Formování československého státu (1918 – 1921)
Představitelé československého státu:
První vláda = „vláda všenárodní koalice“ (1918 – 1920)
- první předseda vlády: Karel Kramář
- ministr zahraničí: Edvard Beneš
- ministr vojenství: M. R. Štefánik
Problémy „první republiky“
- ČSR vznikla na národnostním principu (Češi a Slováci = jeden národ)
- na principu čechoslovakismu (Češi 51%, Slováci 16%)
- minority: Němci 23%, Maďaři, Rusíni, Poláci, Židé 10%
- ústava zaručovala i práva minorit, ALE přesto problémy
1. Problémy s Němci = německá irredenta
- představitel: Rudolf Lodgman von Auen
- pokusy o odtržení německy mluvících oblastí (pohraničí) a o vytvoření čtyř provincií, které měly být připojeny k Rakousku (později k Německu)
- Němci žijící u nás vnímali konec války a vznik ČSR jako svoji porážku
- vznik ČSR změnil jejich postavení, stali se národností menšinou
- 4 provincie: Deutschböhmen (severní a západní Čechy), Sudetenland (severovýchodní Čechy, severní Morava a Slezsko), Böhmerwaldgau (jižní Čechy) a Deutschsüdmähren (jižní Morava)
- prosinec 1918 – pohraniční oblasti vojensky obsazeny
- střety mezi vojáky a obyvateli
2. Problém československých hranic
- hranice s Německem a s Rakouskem stanoveny na základě historického vývoje
- potvrzeny ve Versailles (s Německem) a v Saint Germain (s Rakouskem)
- problémová hranice: s Maďarskem (žádná historická hranice)
- Beneš podal na Pařížské konferenci návrh (7 memorand) – přijato – potvrzeno i smlouvou v Trianonu (1920) = Maďaři museli vyklidit Slovenské pohraničí (také Podkarpatskou Rus) = rozhodnutí velmocí potvrzeno vojenskou silou (ČSA, Rumunská armáda, policie)
- po porážce Maďarské republiky rad a Slovenské republiky rad dochází ke stabilizaci poměrů = na Slovensku žilo 700 000 Maďarů
- hranice Podkarpatské Rusi – původně patřilo k Uhrám – Zalitavsko
- tři tendence – připojit se k: Maďarsku, Sovětské Ukrajině, ČSR
- vojensky obsazena československými vojsky
- nejzaostalejší část ČSR, bez hospodářského vývoje
- hranice s Polskem (o Těšínsko)
- velmoci rozhodli o rozdělení území – obsazeno československou armádou
- 1920 – Pařížská smlouva – připojeno k Československu
- napjaté vztahy s Polskem trvaly po celé meziválečné období
3. hospodářské a sociální rozdíly mezi Čechy, Moravou a Slovenskem a Podkarpatskou Rusí
- Čechy a Morava byly průmyslově vyspělejší (textilní, stroj., sklářský průmysl)
- Slovensko a zvláště Podkarpatská Rus – zaostalé
- sociální rozdíly – zaostalost východních částí – žádné střední a vysoké školy, neexistovala. slov. inteligence
- 1919 založena Bratislavská universita, 1920 Slovenské ND
- na Slovensko odcházeli na pomoc čeští úředníci, policie, lékaři
- rozdíly v sebeuvědomění – problémy čechoslovakismu
- Slováci přestávali být součástí ČSR, snažili se osamostatnit se = vnitřní spory
4. sociální problémy
- hospodářský rozvrat = 20% dělníků nezaměstnaných
- 1918 – demonstrace, protidrahotní bouře, hladové bouře (nedostatek potravin)
- požadavek socializace = znárodňování velkých průmyslových podniků a dolů
- v prvních dvou letech – situace nejhorší (střety)
Vydávány zákony:
osmihodinová pracovní doba
- státní podpora v nezaměstnanosti = nemocenské a úrazové pojištění
- duben 1919 – vydán zákon o pozemkové reformě = zábor pozemkového majetku přesahujícího 150 ha zemědělské půdy nebo 250 ha půdy vůbec
- vznikl pozemkový úřad – hlavní roli zde hrála agrární strana
- reforma se naplňovala celá 20. léta
- 600 000 rolníků dostalo půdu
- vznikly zbytkové velkostatky – přidělili si je představitelé agrární strany (cca 100 ha půdy)
- jaro 1919 – provedena měnová reforma – odluka od rakouské měny – okolkováním
- pod vedením ministra financí Aloise Rašína
- spjata s úsporností ve státních výdajích
Politický vývoj a politické strany
- Republikánská strana zemědělského a malorolnického lidu = Agrární strana
- Alois Švehla, Rudolf Beran, Slovák Milan Hodža
- Československá sociálně-demokratická strana
- Bohumil Šmeral (1919 Marxistická levice – 1921 KSČ), Rudolf Bechyně, Vlastimil Tuzar, Slovák Ivan Dérer
- opírala se o Odborové sdružení československé
- Socialistická strana (od 1926 Národní socialisté) – střední vrstva = řemeslníci, živnostníci, učitelé
- V. Klofáč, Stříbrný, Beneš
- Národní demokracie – podnikatelé
- Karel Kramář, Alois Rašín
- Lidová strana
- Jan Šrámek, Hurban
- vznikla r. 1919 sloučením Moravsko-slezské křesťanskosociální strany, Katolicko-národně konzervativní strany a Konzervativní lidové strany
- vazby s římskokatolickou církví
- Komunistická strana Československa
- Hlinkova Ľudová strana (HĽS)
- Andrej Hlinka, Josef Tiso, Sidor
- Německá sociálně-demokratická strana
- Čech
- DNSAP = Deutsche nationalsozialistiche Arbeiterpartei = Německá národně socialistická strana dělnická
- 1933 zakázána – tehdy na ní navázala SdP = Sudetendeutsche Partei = Sudetoněmecká strana
- Jung, Krebs, Konrád Henlein, Frank
Po vzniku republiky nebyly německé strany zastoupeny v parlamentu – slovo dostaly až po volbách roku 1920 – do vlády se německé strany dostaly v polovině 20. let
V červnu 1919 se konaly volby do obecních zastupitelstev, v nichž zvítězila sociální demokracie. Na to reagovala vláda podáním demise – v létě 1919 byla ustavena 2. vláda v čele s Vlastimilem Tuzarem = „vláda Rudozelené koalice“ = socdem., agrární strana.
- 29. 2. 1920 přijata ústava Československé republiky
- 1920 – parlamentní volby
- soc-dem získala 30% hlasů
- dělnictvo očekávalo změny, nic moc se nedělo => na sjezdu soc-dem došlo k rozkolu – září 1920 vláda podala demisi – byla vytvořena úřednická vláda Jana Černého (1920 – 1922)
- „vláda pevné ruky“ – mohou dělat i tvrdá a nepopulární opatření
- prosinec 1920 – vyvrcholení konfliktu = spor o lidový dům = sídlo ČSSD = boj o charakter republiky
- spor mezi levicí a pravicí v soc-dem – policie vyhnala levici = levicové síly poraženy
- levice uspořádala generální stávku – týdenní boje
- porážka dělnictva, zatýkání => definitivní rozkol v soc-dem.
- únor 1921 – vznikla KSČ
- podzim 1921 – slučovací sjezd KSČ – spojily se tři sekce KSČ – Slov., Něm., Česká
- 1921 – 1922 – spory o funkce prezidenta (TGM nemocný, vyvázl, znovu prezidentem)
- 1922 – volby vyhráli agrárníci – vytvořili „vládu všenárodní koalice“(1922 – 1926)
- v čele: Alois Švehla
- uklidnění poměrů
- 1926 – úřednická vláda Jana Černého
- 1926 – 1929 – „vláda panské koalice“
- bez zastoupení soc-dem a sociálních stran
- účast i německých stran
- 1929 – 1938 – „vláda široké koalice“
- mnoho stran
Vliv na české politické scéně
- „koaliční pětka“ – mimoparlamentní seskupení
- její zástupci se dohadovali o hlavních rozhodnutích, pak je společně prosadili v parlamentě
- agrárníci, lidovci, sociální demokraté, národní socialisté, národní demokraté
- „hrad“ – neformální politické seskupení kolem T. G. Masaryka
- důležitá Živnobanka – v bankovní sféře a průmyslu
Dělnické hnutí ve 20. letech a Kominterna
- 1919 byla obnovena Druhá internacionála – „socialistická internacionála“
- program: demokratický socialismus
- probíhá proces diferenciace v dělnických stranách (pravice × levice; z levice vzniká KS)
- 1918 vzniká KS v Maďarsku, Německu, Rakousku, Polsku, Finsku
- 1919 vzniká KS v USA, Anglii, Jugoslávii, Bulharsku, Španělsku, Itálii
- březen 1919 – z iniciativy výboru KS se v Moskvě sešla konference, která založila
- třetí internacionálu (komunistickou internacionálu) = „kominterna“
- účastnili se delegáti asi z 20 zemí
- 1920 – druhý sjezd kominterny – přijato 21 podmínek pro vstup do kominterny
- v kominterně se prosazuje bolševizace KS – Stalin = očista – hledání nepřátel uvnitř KS
- prosinec 1920 – boj o lidový dům – viz výše
- květen 1921 – vznik české KS v čele se Šmeralem
- od 1929 bolševizace KSČ v Československu na 5. sjezdu – do čela: mladá generace (Klement Gottwald)