velmi konzervativně smýšlející panovník, zpočátku se opíral o armádu a církev ALE doba jeho vlády byla dobou převratných společenských změn, zániku feudalismu a nástupu kapitalismu, dovršení průmyslové revoluce a prosazení parlamentarismu
1849 byla vydána tzv. „oktrojovaná ústava“ = Stadionova = vnucená a centralistická a liberální ústava, na které pracoval Kroměřížský sněm nebyla přijata
po nástupu Františka Josefa byl Kroměřížský sněm rozpuštěn vojskem
návrat k předrevolučním změnám
vydán spolčovací a shromažďovací zákon – omezoval spolkový život
květen 1849 v Praze tzv.“májové spiknutí“ – zatčeny osoby, které připravovaly z iniciativy ruského anarchisty Bakunina povstání (K. Sabina, K. Sladkovský, J.V. Frič, V. Gauč) a nad Prahou vyhlášen tzv. „výjimečný stav“
1851 Silvestrovské patenty (zrušení březnové ústavy a všech politických práv)=> období neoabsolutismu = Bachův absolutismus (1851 – 1859) – ministrem vnitra byl Alexandr Bach.
tvůrcem neoabsolutismu však nebyl jen Bach, ale také císař František Josef I. a František Schwarzenberg
v oblasti obchodu, průmyslu a školství si neoabsolutismus počínal liberálně = vydán tzv. „živnostenský řád“, který umožňoval svobodné podnikání +odstraňovány cechy (pro rozvoj kapitalismu)
nejprůmyslovějšími oblastmi Rakouska byly Čechy a Dolní Rakousy
1867 – 1873 = hospodářská konjunktura, která končí krachem na vídeňské burze
1855 uzavřen konkordát s církví(spojení oltáře a trůnu) – byla zbavena státních dohledů (zavedených v době Josefa II.), církev měla znovu vliv ve školství a v kultuře
1859 Rakousko prohrálo válku s Itálií (bitva u Magenty, bitva u Solferina) = byl odvolán Bach a panovník přichází na potřebu přetvořit svou říši = svolal tedy rozšířenou říšskou radu a v říjnu 1860 vydal Říjnový diplom – otevíral cestu Rakouska ke konstituční monarchii – panovník slibuje ústavu přiznává zákonodárnou moc zemským sněmům = panovník se slavnostně vzdává absolutismu
v únoru 1861 vydána proto Únorová = Schmerlingova ústava = centralistická ústava, která vyhovovala zájmům Rakouských Němců, ale zájmy ostatních národů přehlížela , rozděluje moc na exekutivu (v jejím čele stál panovník), zákonodárnou moc (říšská rada tvořená dvěma sněmovnami – panskou a poslaneckou)
voliči byli rozděleni do čtyř majetkových kurií (velkostatkářská, příslušníci živnostenské a obchodní komory, města a venkov).
po pádu absolutismu dochází k rozvoji kultury a společenského života
1861 začaly vycházet Národní listy (František Ladislav Rieger, František Palacký) – formulovali český národní program (rovnoprávnost národa, autonomie, občanské svobody)
1859 – 1874 vycházel Riegerův slovník naučný
vznikaly různé spolky: Sokol – M. Tyrš, J. Fiegner (heslo: Tužme se!) + Hlahol (pěvecký spolek) – B. Smetana +Umělecká beseda (* 1863) + Americký klub českých dam (* 1865), jehož úkolem bylo vzdělat ženy
1864 vzniklo Prozatímní divadlo
FÁZE PASIVNÍ POLITIKY
česká politika roku 1863 zahájila „pasivní rezistenci“= neúčastnila se zasedání říšské rady a sněmů (kvůli německé převaze) = v 60. letech dochází k polarizaci české politiky – zastánci pasivní rezistence = Staročeši (Palacký, Rieger) reprezentovali liberálně konzervativní síly × Mladočeši (bratři Grégrovi, Sladkovský) reprezentovali radikálně demokratické síly
1865 vychází Palackého spis „Idea státu Rakouského“, v němž Palacký prohlašuje, že Rakousko má perspektivu jedině tehdy, bude-li federalizované. Jinak podle Palackého zanikne (ztratí oprávněnost k existenci).
„Byli jsme před Rakouskem, budeme i po něm!“ (Palacký)
1866 bylo Rakousko poraženo Pruskem u Sadové (u Hradce Králové) – v čele Rakouska stál Ludvík Benedek – tohoto oslabení využili Maďaři k prosazení
Rakousko-Uherského vyrovnání (1867) = Habsburská monarchie rozdělena na Předlitavsko a Zalitavsko hranicí říčky Litavy
Předlitavsko = alpské země, české země, Halič, Bukovina
Zalitavsko = Uhry
1867 vydal panovník Ústavu pro Předlitavsko tzv. prosincová ústava, v níž definuje Rakousko jako parlamentní monarchii, zaručuje občanská práva a svobody (svoboda podnikání a shromažďování, ochrana soukromého majetku, svoboda stěhování), rovnost občanů před zákonem, zrušen církevní dohled nad školami = svobodné vyznání víry, zavedena povinná osmiletá školní docházka
vznikl dualismus = zdvojený centralismus (dvojstátí)
společný zůstává panovník, zahraniční politika, finance a armáda
Uhry měly svoji ústavu, vládu a sněm
1867 Češi nesouhlasili s dualismem – považovali to za opomenutí českých práv
ačkoliv v monarchii byla většina Slovanů, daleko lepší postavení všude měla německá minorita. České politické špičky se pokoušely prosadit trialistickou koncepci monarchie, narazily ale na protest třeba i Maďarů
vznikaly tábory lidu např. na Řípu pod vedením mladého historika Golla = Češi OPUSTILI Český sněm a přestali definitivně docházet do říšské rady = pasivní resistence X Moravané zachovali věrnost prosincové ústavě
byly převezeny české korunovační klenoty z Vídně do Prahy = císař souhlasil, že se nechá korunovat na českého krále (nestalo se tak)
Rakousko a Uhersko se lišili v politickém zřízení (Rakousko bylo liberálnější a svobodnější, Uhry centralistické – maďarizace a zaostalejší)
1874 byla v Mendörffu založena celorakouská sociální demokracie
v Čechách vznikly svépomocné spolky dělníků a družstva (např. Včela,..)
vznikaly též spořitelny pro malé drobné podnikatele („kampelička“ – podle Cyrila Kampelíka, zakladatele)
1878 byla v Praze v Břevnově v hostinci u Kaštanu založena Českoslovanská sociálně demokratická strana.
v 80. letech došlo k rozpadu dělnické jednoty, ke znovusjednocení došlo na sjezdu v Heifeldu (1888) – Josef Hybeš
oživován panslavismus (Palacký a Rieger se účastnili Národopisné výstavy v Moskvě – tzv.„pouť do Moskvy“)
vlastenecky smýšlející šlechta : hrabě Clam-Martinic a hrabě Lev Thun
1867 položen základní kámen Národního Divadla
česká politika neustále usiluje o česko – rakouské vyrovnání – 1870 podán návrh – tzv. Fundamentální články ALE 1871 tento návrh němečtí liberálové odmítl = velké zklamání českých politiků
v 70. letech česká politika pokračuje v politice pasivní opozici = čeští politici nemají žádný vliv v politice, tato politika však nepřináší žádné výsledky = mnozí politikové pasivní opozici odmítají
1874 se od Staročechů oddělili Mladočeši a založili vlastní politickou stranu = Národní stranu Svobodomyslnou – v čele Sladkovský, bratři Grégrovi = hlavní program měl národně-liberální charakter + ochota účastnit se jednání českého sněmu = „činný odpor“ vůči Rakousku
