Předpoklady husitské revoluce
1. Stagnace a krize středověké společnosti od pol. 14. st.
- nejvíce v zemědělství (klesaly ceny zemědělských výrobků, avšak ceny městských řemeslných produktů i řemeslnické práce rostly = obyvatelé měli čím dál tím méně peněz na zaplacení řemeslnických služeb, na koupi řemeslnických výrobků a na odevzdávání feudálních poplatků pánovi = klesá koupěschopnost
- zastavení kolonizace
- zastavení růstu obyvatelstva
- morové epidemie v letech 1348 – 1352 („černá smrt“) = pokles obyvatel Evropy o celou třetinu – v Čechách mor kolem roku 1380
- 2 typy moru: plicní (napadá plíce a dýchací systém) + dýmějový (napadá lymfatický systém)
2. České země za krize
- nepodařilo se navázat stabilní obchodní spojení s vyspělejšími oblastmi (Itálie, Flandry, hanzovní města) kvůli poloze Čech (nebezpečné lesnaté hvozdy)
- dováží se cizí zboží, vyváží se stříbro = dochází k chudnutí země
- snižuje se hodnota mince (groše) <= přidává se měď
- konflikty mezi vyšší a nižší šlechtou, feudály a poddanými = roste počet robot a poplatků, patriciátem a řemeslníky
- úpadek královské moci – Václav IV (vládl 1378 – 1419) = slabý král ve složitých poměrech – neschopen koncentrace, diplomacie a kompromisu – byl zbaven císařské koruny
- spor Václava IV. s arcibiskupem Janem z Jenštejna (umučem vikář Jan z Pomuku), dále spory s bratrancem Joštem a spor s bratrem Zikmundem
- jediná organizace, která se „měla dobře“ byla církev = odpor proti církvi
- církev ovlivňovala celý život člověka = náboženské obřady – křest, svatba, svěcení, pohřeb, odpustky, zádušní mše = vše se platilo = odpor lidí
- církev byla jedním z největších feudálů (vlastnila neuvěřitelnou 1/3 veškeré půdy tj. nedotknutelné, nezcizitelné a nedělitelné půdy, dále peníze a drahocenné předměty)
- demoralizace kněžstva a mnichů = nastává rozpor mezi slovy bible, činy a životem kněží
- i v samotné církvi hierarchie = vyšší kněží a nižší klérové = nadřazování se
- papežské schizma (dvojpapežství) = existovali dva papežové (Avignonský a Římský) = 1409 svolán koncil do italské Pisy, který měl ukončit papežské schizma – sesadil dosavadní papeže a zvolil nového – Jana XXIII. Ovšem dva sesazení papežové výsledky koncilu neuznali, a tak nastalo trojpapežství J
- Kostnický koncil (1414 – 1418) – koncil měl provést církevní reformu na podnět Zikmunda Lucemburského = učinit opatření proti kacířům (mj. poprava Jana Husa) a řešit schizma = odstoupili všichni tři papežové a v roce 1417 byl zvolen nový papež – Martin V.
- Odpor proti církvi všeobecný = myšlenka, že křesťanstvu je třeba pomoci reformami, aby byly odstraněny zlořády a povznesena úroveň náboženského života
- existence tzv. „sekt“ valdenských a albigenských pocházejících z Francie – hlásali jednoduchá náboženská pravidla na základě bible
3. Situace v církvi na konci 14. století
4. Opravné hnutí v církvi a upálení Jana Husa 6.7.1415
John Wycliff (Jan Viklef)
- oxfordský profesor a učený scholastik
- byl proti církevní zkaženosti – říkal, že se má žít pouze podle bible
- přeložil bibli do angličtiny, aby byla srozumitelná i obyčejným lidem
- popřel božský původ papežství a papeže označil za Antikrista
- zavrhl odpustky a ctění obrazů, odmítl víru v očistec a řeholní sliby
- chtěl, aby církev žila v chudobě (jako apoštolové) a aby odevzdala všechen svůj světský majetek
- církev nemá vládnout laikům
- za své názory byl obžalován z kacířství (ale nalezl mocné šlechtické ochránce)
- po selském povstání (1381) odešel z Oxfordu