Politický systém
- roste vliv komunistické strany po rozkolu dělnického hnutí – komunisté stojí v opozici vůči vládě, vůči celému politickému systému
- nejsilnější stranou jsou agrárníci (Hodža) – orientuje se na Rakousko a Německo.
- 1923 vzniká zákon na ochranu republiky (předcházel mu úspěšný atentát na Rašína) – namířen proti extrémním silám (KS, nacionalistické strany, fašismus).
V polovině 20. let se konaly volby a boj o moc vrcholí:
- Agrární strana (13,7 %)
- Komunistická strana (13,2 %)
- Lidová strana (10,0 %)
- Sociální demokracie (9,0 %)
Na Slovensku byla nejsilnější Hlinkova ľudová strana. Komunisté a Sociální demokraté byli v opozici.
1926 byla znova vytvořena úřednická vláda Jana Černého, vznikla národní obec fašistická (červenobílí), která chtěla uskutečnit fašistický puč na Sokolském sletu. Požadavek vytvořit vládu „pevné ruky“ (= nastolit diktaturu). Byla proti dělnickému hnutí a Komunistické straně, proti menšinám, proti Společnosti národů, proti Německu (založeno na českém nacionalismu) a proti sovětské politice. V čele fašistické obce stál Rudolf Gajda (bývalý legionář) – k žádnému puči nedošlo.
1929 byl pořádán 5. sjezd KSČ (bolševizace) – „Tam se naučíme, jak Vám zakroutit krkem“. KS byla proti buržoazii a vládě.
1927 se konaly třetí prezidentské volby (1918, 1920, 1927), v nichž byl znovu zvolen T. G. Masaryk (1918. 1920, 1927, 1934) – v prosinci 1935 pro špatný zdravotní stav abdikoval a setrvával na zámku v Lánech – za svého nástupce navrhl dr. Edvarda Beneše.