král český a uherský, po smrti Ferdinanda (1564) také císařem
skryté sympatie pro luteránství
panovník neprůbojný, odolný ústupkům
1567 si na něm šlechta vymohla změnu berního systému (majetková daň byla nahrazena daní z městských domů a vesnických usedlostí)
v zahraniční politice činil ústupky Turkům
neúspěšně se snažil získat polský trůn, ale byl zvolen Štěpán Báthory (sedmihradský kníže). Došlo též ke zvýšení ohrožení na východních hranicích.
stavovská opozice se snažila, aby přijal jejich náboženský program = utrakvisté – pod dohledem Habsburků – novoutrakvisté = částečné luteránství
lutheráni se snažili o uznání Augsburské konfese i JB se snažila svou církev legalizovat
1567 Maxmilián zrušil Basilejská kompaktáta
1575 na zemském sněmu Maxmiliánovi předána ke schválení „Česká konfese“– základem bylo mírné lutheránství, ale byly zde zakomponovány i požadavky novoutrakvistů a českých bratrů. Přijetí České konfese bylo podmínkou pro korunovaci Maxmiliánova syna Rudolfa (II.) za českého krále. Maxmilián ústně souhlasil, avšak písemně tak neučinil.
