Stručný souhrn a hlavní stigmata dějin 19. století

  • vznik průmyslové společnosti a rozšíření průmyslové revoluce – s tím související hospodářský rozmach a světové výstavy = např. Londýnská světová výstava 1851 – v Křišťálovém paláci – průmyslově-řemeslnický charakter – 32612 exponátů, účast 28 zemí, prim hrála doprava a telegrafie, největší pozornost získal obrovský diamant o 186 karátech nazvaný Koh-i-noor /kontur/ = hora světla
  • symboly doby: PARNÍ STROJ a ÚSTAVA jako vzor americké a francouzské revoluce
  • významné vynálezy na přelomu 18./19.st. = především zásadní změny v dopravě
  • vznik vrstvy buržoazie = kapitalisté (továrníci, bankéři, obchodníci) X střední vrstvy ( úřednictvo, inteligence) X proletariát (dělníci)
  • venkovské obyvatelstvo děleno podle majetku na sedláky, chalupníky, domkáře, bezzemky a chudinu (čeleď)
  • šlechta se dělila na dvorskou, pozemkovou a úřednickou (u nás Schwarzenbergové, Auerspergové, Kinští, Lobkovicové, chytkové, Mistrovští, Liechtensteinové, Dietrichsteinové aj.)
  • šlechtické velkostatky modernizovaly výrobu a využívaly levné pracovní síly
  • významné změny v zemědělství – řádkovací secí stroj, střídání plodin, parní stroje v zemědělství
  • rušeny cechy a zaváděny akciové společnosti a obchodní a živnostenské komory
  • imperiální doba = dovršení kolonialismu
  • politické chování a národní uvědomění = vznik řady politických směrů a náboženských, ideových a kulturních proudů
  • umělecké formy – klasicismus + empír, romantismus, biedermeier jako životní styl měšťanstva, historizující slohy: novogotika, novorenesance, novobaroko
  • rozvoj školství – přibývalo základních i středních škol
  • Napoleonské války = konec Napoleona = Vídeňský kongres – METERNICHOVSKÝ ABSOLUTISMUS (1818 – 1848) – vznik Svaté aliance
  • konec Svaté říše římské (1806) – vznik Rýnského spolku = čili Rakouské císařství (kromě Uher), některá území Pruska, království Bavorské, Saské, Hannoverské a Württemberské, velkovévodství Bádenské, Hessensko-Darmstadtské, Lucemburské, Meklenburské, Sasko-Výmarsko-Eisenašské
  • Habsburská monarchie po Vídeňském kongresu zahrnovala následující území: Rakouské země, České země, Uhry, Sedmihradsko, Banát, Chorvatsko, Slavonie, část Polska a Ukrajiny, Benátsko (Benátky), Lombardie (Milán)
    • v roce 1818 žilo v HM 30 000 000 obyvatel (v Čechách 5 mil.)
    • v roce 1830 již 34 500 000 obyvatel (v Čechách 6 mil.)
  • období národních revolucí – zrušení roboty, odstranění absolutistických dynastií na trůně – vznik konstitučních monarchií = parlamentarismu (Francouzská Červencová revoluce 1830 – sesazen král Karel X. a nastolení vlády Ludvíka Filipa z orleánské větve, v průběhu ní republikánská a bonapartistická spiknutí = zostřen policejní tlak)
  • vznik Belgie – 1830 v Jižním Nizozemí v Bruselu vypuklo povstání proti Holandskému králi = 1831 vznik Belgického království pod vládou Leopolda I. – velký hospodářský růst
  • utužení carského absolutismu v Rusku = politické zpátečnictví – získalo Finsko, část Polska, bojovalo s Tureckem, spojenectví s Rakouskem a Pruskem,  zakládání tajných spolků s cílem nastolit ústavu (děkabristé 1825 – poražení)
  • úpadek Osmanské říše (Turecka) – ovládala celý Balkán – povstání Srbů a Řeků – krvavě potlačována
  • 1822 Řekové vyhlásili nezávislost proti Turkům – za pomoci britsko- francouzsko-ruského námořnictva porazili turecko-egyptské loďstvo u Navátina 1827
  • Polské povstání proti Rusům 1830 – poraženo = porušťování
  • Velká Británie pod vládou královny Viktorie (1837 – 1901) – parlamentní monarchie – 2 hlavní politické strany: Konzervativní (Benjamin Disraeli) X Liberální (William Gladstone)
  • 1801 spojení Velké Británie a Irska – v roce 1920 bylo Irsko rozděleno na Sever a Jih – Jižní Irsko samostatná republika
  • boj jihoamerických kolonií za nezávislost – v čele Simon Bolívar
  • Americká válka SEVER X JIH
  • ŘETĚZOVÉ REVOLUCE 1848 – 1849 = konec pozůstatků středověké vázanosti
  • KRYMSKÁ VÁLKA 1853 – 1856 – Turecko + Francie + VB + Sardinie X Rusko (čekalo pomoc od Rakouska, ale František Josef I. odmítl) = spojenci ovládli Černé moře – válka přenesena na Krymský poloostrov – dobyt Sevastopol – Rusko poraženo a Turecku byla zaručena celistvost a nezávislost
    • ALE v Krymské válce se Rakousko postavilo proti Rusku, sice prakticky nedošlo k vojenské akci, ale politika Rakouska vedla k vyvolání nepřátelství s Ruskem = to způsobilo, že se Rakousko dostalo do těžké pozice, protože se prakticky ocitlo v mezinárodní izolaci