- 1878 se do politiky (do sněmu a říšské rady) vracejí Staročeši, vstoupili s projevem státoprávního ohrožení, čímž naznačili, že se svých nároků nevzdají – v aktivní politice staročeši podporovali pravicovou vládu – , „železný kruh pravice“ – v čele s Eduardem Taafem = za to očekávala ústupky (drobné ústupky) = „drobečková politika“
Výsledky drobečkové politiky:
- 1880 Stresmayerova jazyková nařízení – při jednání s úřady lze užívat vedle němčiny i češtinu, vnitřní jazyk byl však jen německý)
- 1882 byla rozdělena Pražská universita na českou a německou (v české části působí mladá generace vědců – Masaryk, Gebauer, Goll, Lindner) – začali také vydávat časopis Athenaeum, kde uveřejňovaly své články
- 1880 založena Ústřední Matice školská – společnost pro organizování a řízení českého školství
- 1890 velká aktivace veřejného dění a diferenciace politického života = v popředí nová generace českých politiků = staročeši na výzvu Taafeho (rakouský státník, který vytvořil základy sociálního zákonodárství) začali jednat s německými liberály o národnostním vyrovnání (návrh punktace – rozdělení našeho území na oblasti české a německé) – návrh však vyvolal velký odpor u Čechů a společně s jeho nepřijetím končí též Staročeši = 1891 Staročeši u voleb propadli.
- v 90. letech probíhal boj za volební právo (hlavní roli zde hrála soc dem.)
- 1896 – 1897 byla přijata volební reforma – rozšíření volebního práva = zavedena pátá kurie = nemajetní
- volby1897 socdem. získala 1/3 hlasů v Čechách = zastoupena v říšské radě (11 zástupců – 5 Čechů, 6 Němců)
- Socdem vydávala deník Právo lidu a z její iniciativy tzv. „dělnická akademie“ (vzdělávací instituce pro dělnictvo; spoluzakladatelem byl T. Masaryk).
- 1897 vzniklo OSČ (Odborové Sdružení Českoslovanské)
- ve volbách zvítězili Mladočeši – o jejich přízeň se snažil ministerský předseda Badeni, který plánoval vydat tzv. „Badeniho jazyková nařízení => v Čechách byla za vnitřní jazyk uznána němčina i čeština – to by ale byla nevýhoda pro německé úředníky, kteří by se museli učit česky a složit zkoušku z Čj = proti tomuto návrhu se tedy zvedla nevole a Bádeniho nařízení nebylo přijato = zvětšuje se tím konflikt mezi Čechy a Němci aBadeni nucen odstoupit
V 90. letech vznikly:
- agrární strana – Alfons Šťastný, Ant. Švehla
- křesťansko – sociální strana – J. Šrámek – založení vycházelo z Papežské encykliky – 1891 – Rurem novarum
- národně-socialistická strana – učitel Václav Klofáč
- realistická strana – T. G. Masaryk
- hnutí „Omladina“- Modráček, Veselý, Neumann atd. – 1894 konstruovaný proces s tímto hnutím, 67 lidí odsouzeno do vězení
- 19/ 20. st. – boj za všeobecné volební právo – 1905 – 1907 boj zesílil pod vlivem zpráv o ruské revoluci
- 1907 byla přijata volební reforma – zavedeno rovné volební právo – ne však všeobecné (to až 1918).
- politické poměry před první světovou válkou byly nestabilní
- 1894 – 1914 byla 15 x vyměněna vláda
- hlavní problém: nevyřešená národnostní otázka
- Rakousko se orientuje na zahraniční politiku, kde je stále více závislé na Německu
- Rakousko se chce uplatnit na Balkáně – 1898 z rozhodnutí Berlínského kongresu okupuje Bosnu a Hercegovinu a 1908 ji anektuje
- kritické hodnocení kulturního dědictví = spor o pravost Rukopisů a diskuze o tzv. české otázce = vlna polemik a sporů = vítězila skupina kolem T. G. Masaryka
- 1899 tzv. hilsneriáda = v Kutné Hoře byl zahájen proces s židovským mladíkem L. Hilsnerem obviněným z rituální vraždy dívky A. Hrůzové v Polné na Českomoravské vysočině. V katolickém i nacionálně zaměřeném tisku probíhala před procesem zuřivá kampaň nejen proti Hilsenrovi a Židům, ale i proti jeho obhájcům. Proti nechutné antisemitské štvanici se postavilo několik intelektuálů v čele s pro. T. G. Masarykem = proces se změnil v politickou aféru – inspirováno Dreyfusovou aférou ve Francii
Soukromý život Františka Josefa I.
- 18. srpna 1830, Vídeň-zámek Schönbrunn – 21. listopadu 1916 tamtéž – přezdívka „Starej Procházka“
- z rodu Habsbursko-Lotrinského
- císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský, benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský
- TITULY Františka Josefa I.:
- Jeho císařské a královské Apoštolské veličenstvo N.N.
- z Boží vůle císař rakouský,
- král český a uherský, lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský, haličský, vladimiřský a illyrský;
- král jeruzalémský;
- arcivévoda rakouský,
- velkovévoda toskánský a krakovský;
- vévoda lotrinský, salcburský, štyrský, korutanský, kraňský a bukovinský;
- velkokníže sedmihradský, markrabě moravský;
- vévoda horno- a dolnoslezský, modenský, parmský, piacenzský a guastalský, osvětimský a zátorský, těšínský, furlanský, dubrovnický a zadarský;
- knížecí hrabě habsburský, tyrolský, kyburský, goricijský a gradišťský;
- kníže tridentský a brixenský;
- markrabě horno- a dolnolužický a istrijský;
- hrabě hohenembský, feldkirchský, břežnický, sonnenberský;
- pán terstský, kotorský a na slovinském krajišti;
- velkovévoda srbský atd.
- jméno František Josef mělo být určitým kompromisem: jméno František (podle císařova děda Františka I.) mělo symbolizovat konzervativní hodnoty, zatímco jméno Josef mělo odkazovat na částečné přijetí reformní politiky (podle císaře Josefa II.)
- syn arcivévody Františka Karla (mladšího syna císaře Františka I.) a jeho ženy Žofie, bavorské princezny
- 4 sourozenci: Maxmiliána, Karel Ludvík, Marie Anna (zemřela v dětství) a Ludvík Viktora
- velký vliv matky – ambiciózní arcivévodkyně Žofie = Sofie
- po roce 1860 se stal spíše mužem kompromisu než zastáncem tvrdé linie politické reakce – nejpopulárnější člen své dynastie
- dokázal velmi elegantně a diplomaticky vystupovat
- na většině dobových fotografií je zobrazován v uniformě – v jeho době neexistoval civilní oděv, který by byl hodný císaře
- 1853 přežil pokus o atentát a v letní rezidenci v Ischlu
- 1854 svatba se sestřenicí Alžbětou Bavorsko („císařovna Sissi“ – Lisi – Elizabeth = dcera bavorského vévody Maxmiliána Josefa a Ludoviky Vilhelmíny )
- původní záměr měla být svatba se Sisinou sestrou Helenou („Nené“), ale císař se zamiloval do Alžběty
František Josef I. + Alžběta = 4 děti:
- Žofie (1855–1857) – zemřela ve dvou letech na černý kašel při cestě po Uherském království.
- Gisela (1856–1932) – v16 letech ji provdali za bavorského prince Leopolda a měla s ním čtyři děti: Augustu, Alžbětu, Konráda a Georga
- Rudolf (1858–1889) – František Josef izoloval korunního prince Rudolfa od státních záležitostí – věnoval se přírodním vědám a spolupracoval na Brehmově Životě zvířat -působil také jako žurnalista v liberálním tisku, samozřejmě anonymně a za zády svého otce – 1881 se oženil s princeznou Stephanií, dcerou belgického krále Leopolda II. – 1883 dcera Alžběta – 1889 spáchal v Mayerlingu se svou sedmnáctiletou milenkou Mary Vetserovou sebevraždu
- Marie Valerie (1868–1924)- nejmilovanější dcera Alžběty – narodila se 10 měsíců po korunování Františka Josefa uherským králem- vzala si Františka Salvátora a měla s ním 9 dětí – díky její dobročinnosti jí lidé přezdívali „Anděl z Wallsee“
Mezi Františkem a Sisi později došlo k odcizení = od roku 1885 udržoval císař vztah s herečkou Kateřinou Schrattovou. Po smrti Františka Josefa I. nastoupil na trůn Karel I., jeho politika však nedokázala najít cestu k novým národním snahám.
Sissi (1837 – 1898)
- bezstarostné dětství strávila v rodném Mnichově a na venkovském sídle Possenhofen
- naučila se francouzsky, jezdit na koni a plavat
- velký cit pro přírodu a umění, touha po svobodomyslnosti
- provdána v 16 letech za Františka Josefa II.
- zásnubní dar od Žofie: villa v Bad Ischlu
- manželství šťastné jen pár let po svatbě
- odporovala přísné dvorské etiketě, která ji svazovala (neměla na svatbě předepsané bílé rukavičky) = v nepřátelské atmosféře dvora se cítila velmi osamělá – stahovala se do sebe a velmi vážně onemocněla = zdravotní pobyty s cestováním
- přátelila se s maďarskou šlechtou, oslňovala svým jezdeckým uměním a angažovala se do politiky při rakousko-uherském vyrovnání
- byla posedlá svým vzhledem – dbala především o své krásné dlouhé hnědé vlasy, které dosahovaly až na zem = vyčesané vlasy si nechávala předkládat na stříbrném podnose
- dbala také o svou postavu – váha 44 – 48 kg při výšce 172 cm – držela drastické diety – nechávala se zašívat do korzetů a volný čas vyplňovala sportem – podnikala velmi náročné túry za každého počasí – vážila se 3X denně = vykazovala veškeré znaky mentální anorexie
- nikdy si nesedala a používala zvláštní klekátka
- 45 let se nenechávala fotografovat ani portrétovat, aby zůstala zachována ve vzpomínkách mladá
- v pokročilém věku se z ní stala podivná žena, která vzbuzovala spíše soucit než obdiv
- po smrti syna Rudolfa se oblékala již jen do černých šatů a bez cíle a smyslu cestovala po Evropě
- poslední roky života trávila v Řecku na ostrově Korfu, kde si nechala vybudovat zámek Achilleion
- zavražděna pilníkem italským anarchistou Luigi Luchenim roku 1898
- citát Sissi: „Manželství je nesmyslná instituce. V patnácti je člověk prodán a vysloví přísahu, které nerozumí a které se nemůže zbavit 30 a více let“
- v dnešní době osobnost Sissi námětem řady filmů