Znaky:
období od roku 476 = pád Západořímské říše
- na půdě Západořímské říše se vytvořila germánská království, která navázala na tradice Římské říše = k antické kultuře přistoupily nové etnické skupiny = germánské, slovanské a arabské, které se staly nositeli středověké kultury
- feudální společnost byla založena na vlastnictví půdy, zemědělství a naturálním hospodářství
- hlavním majetkem byla půda, dobytek a pastviny – vlastnictví jednotlivých rodin – výrobci byli soběstační = vznikaly soběstačné vesnice či panství = hospodářská rozdrobenost
- lesy, louky a rybníky zůstaly ve společném vlastnictví
- neexistovala města
- obyvatelstvo rozděleno na: feudálové X poddaní = nevolníci
Způsoby obdělávání půdy
- přílohové (část půdy byla nechávána ležet ladem několik let)
- úhorové (doba, kdy se půda nechávala ležet ladem byla zkrácena na 1 rok, půdě nechané ležet ladem se říkalo úhor)
- trojpolní (půda rozdělena na jař, ozim a úhor – celá vesnice musela postupovat jednotně)
- střídavý (až v pozdním středověku, používá se dodnes, založený na střídání plodin
FEUDALISMUS – systém, kde je základní jednotkou léno (feudum) darované lenním pánem (seniorem) svým poddaným (vazalové) za vojenskou pomoc = lenní (vazalské vztahy) – hlavní principem je věrnost
Léno – úřad, peníze, půda včetně poddaných
Tímto způsobem vznikla „lenní soustava“ v celé západní a střední Evropě:
Panovník – vojenská družina – družiníci – jejich služebníci
Později se z leníků stala šlechta – z propůjčené půdy se stala dědičná půda
Poddaní museli pracovat, odevzdávat daň králi, rentu šlechtici (naturálie, později peníze) a později ještě desátky církvi