FÁZE AKTIVNÍ POLITIKY

  • 1878 se do politiky (do sněmu a říšské rady) vracejí Staročeši, vstoupili s projevem státoprávního ohrožení, čímž naznačili, že se svých nároků nevzdají – v aktivní politice staročeši podporovali pravicovou vládu – , „železný kruh pravice“ – v čele s Eduardem Taafem = za to očekávala ústupky (drobné ústupky) = „drobečková politika“

Výsledky drobečkové politiky:

  • 1880 Stresmayerova jazyková nařízení – při jednání s úřady lze užívat vedle němčiny i češtinu, vnitřní jazyk byl však jen německý)
  • 1882 byla rozdělena Pražská universita na českou a německou (v české části působí mladá generace vědců – Masaryk, Gebauer, Goll, Lindner) – začali také vydávat časopis Athenaeum, kde uveřejňovaly své články
  • 1880 založena Ústřední Matice školská – společnost pro organizování a řízení českého školství
  • 1890 velká aktivace veřejného dění a diferenciace politického života = v popředí nová generace českých politiků = staročeši na výzvu Taafeho (rakouský státník, který vytvořil základy sociálního zákonodárství) začali jednat s německými liberály o národnostním vyrovnání (návrh punktace – rozdělení našeho území na oblasti české a německé) – návrh však vyvolal velký odpor u Čechů a společně s jeho nepřijetím končí též Staročeši = 1891 Staročeši u voleb propadli.
  • v 90. letech probíhal boj za volební právo (hlavní roli zde hrála soc dem.)
  • 1896 – 1897 byla přijata volební reforma – rozšíření volebního práva = zavedena pátá kurie = nemajetní
  • volby1897 socdem. získala 1/3 hlasů v Čechách = zastoupena v říšské radě (11 zástupců – 5 Čechů, 6 Němců)
  • Socdem vydávala deník Právo lidu a z její iniciativy tzv. „dělnická akademie“ (vzdělávací instituce pro dělnictvo; spoluzakladatelem byl T. Masaryk).
  • 1897 vzniklo OSČ (Odborové Sdružení Českoslovanské)
  • ve volbách zvítězili Mladočeši – o jejich přízeň se snažil ministerský předseda Badeni, který plánoval vydat tzv. „Badeniho jazyková nařízení => v Čechách byla za vnitřní jazyk uznána němčina i čeština – to by ale byla nevýhoda pro německé úředníky, kteří by se museli učit česky a složit zkoušku z Čj = proti tomuto návrhu se tedy zvedla nevole a Bádeniho nařízení nebylo přijato = zvětšuje se tím konflikt mezi Čechy a Němci aBadeni nucen odstoupit

V 90. letech vznikly:

  • agrární strana – Alfons Šťastný, Ant. Švehla
  • křesťansko – sociální strana – J. Šrámek – založení vycházelo z Papežské encykliky – 1891 – Rurem novarum
  • národně-socialistická strana – učitel Václav Klofáč
  • realistická strana – T. G. Masaryk
  • hnutí „Omladina“- Modráček, Veselý, Neumann atd. – 1894 konstruovaný proces s tímto hnutím, 67 lidí odsouzeno do vězení
  • 19/ 20. st. – boj za všeobecné volební právo – 1905 – 1907 boj zesílil pod vlivem zpráv o ruské revoluci
  • 1907 byla přijata volební reforma – zavedeno rovné volební právo – ne však všeobecné (to až 1918).
  • politické poměry před první světovou válkou byly nestabilní
  • 1894 – 1914 byla 15 x vyměněna vláda
  • hlavní problém: nevyřešená národnostní otázka
  • Rakousko se orientuje na zahraniční politiku, kde je stále více závislé na Německu
  • Rakousko se chce uplatnit na Balkáně – 1898 z rozhodnutí Berlínského kongresu okupuje Bosnu a Hercegovinu a 1908 ji anektuje
  • kritické hodnocení kulturního dědictví = spor o pravost Rukopisů a diskuze o tzv. české otázce = vlna polemik a sporů = vítězila skupina kolem T. G. Masaryka
  • 1899 tzv. hilsneriáda = v Kutné Hoře byl zahájen proces s židovským mladíkem L. Hilsnerem obviněným z rituální vraždy dívky A. Hrůzové v Polné na Českomoravské vysočině. V katolickém i nacionálně zaměřeném tisku probíhala před procesem zuřivá kampaň nejen proti Hilsenrovi a Židům, ale i proti jeho obhájcům. Proti nechutné antisemitské štvanici se postavilo několik intelektuálů v čele s pro. T. G. Masarykem =  proces se změnil v politickou aféru – inspirováno Dreyfusovou aférou ve Francii 

Soukromý život Františka Josefa I.

 

  • 18. srpna 1830, Vídeň-zámek Schönbrunn – 21. listopadu 1916 tamtéž – přezdívka „Starej Procházka“
  • z rodu Habsbursko-Lotrinského
  • císař rakouský, král český (nekorunovaný) a uherský (korunovace 1867), král lombardský, benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský
  • TITULY Františka Josefa I.:
    • Jeho císařské a královské Apoštolské veličenstvo N.N.
    • z Boží vůle císař rakouský,
    • král český a uherský, lombardský a benátský, dalmatský, chorvatský, slavonský, haličský, vladimiřský a illyrský;
    • král jeruzalémský;
    • arcivévoda rakouský,
    • velkovévoda toskánský a krakovský;
    • vévoda lotrinský, salcburský, štyrský, korutanský, kraňský a bukovinský;
    • velkokníže sedmihradský, markrabě moravský;
    • vévoda horno- a dolnoslezský, modenský, parmský, piacenzský a guastalský, osvětimský a zátorský, těšínský, furlanský, dubrovnický a zadarský;
    • knížecí hrabě habsburský, tyrolský, kyburský, goricijský a gradišťský;
    • kníže tridentský a brixenský;
    • markrabě horno- a dolnolužický a istrijský;
    • hrabě hohenembský, feldkirchský, břežnický, sonnenberský;
    • pán terstský, kotorský a na slovinském krajišti;
    • velkovévoda srbský atd.
  •  jméno František Josef mělo být určitým kompromisem: jméno František (podle císařova děda Františka I.) mělo symbolizovat konzervativní hodnoty, zatímco jméno Josef mělo odkazovat na částečné přijetí reformní politiky (podle císaře Josefa II.)
  • syn arcivévody Františka Karla (mladšího syna císaře Františka I.) a jeho ženy Žofie, bavorské princezny
  • 4 sourozenci: Maxmiliána, Karel Ludvík, Marie Anna (zemřela v dětství) a Ludvík Viktora
  • velký vliv matky – ambiciózní arcivévodkyně Žofie = Sofie
  • po roce 1860 se stal spíše mužem kompromisu než zastáncem tvrdé linie politické reakce – nejpopulárnější člen své dynastie
    • dokázal velmi elegantně a diplomaticky vystupovat
    • na většině dobových fotografií je zobrazován v uniformě – v jeho době neexistoval civilní oděv, který by byl hodný císaře
    • 1853 přežil pokus o atentát a v letní rezidenci v Ischlu
    • 1854 svatba se sestřenicí Alžbětou Bavorsko („císařovna Sissi“ – Lisi – Elizabeth = dcera bavorského vévody Maxmiliána Josefa a Ludoviky Vilhelmíny )
    • původní záměr měla být svatba se Sisinou sestrou Helenou („Nené“), ale císař se zamiloval do Alžběty

František Josef I. + Alžběta = 4 děti:

  • Žofie (1855–1857) – zemřela ve dvou letech na černý kašel při cestě po Uherském království.
  • Gisela (1856–1932) – v16 letech ji provdali za bavorského prince Leopolda a měla s ním čtyři děti: Augustu, Alžbětu, Konráda a Georga
  • Rudolf (18581889) – František Josef izoloval korunního prince Rudolfa od státních záležitostí – věnoval se přírodním vědám a spolupracoval na Brehmově Životě zvířat -působil také jako žurnalista v liberálním tisku, samozřejmě anonymně a za zády svého otce – 1881 se oženil s princeznou Stephanií, dcerou belgického krále Leopolda II. – 1883 dcera Alžběta – 1889 spáchal v Mayerlingu se svou sedmnáctiletou milenkou Mary Vetserovou sebevraždu
  • Marie Valerie (18681924)- nejmilovanější dcera Alžběty – narodila se 10 měsíců po korunování Františka Josefa uherským králem- vzala si Františka Salvátora a měla s ním 9 dětí – díky její dobročinnosti jí lidé přezdívali „Anděl z Wallsee“

Mezi Františkem a Sisi později došlo k odcizení = od roku 1885 udržoval císař vztah s herečkou Kateřinou Schrattovou. Po smrti Františka Josefa I. nastoupil na trůn Karel I., jeho politika však nedokázala najít cestu k novým národním snahám.

Sissi (1837 – 1898)

  • bezstarostné dětství strávila v rodném Mnichově a na venkovském sídle Possenhofen
  • naučila se francouzsky, jezdit na koni a plavat
  • velký cit pro přírodu a umění, touha po svobodomyslnosti
  • provdána v 16 letech za Františka Josefa II.
  • zásnubní dar od Žofie: villa v Bad Ischlu
  • manželství šťastné jen pár let po svatbě
  • odporovala přísné dvorské etiketě, která ji svazovala (neměla na svatbě předepsané bílé rukavičky) = v nepřátelské atmosféře dvora se cítila velmi osamělá – stahovala se do sebe a velmi vážně onemocněla = zdravotní pobyty s cestováním
  • přátelila se s maďarskou šlechtou, oslňovala svým jezdeckým uměním a angažovala se do politiky při rakousko-uherském vyrovnání
  • byla posedlá svým vzhledem – dbala především o své krásné dlouhé hnědé vlasy, které dosahovaly až na zem = vyčesané vlasy si nechávala předkládat na stříbrném podnose
  • dbala také o svou postavu – váha 44 – 48 kg při výšce 172 cm – držela drastické diety – nechávala se zašívat do korzetů a volný čas vyplňovala sportem – podnikala velmi náročné túry za každého počasí –  vážila se 3X denně  = vykazovala veškeré znaky mentální anorexie
  • nikdy si nesedala a používala zvláštní klekátka
  • 45 let se nenechávala fotografovat ani portrétovat, aby zůstala zachována ve vzpomínkách mladá
  • v pokročilém věku se z ní stala podivná žena, která vzbuzovala spíše soucit než obdiv
  • po smrti syna Rudolfa se oblékala již jen do černých šatů a bez cíle a smyslu cestovala po Evropě
  • poslední roky života trávila v Řecku na ostrově Korfu, kde si nechala vybudovat zámek Achilleion
  • zavražděna pilníkem italským anarchistou Luigi Luchenim roku 1898
  • citát Sissi: „Manželství je nesmyslná instituce. V patnácti je člověk prodán a vysloví přísahu, které nerozumí a které se nemůže zbavit 30 a více let“
  • v dnešní době osobnost Sissi námětem řady filmů