Hospodářská a sociální situace

• zemědělské hospodářství
• půda rozdělená na dominikál (panská půda, šlechtická, nezdaněná) a rustikál(poddanská půda, zdaněná – daně se platily dvakrát do roka)
• robota se zvyšovala, po třicetileté válce to byly tři dny v týdnu i více (před válkou to bývalo jen několik dní v roce)
  • byla omezována osobní svoboda (vydávány zákazy stěhování, povoleny i tělesné tresty) => „druhé nevolnictví“
  • placení dávek z půdy, z dědictví, z vykonávání řemesel, z jarmarků, z převozů, navíc ještě odváděny naturálie
• v polovině 17. století byl prováděn soupis poddanské půdy pro přesné vymezení daní (Berní rula v Čechách, Lánské rejstříky na Moravě – obecně „katastry“)
  • soupis všech poddaných obyvatel i ve městech, soupis veškeré orné půdy, počtu dobytka, živností
  • podle toho vznikla vymezená průměrná jednotka, stanoveny povinnosti a dávky
• odpor poddaných proti robotě, nevolnictví (nevykonaná robota, útěky z panství, soudní spory s vrchností – sedláci se odvolávali na svá starší práva) => selská povstání
• roku 1680 pošlo k selskému povstání v Čechách
  • sedláci zastavili robotu, poslali císaři (Leopoldovi) petici
  • císař jim zakázal další petice a zrušil všechna privilegia, která platila před r. 1618 => vyvolalo to ozbrojené povstání, vzbouřilo se 160 panství v Čechách, povstání bylo ale tvrdě potlačeno
• 1680 byl vydán robotní patent
  • stanoveny 3 dny roboty v týdnu; zaměřen proti libovůli panstva
  • znamenal rozchod se starými právy, potvrzeno znevolňování
  • potvrzen stav před 1620
• na konci 17. století probíhají další boje (o tzv. stará práva na Domažlicku), vzbouřilo se jedenáct vesnic (Chodové osidlovali pohraniční oblast a hlídali hranice a zemské stezky, za to dostali 24 privilegií (osvobozeni od roboty, podřízeni jenom králi). Od 14. století je dávali králové do zástavy, objevovala se snaha je znevolňovat. Po roce 1620 tuto oblast získal císařský rada Lamminger (Lomikar))
  • do čela Chodů se postavil Jan Sladký Kozina
  • roku 1693 vypuklo povstání, to však bylo po 2 letech potlačeno a Kozina popraven v Plzni
• na počátku 18. století byly přijaty další patenty
• na přelomu 17. a 18. století se začíná rozvíjet výroba a obchod, začíná sem pronikat merkantilismus, ochrana domácí výroby před cizím zbožím, zavádění manufaktur (majitelem je vrchnost); finanční prostředky získávají z fungování svých statků, pracovní síla => poddaní
• rozptýlená manufaktura (domácí výroba)
  • nákladnický systém (faktorský)
  • zprostředkovatel je faktor, zajišťuje dělníkům surovinu, pak to prodá
    • výroba plátna, sklářství
• soustředěné manufaktury
  • jedna velká dílna, v ní dělníci (výroba vlněných látek)
• manufaktura = dělba ruční práce
• roku 1697 vzniká punčochářská manufaktura v Oseku (jižní Čechy) = nejstarší manufaktura
  • založil ji opat Osekského kláštera
• roku 1715 v Horním Litvínově vzniká soukenická manufaktura
  • nejrozsáhlejší česká manufaktura (400 lidí)
  • zakladatelem byl hrabě Valdštejn
• převahu mělo cechovní řemeslo

Politický vývoj po roce 1620:

Ferdinand II. Štýrský (1619 – 1637)

Ferdinand II. byl zvolen českými stavy za českého krále v červnu 1617, v témže měsíci byl také korunován v pražském chrámě sv. Víta. Ferdinand byl zvolen s příslibem respektování Rudolfova Majestátu, tak se však nestalo. Římským císařem byl Ferdinand II. zvolen 28. srpna 1619.

Ferdinand III. (1637 – 1657)

Ferdinand III. byl jmenován českým králem ještě za života svého otce Ferdinanda II., taktéž římského císaře, v roce 1627. Titul císař římský ovšem získal až po smrti svého otce.

Poté, co byl zavražděn český vojevůdce Albrecht z Valdštejna (1634), se stal vrchním velitelem císařské armády. Po smrti svého otce změnil tvrdý přístup k vládcům zemí spojených v římském svazku a zasloužil se o ukončení třicetileté války (1648 – Vestfálský mír).

Leopold I. (1657 – 1705)

• za jeho vlády byla vedena válka o Španělské dědictví, války s Turky (1663 – 64), Turci pronikli až na území Slovenska, dobyli pevnost Nové Zámky
• stavba pevnosti Leopoldov (vojevůdcem byl Evžen Savojský)
• roku 1683 čtvrt milionu Turků oblehlo Vídeň, Vídni pomohl také polský král, Turci byli odraženi a vytlačeni z Uher
• Uhry se staly součástí Habsburské říše (častá povstání proti feudálnímu útisku, proti rekatolizaci a proti absolutismu)
• v 17. století vypuklo v Uhrách povstání (vedl ho Imrich Töhöly)
• roku 1684 bylo povstání potrestáno popravou 29 měšťanů v Prešově (prešovská jatka)
• na počátku 18. století vypuklo v Uhrách další povstání (vedl ho Frant. Rákoczy II.)
  • povstání uzavřeno roku 1711 tzv. Szátmarským mírem
    • dohoda mezi uherskou šlechtou a Habsburky
    • záruka šlechtických výsad
    • Habsb. měli potvrzený dědičný nárok na trůn
• roku 1700 se Rakousko účastnilo války o Španělské dědictví
  • Rakousko se vzdalo nároku; náhradou dostalo Neapolsko, Milánsko, Sardinii, Španělské Nizozemí, Sicílii
  • válka pokračovala ještě za Leopoldova nástupce Josefa I. (1705 – 1711) a Karla VI. (1711 – 1740)