Stoletá válka (1337 – 1453)

Publikováno | Autor:

Stoletá válka (1337 – 1453)

aneb vleklý anglicko-francouzský spor

Důvody:
  1. Francie usilovala o definitivní sjednocení země (snaha získat i zbývající anglická území ve Francii – ve 12. stol. za vlády Plantagenetů Anglii patřila dokonce polovina Francie)
  2. spor o Flandry (nyní součást Belgie) a především o město Bruggy a Antverpy
  • bohatá a ekonomicky vyspělá oblast
  • léno francouzského krále
  • byla zde soustředěna vlnná výroba (dovoz vlny z Anglie) a výroba sukna evropského věhlasu
  • obchod s vlnou měla v rukou kupecká gilda = mezi nimi sociální napětí (gilda × řemeslníci zpracovávající vlnu)
  • gilda byla podporována francouzským králem
  • řemeslníci podporováni anglickým králem (proto chtěli být pod vládou Anglie)

Pro kontext

Vlámsko (též Flandry, francouzsky Région flamande) je jedním ze tří regionů, které tvoří Belgické království. Dnes úředním jazykem je nizozemština.

Belgie je federativní stát, rozdělený územně na tři regiony (Vlámský region, Valonský region a Region Brusel-hlavní město) a jazykově na tři společenství (Vlámské, Francouzské a Německojazyčné). Každý region a každé společenství má svoji vlastní vládu a parlament. Výjimkou je Vlámský region a Vlámské společenství, které mají společnou vládu a parlament se sídlem v Bruselu

Záminka:
  • spor o nárok na francouzský trůn po vymření rodu Kapetovců (1328 zemřel Karel IV. Krásný bez mužských potomků) = anglický král Eduard III., který byl příbuzný rodu Kapetovců po přeslici si činil nárok na francouzský trůn ALE tomu bránila volba Filipa VI. z vedlejší větve Kapetovců (Valois)
Průběh:

1. etapa (1337 – 1360)

  • roku 1337 byly potopeny francouzské lodě u Flanderského pobřeží. Eduard a jeho syn postupují na Paříž = odplatou Francouzů měla být bitva u vesnice Crécy = u Kresčaku (1346)
  • Francouzi početní převahu ALE jejich jízda založena na rytířské jízdě – rytíři se neradi podřizovali, raději bojovali každý sám za sebe ( = špatná organizace)
  • anglickou armádu tvořili lučištníci, žoldnéři (šlechtici, svobodní sedláci, aj.) = pěchota = Angličané tedy díky lepší taktice navzdory francouzské početní převaze bitvu u Kresčaku vyhráli. (v této bitvě padl i náš král Jan Lucemburský bojující za Francii)
  • Francouzský král však nebyl zajat ani usmrcen, protože uprchl (zemřel zde jen jeho kůň)
  • Roku 1347 Anglie získala přístav Calais, vojensky i obchodně významný přístav (Anglii patřil až do poloviny 16. století), zde začínala nejkratší cesta do Anglie (Calais – Dover).
  • ve Francii nastala špatná situace zhoršená „černou smrtí“ (morem) – francouzské porážky, v nichž byl zajat francouzský král. Anglie za něj požaduje obrovské výkupné:   3 000 000 zlatých, což Francie nemůže zaplatit
  • 1358 ve Francii povstání měšťanstva, které chce mít podíl na moci -vedl jej kupec Etienne Marcel, který se zmocnil vlády v Paříži a nechal povraždit královské úředníky Symbolem povstání byly červenomodré čepice
  • ve stejném roce též povstání na venkově, posměšně nazývané „jacquerie“ (od slova znamenajícího venkovský kuba; venkovští kubové = hlupáci) = poddaní vystupují proti šlechtě, odmítají platit výkupné za svoji vrchnost a odmítají platit daně, pořádají útoky proti šlechtě).
  • obě povstání byla potlačena a Etienne Marcel zavražděn
  • i v Anglii probíhá povstání sedláků (v letech 1380 – 1381). Důvodem bylo znevolňování, zvyšování daní a zavedení nových daní (daň z hlavy). Povstání bylo ovlivněno myšlenkami Johna Wycliffa (Jana Viklefa). Vůdcem byl John Ballo(kazatel) a W. Tyler (šlechtic) -zpočátku bylo úspěšné, sedlákům byly vydány listiny svobod, poté (když důvěřivě odešli z Londýna) byl Tyler popraven a povstání potlačeno
  • 1360 byla uzavřena mírová smlouva u Brétigny, která ponechala Anglii město Calais a Gaskoňsko – anglický král se však musel zříci nároku na francouzskou korunu. Francii připadly Flandry a měla Anglii splácet výkupné za krále. To však placeno nebylo, což způsobilo obnovení války

2. etapa (1360 – 1415)

  • Francie zavádí armádu podle anglického vzoru (lučištníci, pěchota, kázeň, pravidelné placení žoldu; děla při obléhání hradů a měst, proti ležení protivníka).
  • Francouzi se však vyhýbali rozhodující bitvě, vedli drobnou válku.
  • roku 1372 bylo poraženo anglické loďstvo u přístavu La Rochelle (bez loďstva Anglie nemohla úspěšně vést válku (zásobování)
  • Angličané postupně vyháněni z Francie

3. etapa (1415 – 1453)

  • Angličané se vylodili ve Francii a roku 1415 vyhráli za pomocí Burgunďanů bitvu u Azincourtu.
  • situace pro Francii se zdála být velmi špatná, ale náhle se objevila Jean d’ Arc(Johanka z Arku), sedlácká dívka, která říkala, že je bohem vyvolená vyhnat Angličany. Přesvědčila krále, aby jí svěřil vedení vojska, podnítila ve vojácích vlastenectví a Angličany porazila roku 1429 u Orleánsu (proto byla přezdívaná Panna Orleánská).
  • roku 1430 obsadila Remeš (místo korunovace Francouzských králů) a přivedla Karla VII. ke korunovaci. Stejného roku však padla do zajetí Burgunďanů (ti byli proti Paříži), ty jí vydali Angličanům, kteří ji odsoudili jako kacířku a upálili. Její popel pak vhodili do Seiny
  • roku 1435 se Burgundsko přidalo na stranu Francouzského krále, čímž způsobilo Anglii další potíže.
  • roku 1453 pak byli Angličané poraženi u Castillonu, čímž stoletá válka skončila. Anglii zůstalo jen město Calais.

Situace po stoleté válce:

Francie
  • dokončeno sjednocení, vytváří se centralizovaná monarchie. Oporou panovníka jsou úředníci (= šlechta), města a armáda. Upadá vliv generálních stavů jako protiváhy královské moci.
  • dochází k rozvoji hospodářství (zavedena daň z hlavy, rozvoj textilní výroby, rozvoj obchodu)

Anglie

  • v letech 1455 – 1485 boje o trůn. tzv. válka růží (boj mezi dvěma rody – Yorkové (měli ve znamení bílou růži) a Lancasterové (měli ve znamení červenou růži)
  • proti lancasterskému králi Jindřichovi VI. se postavil Eduard, vévoda z Yorku, jakožto přímější dědic Eduarda III.
  • kolem Yorků i kolem Lancasterů se seskupili bojovní šlechticové prahnoucí po bohatství. Jakkoliv by se mohla zdát válka jako boj všech tamních obyvatel, bylo tomu zcela jinak. Bojovalo pouze několik desítek šlechticů, jejich přátel a žoldnéřů zvyklých na boj z francouzských tažení. Ostatní obyvatelstvo žilo normálním životem
  • zpočátku měli převahu Lancasterové, v pozdějších letech války (1461 – 1483) pak Yorkové (Eduard IV.) – válka však skončila faktickým vyvražděním obou rodů (hlavně díky popravování zajatců).
  • po smrti Eduarda IV. zbyli z rodu Lancasterů jen dva nezletilí synové, které zavraždil jejich strýc, Richard a nastoupil na trůn jako Richard III.- v roce 1485 poražen Jindřichem Tudorem VII. u Bosworthu. – na trůn se tak dostala nová dynastie Tudorovců
  • z Anglie se stal centralizovaný stát