České země po husitské revoluci
- 1437 zemřel Zikmund (vymřel rod Lucemburků) – nároky na trůn uplatňoval jeho zeť Albrecht Habsburský (1437 – 1439) – římskoněmecký, uherský a český král, ale 1439 zemřel (při zpátečním neúspěšném tažení proti Turkům)
- utrakvisté s korunovací Albrechta nesouhlasili
- posléze dědické nároky uplatňoval Ladislav Pohrobek (Zikmundův vnuk), který se však narodil až v roce 1440 = období 1439 – 1453 = období mezivládí, vyplněné bojem o moc mezi katolickou a kališnickou šlechtou a městy
- vytvořeny landfrídy (= krajské spolky), které si rozdělily vládu v Čechách. Mezi nejvýznamnější landfrídy patřili jihočeský (Oldřich z Rožmberka) a východočeský landfríd (Hynek Ptáček z Purkštejna)
České země za Jiřího z Poděbrad (1439 – 1453 – 1471)
- v roce 1448 se hlavní postavou stal Jiří z Poděbrad – přepadl a ovládl Prahu = vznikla poděbradská jednota
- prohlásil se za správce země do dospělosti krále, ALE katolická šlechta to neuznala, vytvořila protiváhu v čele s Rožmberky – vypukla válka – zvítězil Jiří z Poděbrad – 1452 ho tedy uznala i katolická šlechta, a tak se stal správcem Čech (gubernátorem)
1453 se králem stal Ladislav Pohrobek (13), ale zastupuje ho stále Jiří z Poděbrad – usiluje o:
- vytvoření silného státu
- o hospodářský rozkvět země
- o posílení královské autority a moci
- snažil se omezit moc panstva
- obnovil těžbu stříbra
- 1457 však Ladislav Pohrobek (17) náhle zemřel – obviňován Jiří z Poděbrad, že ho nechal otrávit a to až do roku 1985, kdy se zjistilo, že Láďa zemřel na leukémii
- spory o trůn – mnoho kandidátů = Matyáš Korvín, Jiří z Poděbrad
- nakonec uherská šlechta zvolila Matyáše Korvína a český sněm Jiřího z Poděbrad za zemského správce – pocházel z mocného panského rodu kališnických pánů z Kunštátu
- Jiří z Poděbrad měl podporu kališnické šlechty a měšťanstva – nazýván „králem dvojího lidu“ (katolíků a kališníků) a první král, který nepocházel z panovnického rodu. Jiří byl uznán i papežem za českého krále za slib, že bude bojovat proti kacířství. OVŠEM papež považoval kališnictví za kacířství, kdežto Jiří ne = 1462 papež zrušil kompaktáta, prohlásil Jiřího za kacíře a dal jej do klatby
- Jiří se snaží získat spojence (má obavu před křížovou výpravou) – plán o vytvoření mezinárodní mírové organizace Liga křesťanských panovníků –uskutečněnadiplomatická akce – vysílá poselstvo do zemí západní Evropy v čele s Lvem z Rožmitálu.
Cíle:
- omezit moc papeže a tím zajistit bezpečnost pro Čechy
- spory mezi státy chtěl řešit mírovou cestou
- proti tureckému nebezpečí z východu
- tento český plán na OSN se však vyplnit nepodařilo a konflikt s papežem pokračoval. – 1465 katolická šlechta (jč, zč) vytváří tzv. „zelenohorskou jednotu“ proti Jiříkovi
- 1465 – velká cesta panovníkova švagra Lva z Rožmitálu po Evropě, jejíž hlavním cílem bylo dokázat, že kališníci jsou kulturní a právoplatní křesťané (Z Čech až na konec světa)
- válka mezi JzP a Matyášem Korvínem – 1468 – 1471
- 1468 na popud papeže proti Čechám křížová výprava – vedl ji Matyáš Korvín, který protáhl Moravou a Slezskem, byl však obklíčen u Vilémova a zajat (1469). Jiří však Matyáše propustil za slib, že ho usmíří s papežem (slib nedodržen)
Matyáš byl za podpory Zelenohorské jednoty v Olomouci prohlášen českým králem(podpořily Morava, Slezsko, Lužice)
= Jiří hledal pomoc v Polsku (za přislíbení českého trůnu polskému rodu Jagellonců). Situace se posléze mění v Jiříkův prospěch, ten však v roce 1471 umírá.