• roku 1916 zemřel František Josef I. a nastoupil Karel I.
• • začíná provádět změny (cíl: zachránit monarchii)
  • zmírňuje perzekuce (přehodnocovány tresty)
• snažil se uzavřít separátní mír
  • došlo k obnově politického života, byla obnovena činnost Říšské rady
• ale na tyto kroky je již pozdě

Přelomovým rokem je rok 1917

• Únorová revoluce v Rusku (březen 1917)
• vstup USA do války (včetně 20 000 – 30 000 našich krajanů)
• Masaryk se domnívá, že Rusko se bude vyvíjet demokraticky, předpokládá, že bude pokračovat
• v květnu 1917 Masaryk přijíždí do Ruska, vidí zde nejlepší příležitosti pro vytvoření legií
• 2. 7. 1917 slaví československé legie svůj první úspěchv bitvě u Zborova
  • legie prolomily část fronty, získaly asi 4000 zajatců, děla i kulomety
  • v červenci 1917 byla provedena Ruská ofenzíva (neúspěšná)
  • v průběhu léta 1917 je v Ruských legiích asi 60 000 vojáků
• Květen 1917 byl vydán Manifest Českých spisovatelů
  • hlavním iniciátorem byl Jaroslav Kvapil (šéf činohry)
  • výzva k poslancům (českému svazu), aby obhajovali zájmy národa
• další vývoj byl spjat s dalším vývojem v Rusku = Bolševická revoluce = zkomplikovala situaci českých legií v Rusku

Uzavření Brest – Litevského míru (březen 1918) znamenal pro Rusko ztrátu velkých území, ale též vystoupení ze států Dohody => legie neměly kde bojovat.

• Masaryk stále pobývá v Rusku
• prosazuje politickou neutralitu legií ve vnitřních záležitostech Ruska, prosazuje odchod legií z Ruska do Francie
• dohodl se s Ruskou vládou o přesunu legií přes Vladivostok (transsibiřskou magistrálou),
• z Vladivostoku pak loďmi do Francie = anabáze
• poslední vojáci opouštějí Vladivostok až v září 1920
• v březnu 1918 Masaryk odchází z Ruska do Ameriky (také přes transsibiřskou magistrálu) a tam píše knihu Světová revoluce
• drobná nedorozumění mezi legiemi a sovětskou vládou přerostla v ozbrojený konflikt = sovětská vláda žádala odzbrojení legií = legie proti sovětské vládě = Čeljabinský incident
• legie obsadily celou magistrálu, města v Povolží, na Sibiři a na východě
• v těchto místech svrhli sovětské vlády a nastolili demokrat. vlády (eseři, menševici) => velký ohlas v USA ALE finanční pomoc byla minimální a vojenská pomoc žádná
• Masaryk byl nazýván „pánem Sibiře“ – noviny oslavovaly armádu státu, který neexistuje
• nakonec příměří mezi sovětskou vládou a legie jsou evakuovány – vnitřní rozklad legií
• v létě 1918 státy Dohody vyjadřují souhlas s vytvořením ČSR

Vznik ČSR
6. 1. 1918 čeští poslanci přijali Tříkrálovou deklaraci

• „pryč od Rakouska !“
• odvolávají se na právo národů na sebeurčení
• odhodláni bojovat za samostatnost

8. 1. 1918 bylo zveřejněno 14 bodů prezidenta Wilsona – nadějný 10. bod, jenž počítá s autonomií Československa v rámci Rakousko- Uherské monarchie

• sílí protiválečné hnutí v zázemí = stávky, demonstrace = v lednu 1918 generální stávka – otázka zásobování fronty i zázemí
• vzpoury i v armádě = Rumburk, Trenčín, Kotor, Kragujevac

1.5. 1918 – Májová manifestace

13.7. 1918 – obnovena činnost Národního výboru

• stává se hlavním představitelem politických sil
• zastoupeny politické strany podle výsledků voleb z roku 1911
• připravuje rozbití monarchie a převzetí politické moci
• hlavní představitelé: Karel Kramář, Alois Rašín, Antonín Švehla, Václav Klofáč
• Socialistická rada – socialisté a sociální demokraté – Šmeral

30.5.1918 – Pittsburská dohoda

• Československá dohoda o společném státě – Slovensko má mít autonomii
• politický program – nikoliv zákon
• uložena v kongresu USA

14.10. 1918 – všeobecná generální stávka proti vývozu potravin, uhlí, surovin, vagónů na frontu

• zorganizovala socialistická rada
• Beneš oznamuje francouzské vládě, že Česká národní rada se stává prozatímní vládou Československa v čele s Tomášem Garrigue Masarykem

16.10. 1918 – Karel I. vydal Manifest – slibuje přeměnit Rakousko – Uherskou monarchii ve federativní stát – nabízí autonomii

18.10. 1918Washingtonská deklarace

• inspiroval se americkým vzorem
• zdůvodnění, proč Češi a Slováci nechtějí patřit pod Rakousko – Uherskou monarchii
• lidská a občanská práva
• Habsburkové kdysi zvoleni na český trůn, nyní jsou sesazeni
• důvodem je zrada Habsburků na národních právech
• Československo se stalo demokratickou republikou
• ochrana menšin, zrušení šlechtických výsad a titulů
• plány na hospodářské přeměny (pozemková reforma = vyvlastnění velkostatků)
•  převedení částečných dluhů Rakousko – Uherska

Pod vlivem této situace napsal 18. 10.  americký prezident Wilson nótu Rakousko – Uhersku

• USA uznaly Československou vládu
• ať se Rakousko – Uhersko dohodne s československou vládou
• na základě této zprávy Karel I. souhlasil s tím, aby delegace domácího odboje vedená Kramářem odjela do Ženevy, kde začaly jednat se zahraničním odbojem reprezentovaným Benešem (dokončeno 30. října)

27.10. 1918 – Rakousko – Uhersko kapitulovalo Andrássyho nótou

• zveřejněna jako souhlas s vyhlášením samostatnosti, moc přebírá Národní výbor z rukou místodržícího Candenkova

28.10. 1918 vyhlášena samostatná republika na Václavském náměstí

• vyhlásili ji „muži 28. října“  = Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup, Vavro Šrobár, Jiří Stříbrný
• bez násilí
• národní veselí aoslava
• strhávání symbolů R-U monarchie

30.10. 1918 – Martinská deklarace – připojení Slovenska jako autonomního státu

• od tohoto okamžiku zabezpečena národní existence Čechů a Slováků.
• samostatnost Československa potvrzena Versailleskou mírovou konferencí => Československo se stalo součástí Versailleského mírového systému

Prezidentem Československa se stal Tomáš Garrigue Masaryk

Život

Masaryk se narodil v chudé rodině jako „Tomáš Jan“ krátce po bouřlivém revolučním roce 1848 v rodině zaměstnanců na statku, žijící na moravském Slovácku. Jeho matka, Terezie Kropáčková (1813 – 1887), rodem Hanačka byla německé národnosti, negramotný otec Jozef Maszárik (také Masarik, či Masaryk, 1823 – 1907) slovenské. Masaryk měl dva mladší bratry, Martina (1852 – 1873) a Ludvíka (1854 – 1912).
Po absolvování čejkovické školy a reálky v Hustopečích chvíli praktikoval v hodonínské škole a posléze se učil zámečníkem ve Vídni. Obou činností zanechal a nastoupil jako podučitel hustopečské reálky a začal se připravovat k studiu na gymnasiu. Jeho nepříliš majetní rodiče (otec pracoval jako čeledín a posléze dráb, matka jako kuchařka v panských službách) ho nemohli na studiích vydržovat. Proto se od 15 let živil sám jako domácí učitel dětí bohatých rodičů. Po maturitě ve Vídni začal studovat filozofickou fakultu.

Během studia se seznámil s Franzem Brentanem a rodinou Rudolfa Schlesingra, jehož syna vyučoval. Na prázdninové cestě s mladým Schlessingrem, už po absolutoriu, se seznámil s Charlottou Garrigue, dcerou newyorského podnikatele. 10. srpna 1877 byli zasnoubeni. Získání docentury z filozofie pozdrželo sňatek do 15. března 1878. Po celou dobu studia byl Masaryk literárně činný, napsal mnoho studií a odborných statí. V letech 1879 až 1880 se stal otcem Alice a Herberta.

Po rozdělení University Karlo-Ferdinandovy na českou a německou část přijel Masaryk do Prahy, aby zde přednášel. V českém prostředí si vytvořil mnoho odpůrců svým kontroversním přístupem ke studentům a vykládanému tématu a názory na katolickou církev. Masaryk z protestantských pozic kritizoval některé vlastnosti katolické církve. Viděl nutnost náboženství pro moderní společnost, ale požadoval po katolictví radikální reformu. Masaryk přijel do Prahy jako uznávaný filosof a získal si mnoho přátel mezi svými studenty a později i v okruhu lidí kolem revue Athenaeum, kterou sám založil.

Spor o pravost rukopisu Královédvorského a Zelenohorského se stal celonárodní aférou. Masaryk se postavil za jejich nepravost a pro velkou část nacionalistů byl vlastizrádcem. Masaryk začal pracovat na poli politiky. Zde našel spolupracovníky v Josefu Kaizlovi a Karlu Kramářovi a formuloval nový politický směr, který prosazoval „přesné vědecké poznávání věcí proti romantické fantastice“ – realismus. Revue „Čas“ se stala tribunou realistů, v níž předávali své názory a postoje poměrně úzkému okruhu veřejnosti. Koncem roku 1890 byli přijati do mladočeské strany, na jaře 1891 získali mandáty do Říšské rady (celorakouského parlamentu) a v prosinci 1891 byl Masaryk zvolen do zemského sněmu. Později svou další politickou kariéru přerušil. Jednou z příčin byla skutečnost, že se mu rodina rozrostla o další dvě děti – Jana a Olgu.

I nadále byl literárně činný. Napsal mnoho studií i vědeckých statí, inicioval vznik Ottova slovníku naučného a také psal články do odborných časopisů, jako byly „Naše doba“, nebo do novin „Čas“, na jejichž vzniku se aktivně podílel.

Masaryk na Češích odsuzoval omezený rozhled a okruh zájmů. Příčil se mu český nacionalismus, který vycházel jen ze slepé nenávisti ke všemu německému a nedobře nesl rozrůstající se antisemitismus. Jeho aktivita v roce 1899, kdy se zasazoval o obnovení procesu s židem Hilsnerem, který byl odsouzen za rituální vraždu mladé Češky, to ostatně dokázala.

Masaryk byl hluboce věřící člověk, přesto uvítal vznik Volné myšlenky, kterou vnímal především jako antiklerikální hnutí.

Za první světové války Masaryk zaujal stanovisko nezávislosti českého národa a jeho vystoupení ze svazku Rakouska-Uherska. Ve své knize „Nová Evropa: Stanovisko slovanské“ ospravedlňuje boj proti monarchii, nutnost lepšího státoprávního uspořádání ve východní Evropě a dokonce předjímá i některé aspekty budoucí spolupráce mezi státy Evropy, eventuelně i ve formě federace demokratických států.

K dosažení politické samostatnosti bylo nezbytné zviditelnit český národ a přesvědčit státníky velmocí o potřebnosti a užitečnosti samostatného českého státu. Nejprve odešel do Ženevy. Později spolu s Benešem odjeli do Francie, kde se k nim připojil Milan Rastislav Štefánik. V září 1915 odjel Masaryk do Londýna a situaci ve Francii svěřil Benešovi. Po únorové revoluci přesídlil do Ruska, kde dal podnět k sestavení samostatných legií z českých a slovenských přeběhlíků a zajatců. Když do války vstoupily USA, vydal se přes Dálný Východ do Spojených států, aby zde působil na presidenta Wilsona, který do té doby po válce hodlal zachovat rakouskou monarchii, byť národně svobodnou. V Americe zorganizoval velkou přesvědčovací kampaň mezi americkými Čechy a Slováky na podporu samostatného státu.

Československo bylo uznáno za samostatný stát a Masaryk byl 14. listopadu 1918 zvolen prvním presidentem. 24. května 1934 jím byl zvolen počtvrté a naposledy i přes špatný zdravotní stav. 14. prosince 1935 abdikoval ze zdravotních důvodů a zůstal na zámku v Lánech. Když „Tatíček Masaryk“ zemřel, pro jeho obdivovatele zemřel symbol morální velikosti a velké autority. Jeho heslo bylo: „Nebát se a nekrást“.

Masaryk byl označen za „presidenta Osvoboditele“ a ještě za jeho života byl přijat zákon „Masaryk se zasloužil o stát“, známý též jako Lex Masaryk. Masarykova osoba bývá spojována s pouze s obdobím první republiky, ačkoli značnou část svého díla vykonal již před ní.

Generál PhDr. Milan Rastislav Štefánik (21. července 1880 Košariská – 4. května 1919 Ivanka pri Dunaji) byl slovenský politik, generál francouzské armády a také astronom.V letech 1914–1918 organizoval československé legie v Srbsku, Rumunsku, Rusku, Itálii a v roce 1918 protisovětskou intervenci na Sibiři. Byl členem Národní rady v Paříži a posléze československý ministr války. Je spolu s Tomášem Garriguem Masarykem a Edvardem Benešem považován za zakladatele Československa. Zahynul při letecké katastrofě při návratu do vlasti.