KACÍŘSTVÍ = HEREZE = BLUD

Publikováno | Autor:
KACÍŘSTVÍ = HEREZE = BLUD

  • odchylka od víry uvnitř církve
  • původně takový teologický názor odlišný pohledem, který je neslučitelný s obecnou vírou dané církve, tj. ortodoxií
  • zastánce hereze je církví označován jako heretik, kacíř či bludař
  • v Čechách působili pod ochranou Karla IV. a arcibiskupa Arnošta z Pardubic nadšení kazatelé Konrád Waldhauser z Horních Rakous, farář při Týnském chrámu a Moravan Jan Milíč z Kroměříže, teoretickými úvahami se připojil Matěj z Janova – latinsky psané spisy – srovnával současný život církve s biblí
  • díky českým studentům studujícím v Oxfordu (zejm. Jeronýmu Pražskému) se do Prahy dostaly spisy Jana Viklefa.
  • vyvrcholením české reformace bylo dílo mistra Jana Husa – narodil se v roce 1369 v Husinci u Prachatic – studoval na universitě na fakultě svobodných umění a na fakultě bohoslovecké – stal se nakonec i jejím rektorem, zároveň však byl i kazatelem v Betlémské kapli v Praze – založena roku 1391 pro hlásání Božího slova výhradně česky – podobně jako Viklef požadoval , aby veškerá církevní správa byla v souladu s biblí – přeložil ji do češtiny – hlavní cíl: reformovat církev –  Hus vzbudil ohromné společenské vření – jeho učení vešlo ve známost i v zahraničí.
  • diskuse o Viklefových spisech rozdělila universitu na Husa, který byl společně s českými mistry pro reformu a na německé profesory, kteří byli proti ní
  • na naléhání příznivců reformy a Jana Husa vydal Václav IV. roku 1409 Dekret kutnohorský (3:1) – změnil dosavadní zřízení pražské university – 3 hlasy, které při všech rozhodováních na univerzitě měli doposud němečtí profesoři, byly dány českému národu, a třem ostatním národům (Polsko, Sasko, Bavorsko) patřil hlas pouze jediný = němečtí profesoři i studenti z tohoto důvodu českou universitu opustili a založili novou universitu v Německu (v Lipsku).
  • arcibiskup si vymohl na papeži bulu, která zakazovala kázání v Betlémské kapli  a v dalších kostelech (zbořeny) = klatba a vyhlášení interdiktu a papež poslal Husa do Říma = v Praze vzrušení, protože Hus oblíbeným kazatelem a řady jeho přívrženců rychle rostly – sám král Václav IV. zpočátku Husa ochraňoval.
  • 1412 Hus opustil Prahu – působil na Kozím Hrádku u Jana z Ústí a později na hradě Krakovci u Rakovníka – na venkově neustal Hus ve své kazatelské a spisovatelské činnosti – povolán, aby se zodpovídal přes Kostnickým koncilem – odebral se do Kostnice poté, co mu Zikmund svým glejtem zaručil bezpečnou cestu, pobyt na koncilu a návrat – proces – Hus projevil velkou statečnost a mravní sílu – odmítl své učení odvolat – obviněn z kacířství a 6.7.1415 upálen – popel vhozen do řeky Rýn
  • o rok později (květen 1416)  upálen i jeho přítel Jeroným Pražský

Odsouzení mistra Jana Husa a jeho smrt na planoucí hranici neznamenaly, jak se chybně domníval kostnický koncil, konec českého reformního hnutí, ale naopak počátek bouřlivých.

5. České země po smrti Jana Husa

  • šlechta vytvořila tzv. branný svaz a do Kostnice poslala Protestní list, který potvrdilo 452 českých pánů a rytířů
  • ve městech vypukly nepokoje
  • v Praze (na Novém Městě) hlavní autorita kněz Jan Želivský – radikálnější než Hus: „Kdo nepracuje, ať nejí!“
  • na venkově radikalizace lidu – „poutě na hory“ = vyvýšená místa, kde se scházeli kazatelé s lidmi a dávali jim biblická jména: Oreb, Tábor apod.
  • hlásal se chiliasmus -myšlenky, že se blíží konec světa – Kristus sestoupí na zem a vytvoří „tisícileté království boží na Zemi“
  • centra odporu proti církevnímu zřízení: Žatec, Louny, Slaný, Plzeň, Klatovy
  • zavedeno přijímání podobojí (utrakvismus) => přijímání krve i těla Krista (víno, hostie) – víno bylo přijímáno z kalicha (- odtud symbol husitství)
  • husité se dělili na dva základní proudy: umírnění –  majetnější vrstvy (šlechta, měšťanstvo) – požadovali sekularizaci = zesvětštění majetku a podíl na moci  + radikální husité (městská chudina a venkov) –  vytvořili vojensko-politické svazy 1) táborský 2) východočeský – orebité a 3) severočeský – Žatecko-Lounský
  • Pražští husité zaujímali postavení mezi umírněnými a radikálními husity
  • 30.7.1419 – Želivský u Novoměstské radnice, aby vysvobodil své zajaté přátele – shozen na něj kámen – 1. pražská defenestrace – 10 konšelů svrženo z oken a ubito k smrti
  • Největší přívrženec Želivského = pražský hejtman Jan Hvězda z Vícemilic
  • v srpnu 1419 umírá Václav IV. na mozkovou mrtvici a na scénu nastupuje jeho bratr Zikmund Lucemburský – kališničtí politici jej nepřijímají – přijaly jej jen vedlejší země koruny české = doba „bezvládí“v Čechách až do roku 1436