Průběh husitství

Od První pražské defenestrace po smrt Jana Žižky

• 1. pražská defenestrace – jí začínají husitské boje
• chudina útočí na kostely a kláštery v Praze – vyrabovány a vypalovány

„ Desítky mnichů v děsu vybíhají ven, ale tam už je čekají připravení husitští bojovníci, kteří neznají slitování. Halapartny, sudlice či sekyry svírají v rukou a mnichům je jasné, že poslední, co v životě stihnou, je rychlá modlitba.“

• srpen 1419 Václav IV. zemřel na mozkovou mrtvici – ostatky v klášteře na Zbraslavi, který husité dobyli, vyňali tělo krále a „tropili s ním žerty ohavné“ (Josef Pekař)
• České země v letech od 1419 do 1436 bez panovníka
• 1420 byl založen Tábor nad řekou Lužnicí = vojenský význam

ORGANIZACE HUSITU

•  70 % obyvatel tvořili vesničané, zbytek byli řemeslníci, chudí vladykové, zemané a chudí kněží
• hlásali chiliasmus (později uvnitř husitské společnosti vymýcen)
• radikální názory proti feudálnímu zřízení – chtěli, aby pole, louky a lesy byly společné
• veškerý majetek měl být společný – kádě –  postaveny na táborském náměstí – do nich lidé dávali své šperky, zlato, peníze
• byli proti vnější nádheře obřadů a církevních prostor
• kázat se může kdekoliv a kázat může kdokoliv
• odmítali zpovědi
• hlavní idea: rovnost všech lidí
• zvoleni 4 hejtmané – stáli v čele Tábora (nejznámější Jan Žižka z Trocnova, Mikuláš z Husi,
• táborité vytvořili husitskou církev

Program vlády a husitů: Čtyři pražské artikuly:

• svobodné hlásání slova Božího
• přijímání podobojí
• zbavení církve světského majetku a vlády
• veřejné tresty smrtelných hříchů (hříchy trestány na tomto světě)

• 1420 přišel do Tábora Jan Žižka (v čele asi 400 bojovníků) – stal se jedním ze čtyř hejtmanů – z Tábora vytvořil vojenskou pevnost – oporu husitů proti tamním Rožmberkům
  • odešel z Trocnova, nechával se najímat do vojenských oddílů, v roce 1410 bojoval v bitvě u Grünwaldu proti řádu německých rytířů na straně Poláků (asi 3000) – zde přišel o oko, po návratu do Prahy byl ve službách Václava IV., navštěvoval husitská kázání a účastnil se střetu u novoměstské radnice, 1419 odešel do Plzně, kde působil kněz Václav Koranda (zval do Plzně husity), 1420 se odebral do Tábora, cestou na něj zaútočila rytířská jihočeská katolická jízda = Bitva u Sudoměře (na hrázi dvou rybníků)
  • považován za největšího vojevůdce v historii českého národa, protože žádnou bitvu neprohrál.
  • Žižkův známý výrok: „Nepřátel se nelekejte, na množství nehleďte“
•  v Praze byli zvoleni 4 hejtmané, kteří vládli Čechám

1. křížová výprava

• Zikmund prosadil u papeže názor, že Čechy jsou kacířské –  křížová výprava – 100 000 vojáků (žoldnéřů = lancknechti) v čele se Zikmundem – pronikli k Praze a oblehli jí – Praze na pomoc oddíly z venkova + Táborité + Severočeši (Žatec, Louny,…).
• Pražský hrad se dostal do rukou Zikmunda, ale Žižka obsadil vrch Vítkov u Prahy a opevnil se zde (srub) – bitva na Vítkově 1420 – Zikmund a vojska míšeňského markraběte Fridricha Bojovného poraženi
• bitva u Vyšehradu – listopad 1420 – Zikmund poražen a se svým vojskem ustoupil ze země
• Praha se stala vůdcem revoluce
• 1421 sněm v Čáslavi –  zástupci šlechty a měšťanstva sesadili Zikmundaz trůnu a zvolili vládu 20 vladařů (5 pánů, 7 zemanů a 8 měšťanů – z toho 4 z Prahy)
• za oficiální program Husitů prohlášeny 4 pražské artikuly
• 1419 – 1422 – radikální husitství – lidové vrstvy (radikální)
• postupně se vytvořilo několik proudů:

1. 1. Umírněné husity představovala husitská šlechta, která vytvořila Panskou jednotu
   2. Střední proud – husitská města, která vytvořila své městské svazy (důl. role Čáslavi, Kouřimi, Českého Brodu, Nymburku a Kutné Hory)
   3. Praha a tzv. velká obec pražská – zpočátku velký vliv Jan Želivský
   4. Radikální husité tvořili skupiny ve svých městech

• Panská jednota je spokojena se sekularizací majetku a je ochotna se Zikmundem smířit X naproti tomu polní vojska v čele s Janem Žižkou jsou odpůrci šlechty a bojují proti ní a městům, která odpadla od husitství (mj. i proti katolické šlechtě, proti katolickým městům).
• táborští husité však nesouhlasí s radikály, protože chtějí zrušit všechny středověké výsady a dokonce pochybují o křesťanství -1421 byli radikálové z Tábora vyhnáni (i upalováni) adamité, pikarti  – chtěli návrat k počátku -chodili nazí – popírali základní pravidla sexuálního života – byli to převážně nevzdělaní vesničané, chudina
• Žižka se dostal do sporu s táborskými kněžími pro svou krutost – 1422 / 1423 opouští Tábor a odchází do východních Čech, kde zakládá Oreb a stojí v čele tamních polních vojsk = orebité
• sepisuje Žižkův řád vojenský, kde uvádí pravidla boje a organizaci vojska
• mezitím Jan Želivský burcoval pražskou chudinu proti světským panovníkům – proto pozván na Staroměstskou radnici spolu se svými 9 stoupenci a všichni popraveni = Praha se odklonila od radikalismu a v popředí stanulo měšťanstvo

Nejednota husitů byla překonána jen v době křížových výprav.

2. křížová výprava

• v čele druhé křížové výpravy stál Zikmund (již naposledy)
• hlavní boje mezi Kolínem, Kutnou Horou a Německým Brodem
• křižáci byli odraženi od Žatce 1421 a byli poraženi u Kutné Hory 1421 / 22 a u Německého Brodu 1422 – důležitou roli v Žižkově vojsku hrála především pěchota
• Panská jednota vede kampaň proti Žižkovi, na své straně má Prahu
• 1424 se Žižka střetává se svými odpůrci (šlechtou) u Malešova, vítězí a rozezlen táhne proti Praze – zachráněna „slovem“ = diplomatickým jednáním Jana Rokycany (rozmluvil Žižkovi útok proti Praze) = Žižka se s Prahou usmiřuje a uzavírá dohodu o společném tažení na protihusitskou Moravu
• 11. října 1424 však Žižka u Přibyslavi umírá při tažení na Moravu za účelem pomoci moravským husitům – čele táboritů stanul Prokop Holý (Veliký) – inovativní myšlení i vzhled (pravidelně se holí) výborný vojevůdce, vzdělaný, dobrý diplomat pocházející z pražského patricijského rodu, studoval na UK, cestoval, od roku 1420 působil v Táboře (umírněný)
•  „Je třeba změnit směr revoluce z defenzivního na ofenzivní…“
•  Jan Hvězda z Vícemilic se vrací do Tábora a zastává funkci vrchního hejtmana

3. křížová výprava

• k hlavnímu střetu mezi křižáky a husity došlo u Ústí nad Labem 1426 („na Běháni“) – 21 000 husitů proti 70 000 Sasům
• husité nabídli (před bitvou) Sasům vyměnit si po bitvě zajatce, Sasové však odmítli (nepředpokládali, že když je jich více jak třikrát tolik, tak že prohrají)
• husité zvítězili a na úseku 15ti km křižácké vojsko pronásledovali – křižáci utrpěli největší ztráty
• město Ústí nad Labem dobyto husity

„ Řemdichy drtí lebeční kosti protivníků, halapartny pronikají do útrob nepřátel…“

4. křížová výprava

• střet mezi křižáky a husity u Tachova 1427 – křižáci si přivezli vozy, ale z bitvy utekli.
• pánem v Čechách se stala polní vojska (táborsko-sirotčí vojska) => konec obranných bitev husitů

SPANILÉ JÍZDY

• od 1428 uskutečňují husité tzv. „spanilé jízdy (rejsy)“ na Slovensko, do Polska, kde vznikaly vojenské posádky, také do Uher, Rakouska a Německa (až k Baltu).
• cílem byla kořist, propagace husitských myšlenek a jejich obrana (to mělo vliv na lidové hnutí), šířit děs mezi nepřáteli a rovněž zabránit ničivým nájezdům do Čech
• husité také posílali manifesty s husitským programem (v příslušných jazycích do určitých zemích střední i západní Evropy)
• v čele spanilých jízd Jan Čapek ze Sán

5. křížová výprava

• 100 000 žoldnéřských vojáků v čele s kardinálem Cezarinim a braniborským kurfiřtem Fridrichem I. u Domažlic 1431 uprchlo = zastrašeni rachotem vozů a zpěvem husitských bojovníků