Český stát za Jagellonců

Publikováno | Autor:

Český stát za Jagellonců (1471 – 1526) = stát stavovský

Jagellonci byli panovnickou dynastií pocházející z Litvy (velkoknížata).

  • vládli v polském království (1385–1572), v českém království (1471–1526) a v uherském království (1490–1526)
  • prvním známým vládnoucím členem dynastie byl litevský velkokníže Gediminas
  • česko-uherská větev rodu vymřela po meči roku 1526 Ludvíkem Jagellonským
  • polsko-litevská v roce 1572 Zikmundem II. Augustem
  • původ rodu je nejasný, někdy se odvozuje od ruského knížete z rodu Rurikovců Rostislava z 12. století
  • Jagellonci měli tendenci mít děti v pozdním věku

Jagellonská etapa českých dějin začíná v roce 1476, kdy český sněm zvolil na základě starší dohody Jiřího z Poděbrad s Jagellonci za krále

Vladislava Jagellonského („král bene“) (1476 – 1516)

  • zvolen proti vůli římské kurie
  • katolické vyznání na rozdíl od většiny českého národa
  • slabý panovník, který nastoupil za nepříznivých okolností, kdy Moravu, Slezsko a Lužici ovládal Matyáš = země koruny české byly tedy rozděleny = drobné války
  • uzavřeli dohodu: zemře-li dříve Matyáš, budou jeho země vykoupeny a králem v nich se stane Vladislav, zemře-li dříve Vladislav, tak se českým králem stane Matyáš bez jakékoliv výplaty
  • 1490 zemřel Matyáš = Vladislav král v Čechách, na Moravě, ve Slezsku v Lužici a v Uhrách = Českouherské soustátí, které zde trvalo až do rozpadu Rakouska-Uherska v roce 1918 – Čechy a Uhry byly však jen personální unií (byly spojeny jen osobou panovníka).
  • Vladislav sídlil v Budíně (část dnešního Budapeště) – Praha ztrácí význam
  • za jeho vlády byl postaven v Praze Vladislavský sál
  • posílila moc šlechty a měst, která mezi sebou soupeřila o své postavení -Vladislav neměl žádnou moc – faktickou moc vlastnila šlechta (zemské sněmy).
  • v Čechách byl nejvyšším pánem nejvyšší purkrabí, na Moravě hejtman
  • dva právní dokumenty:
    1. Vladislavské zřízení zemské z roku 1500 – potvrdilo postavení šlechty a byla omezena práva měst = hrozila občanská válka (města × šlechta).
    2. Svatováclavská smlouva 1517- kompromis mezi šlechtou a městy = města již mohla hlasovat na sněmu a šlechta volně podnikat (může městům konkurovat).
  • 3 ženy Vladislava: Barbora Hlohovská (nikdy se s ní nesetkal), Beatrice Aragonská (vdova po Matyáši), Anna z Foix (skutečně ji miloval) – 2 děti = Anna a Ludvík

Ludvík Jagellonský (1516 – 1526)

  • když nastoupil, bylo mu 20
  • bezvládí a rozvrat v zemi vrcholí = nastává hegemonie panstva
  • v bitvě proti Turkům u Moháče 1526 Ludvík umírá (zabloudil, utopil se v bažině)

Dějiny Českého království zde de facto končí. Pokračování našich dějin bude dále popisováno jako dějiny Rakouska, později Rakouska-Uherska = nástup Habsburků na český trůn

Hospodářství 15/16 st.

  • úbytek poddaných (odcházeli do měst)
  • šlechta začíná podnikat především v rybníkářství a pivovarnictví

Rybníkářství:

  • rozsáhlá síť rybníků na Pardubicku (páni z Pernštejna) a v Jižních Čechách (Rožmberkové) – ve městě Třeboň známá Zlatá stoka 45 km dlouhá
  • kapři byli oblíbené zboží především v Bavorsku

Pivovarnictví:

  • šlechtici dodávali pivo svým poddaným – značná spotřeba (z piva se vařily i polévky)
  • těžba stříbra – poslední rozkvět (Kutná Hora
  • těžba mědi – Jáchymov (mincovna razící tolary)