolonii, stál v čele boje Ho-Či-Min.

Také Indonésie byla proti evropské nadvládě. Zde proti Nizozemcům vystoupil Sukárno.

Indie za války podporovala Británii, která slíbila učinit zde reformy, samosprávu a udělit status dominia. Po válce se tak však nestalo, ba dokonce se Británie snaží posílit svůj vliv v Indii. V roce 1919 Angličané tvrdě zasáhli – (střelbou do demonstrantů) do pokojné demonstrace u Amritsaru. V čele indického boje stanul Mahatma Gándhí = pseudonym – znamená velká duše – zastáncem boje v duchu indické filozofie – pasivní odpor a občanská neposlušnost + bojkot všeho anglického – zboží, zákonů, úřadů. Gándhí Angličany mnohokrát vězněn. Džaváharlál Nehrú – spolupracovník Gándhího se stal představitelem politické strany Indický národní kongres. Indie se stala plně nezávislou až 15. 4. 1947. 1948 Gándhí zavražděn muslimským fanatikem.

Turecko – pod kontrolou Británie. Do čela Národní revoluce se zde postavil Mustafa Kemal Paša zvaný „Atatürk“ – otec Turků. 1923 se Turecko stalo republikou – probíhá zde modernizace země a četné reformy Prezidentem (diktátorem) se stal Atatürk.

V bývalé Persii, dnešním Íránu, došlo roku 1921 k vojenskému převratu a Írán získal nezávislost na Anglii – v čele stál plukovník Réza Chán Páhlaví – později nastolil osobní moc

Afghánistán –  již od konce 19. století pod nadvládou Britů. Získal nezávislost 1919.Problémem zde ale byl Islámský feudalismus – život podřízený Islámu.

Britský protektorát Egypt získal nezávislost roku 1922 a stal se královstvím v čele s králem Saúdem

Sýrie a Libanon se osamostatnili povstáním a vyhlášením nezávislosti na Francii až koncem 20. let.

Saúdská Arábie získala nezávislost v polovině 20. let a Irák roku 1920 (stále se zde však udržuje vliv Británie).

Palestina –  Britové za války vydali Belfourovu deklaraci, ve které slíbili, že se Palestina stane domovem Židů a začali sem Židy stěhovat. Již v této době však nastaly mezi Palestinci a Židy problémy. Chaim Weitzmann, vůdce sionistického hnutí, chce Židům zajistit právo na vlast (bojem).

Také v Africe začíná boj za osvobození, je však potlačen  – většina států zde vzniká až v r. 1960.

Latinskoamerické státy – Brazílie, Argentina, Chile a Mexiko za války zbohatly = dodávaly suroviny Dohodě. Po válce sem začínají pronikat Američané = amerikanismus.

Pod tlakem USA se mnohé země orientují na monokultury a těžbu surovin. Tyto země se stávají hospodářsky závislé na USA  – neokolonialismus. Poměry jsou zde stále vnitřně nestabilní a střídají se zde vojenské diktatury.

Vznik a vývoj SSSR

30.12.1922 vznikl Sovětský svaz jako federace několika ruských republik – RSFSR, Ukrajinská socialistická republika, Bělorusko, Zakavkazská federace. V čele vlády stanul Vladimír Iljič Lenin.

Hospodářství bylo v rozvratu. 1920 byl přijat program na obnovu hospodářství, jejímž základním plánem byla elektrifikace Ruska – vypracoval Křižanovský (goerlo) a plánoval budování elektráren a elektrorozvodných sítí na 15 let. 1921 díky neúrodě při hladomoru zemřelo více jako 5 milionů lidí.

Důsledkem občanské války bylo mj. také 7 milionů bezprizorních dětí.

Byla ukončena politika válečného komunismu, kterážto byla zavedena za občanské války  = veškeré hospodářství bylo podřízeno udržení revoluce a nahrazena novou ekonomickou politikou NEP – povolovala drobné a střední soukromé vlastnictví a pronikání cizího kapitálu, přinesla oživení ekonomiky a rozvoj volného obchodu a peněžních vztahů. Nastaly nové rozdíly v majetku (zbohatlíci = „nepmani“).

1928 byly zavedeny pětiletky.

V zahraniční politice se Sovětský svaz snažil prolomit izolaci a navázat styky s pobaltskými zeměmi a uzavřít dohody se sousedy na jihu – Afghánistán, Írán, Turecko, Mongolsko. Roku 1922 se konala konference v Janově, kam bylo pozváno i sovětské Rusko. V Rapallu se sešli dva účastníci Janovské konference  – Rusko a Německo)a uzavřeli zde hospodářskou smlouvu = vzdali se vzájemných nároků – Rusko se vzdalo nároků na reparace a Německo se vzdalo nároků na znárodnění majetku. Tímto byla prolomena ruská izolace a navázány diplomatické styky.

Vývoj v letech 1924 – 1929

• překonání hospodářské krize – období dočasné stabilizace
• 1922 proběhla konference v Janově – řešeny ekonomické problémy (reparace), bylo pozváno Rusko a Německo ALE problém nevyřešen vinou Francie (velmi silný protiněmecký postoj)
• Sblížení Německa a Ruska = 1922 hospodářská smlouvu v Rapallu
• 1924 byl přijat Dawesův plán (americký ekonom) na hospodářskou obnovu Německa – Německu byla poskytnuta finanční půjčka („dolarový déšť“) pod podmínkou, že až dojde k oživení ekonomiky, tak Německo začne opět splácet reparace = počátek usmíření mezi vítězi a poraženými = Německo bylo připoutáváno k angloamerickému ekonomickému světu – spjato s hospodářským vzestupem
• 1924 – 1929 29 došlo ke stabilizaci kapitalismu založeného na kapitálových investicích – vývoz kapitálu z USA do Evropy – modernizace výroby – automatizace a sériová výroba – vznikly nadnárodní monopoly –  zlepšila se životní úroveň – snížila se nezaměstnanost – rozvoj automobilismu (FORD) a letecké civilní dopravy – rozvoj filmového průmyslu a oslavování amerického způsobu života = „zlatá dvacátá léta“
• roku 1924 Lindbergh poprvé přeletěl Atlantik (New York – Paříž)
• 1925 se v Locarnu sešli zástupci Francie, Velké Británie, Německa, Belgie, Itálie, ČSR a Polska
• úkol: zaručení hranic na Rýnu = Rýnský garanční pakt – mezinárodní záruky hranic na Rýně mezi Německem, Francií a Belgií
• pro ČSR a Polsko byla Locarnská konference zklamáním, protože se nepodařilo podepsat
• „Východní Locarno“ – něco podobného pro ČSR a Polsko
• byly podepsány arbitrážní dohody mezi Polskem, Německem a ČSR– kdyby mezi nimi vznikly nějaké spory, bude je řešit arbitráž (rozhodčí), který tyto spory posoudí
• 1926 bylo Německo přijato do společnosti národů (Briand a Stresemann dostali Nobelovu cenu míru – za Locarno)
• 1928 byl uzavřen Briand- Kellogův pakt – potvrzení pacifismu, který znamenal výzvu ke zřeknutí se války, jako prostředku k řešení problémů mezi státy – podepsalo ho asi 60 států. Měl však malý praktický význam, protože nebyly stanoveny sankce pro případné porušení.
• 1929 v Youngeově pláně se znovu řešila otázka reparací Německa a Rakouska