Vývoj názorů zda mají být české země samostatné či v rámci R-U monarchie

• 1867 dualismus = Rakousko – Uherské vyrovnání = zklamání pro Čechy
• 1865 František Palacký: „Idea státu Rakouského“ = austrofederalismus nebo monarchie zanikne
• 1895 TGM: „Česká otázka“
  •  je ještě zastáncem společné existence Českého a Rakouského království
  • kvůli obraně před Německem

Co ukázala 1. světová válka

I před vypuknutím první světové války byla česká politika stále pro zachování Rakouska – Uherska, ale požadovala PŘEMĚNY. První světová válka však změnila svět a změnila také pohled na zachování Rakousko – Uherské monarchie. Ukázala totiž, že RU není schopná řešit problémy mnohonárodnostního státu, čímž ztratilo opodstatnění své existence.

Postoj Čechů na počátku a v průběhu války

• v Čechách nebylo žádné nadšení pro mobilizaci
• Češi dávali najevo svou nechuť jít bojovat proti Slovanům (Srbům, Rusům) v průběhu války se nechávali dobrovolně zajímat (např. 2 pluky – pražský 28. a mladobolesl. 36.) vojáci se nevraceli z dovolenek = nerukovali – skrývali se v lesích, byli nazýváni „zelené kádry“ v celé monarchii byl zrušen politický život, byl rozpuštěn parlament (Říšská rada) po vyhlášení války byl nastolen vojenský režim a tím omezena občanská práva a svobody (shromažďování, zavedena cenzura)
• začíná germanizace
• zhoršení životních podmínek (zásobování)
• 1915 zaveden přídělový systém – veškeré konzumní zboží na přídělové lístky
• vznik černého trhu s vysokými cenami (hlavně v posledních měsících války)
• „keťas“ = překupník
• v Čechách byly vydávány protirakouské manifesty (autorům hrozil trest smrti)
• perzekuce všeho českého = 1914-16 – vyneseno 24 rozsudků smrti
• byli zatýkáni představitelé české politiky (Klofáč, Karel Kramář, Alois Rašín)
• do vězení se dostal i představitel české Živnobanky, protože byl liknavý ve válečných půjčkách (Preiss)

Česká politika , ODBOJ a cesta ke vzniku ČSR

• bezradná, zastrašená perzekucemi
• většinou byla PRORAKOUSKÁ (prorakouský aktivismus) – po válce nazýváno „Rakušáctví“
  • důvody:
    1. tradice (těžko se mění postoj)
    2. praktické a ekonomické důvody = RU je velký stát, má i velký trh
  • prorakouskou politiku vedla i Sociální Demokracie (v čele s Bohumírem Šmeralem)
  • protirakouské postoje byly ojedinělé: Státoprávně pokroková strana (Lev Sychrava) – po vypuknutí války její představitelé odchází do exilu
• Mladočeši (Karel Kramář) – plán na vytvoření Slovanské říše pod vedením Ruska
  • na straně protirakouské politiky stál i T. G. MASARYK – představitel Realistické strany
  • Češi nemají být nadále součástí RU, protože to je stále více závislé na Německu
  • jednal s představiteli českých politických stran i českých spolků (Sokol, apod.)
  • od nich získal mandát něco pro tuto věc dělat
  • spolu s E. Benešem se podílel na založení tajné organizace Maffie– měla reprezentovat české zájmy doma, mít vliv na českou politiku a vykonávat špionáž ve prospěch Dohody
  • účastníci: K. Kramář, Al. Rašín, Šamal, Hajn, Soukup, Dr. Scheiner (Sokol)
• 6. 7. 1915 „Masarykova zahraniční akce“
  • projev ve Švýcarsku (= počátek boje za československou samostatnost)
  • formuluje zde koncepci Nezávislé „Československo“
  • úspěch akce záleží na výsledku válku a na postojích Dohody
  • „Nepohneme-li se my Čechové sami, světová válka přejde naše hlavy a my zůstaneme nezměněni!“
• Září 1915 vznikl Český komitét = výbor v zahraničí
  • centrum zahraničního odboje
  • vydal prohlášení o snaze o českou nezávislost
  • z něj vznikla Československá národní rada  = T. G. Masaryk, E. Beneš, Milan Rastislav Štefánik (slov. vědec)
• krajané žijící v cizině podporovali odboj finančně
• Listopad 1915 byla podepsána Clevelandská dohoda mezi Slovenskou ligou a Českým národním sdružením v Americe = prohlášení o společném státě Čechů a Slováků
  • cílem
    • přesvědčit Dohodu o potřebě rozbít Rakousko – Uhersko
    • přesvědčit i veřejné mínění na Západě
• až do roku 1918 Dohoda uvažovala o zachování Rakousko – Uherské monarchie kvůli záruce stability ve střední Evropě

• Masaryk jezdí po Anglii a Francii,  řeční, vede besedy, píše do novin, nezůstává však jen u slov, ale vytváří československé vojsko, které bojovalo  na straně Dohody = základ armády budoucího státu
• Československé legie:
  • Rusko – „Česká družina“
    • součást Ruské armády (hlavně jako špióni)
  • Francie – „Rota Nazdar“
    • součást cizinecké legie
  • Itálie, Anglie