potrestání královských rádců (prosazuje se názor, že i nejvyšší úředníci jsou odpovědni parlamentu, nejenom králi)
omezení vojenské moci krále (rozpustit královskou armádu)
svolat a rozpustit parlament lze i bez vůle krále
1641 povstání v Irsku (katolíci proti absolutismu, proti násilnému pronikání anglikánské církve) – vzniká otázka, zdali má být králi svěřeno vojsko
do roku 1642 probíhá tzv. Pamfletová válka – řeší spor o charakter politické moci
požadavek rozdělit politickou moc = král se má dělit o moc s vládou – výkonná moc a parlamentem – zákonodárná moc
1642 – 1648 v Anglii 1.občanská válka = na jedné straně stál král, anglikánská šlechta a církev, katolická šlechta a část buržoazie (= královská jízda „kavalíři“) X na straně druhé stál parlament, statkáři, obchodníci (presbyteriáni), drobné vrstvy – řemeslníci, svobodní sedláci, drobná buržoazie (independenti)
zpočátku = první dva roky = měla převahu královská armáda, která se opírala o jízdu (vedl ji Ruprecht Falcký – syn Fridricha)
vojsko parlamentu vycvičilo jízdu z dobrovolníků – v čele stál Oliver Cromwell
1644 se parlamentní vojsko spojilo se Skoty a společně porazili královské vojsko u Marston Mooru = vliv Cromwella a Independentů v armádě a v parlamentu posílila
anglický parlament zřídil armádu nového typu (placená parlamentem, přísná kázeň, velitelé byli jmenováni podle schopností – netřeba urozenosti, tzv. agitátoři udržovali náladu vojska a bojeschopnost)
1645 byl král poražen v bitvě u Naseby, dobyt Oxford (sídlo royalistů) a král prchl
1646 se král vzdal Skotům ALE ti jej prodali parlamentu (aby měli na žold)
v parlamentu dochází k rozporům mezi presbyteriány (umírněnými) a independenty = pro presbyteriány byl boj u konce, majetek royalistů byl zkonfiskován a státním náboženstvím se stal kalvinismus, prosazen bezcelní obchod s koloniemi ALE spory o ústavu (otázky, kdo má dostat politická práva)
objevují se levelleři = diggeři (rovnostáři) = všichni lidé jsou si rovni = všichni mají stejné nároky na konfiskovanou půdu – nejradikálnější návrhy jejich programem je Dohoda lidu (vytvoření republiky, zrušit privilegia, volební právo i pro nižší šlechtu, náboženská svoboda, sociální reforma
král mezitím uprchl z Londýna, spojil se se Skoty a chystal válku proti parlamentu
presbyteriáni vyhnáni z parlamentu („kusý parlament“)
2. občanská válka 1648 – 1649
král a Skotové byli poraženi, král byl prohlášen za zrádce a za viníka války a 30. ledna 1649 popraven
zrušena sněmovna lordů, zrušena monarchie a v květnu 1649vyhlášena republika jako výsledek spolupráce mezi dvěma křídly puritánského hnutí: independenty a levellery
independenti ovládali armádu a parlament ALE vystupovali proti levellerům – často uvězněni nebo odešli do vyhnanství
vojáci Cromwellovy armády byli posláni do Irska, aby potlačili povstání (1649 – 1652) = Irové byli poraženi, byla jim zabírána půda, kterou si rozdělili angličtí statkáři = Irsko se stalo jednou z anglických kolonií
Skotsko bylo pevně připoutáno k Anglii
1653 Cromwell parlament rozehnal = konec republiky a v Anglii nastolena vojenská diktatura – Cromwell titul „lord protektor“ – jeho oporou je armáda (vládl spolu s generály), policie, byrokracie a výzvědná služba
Cromwell vládl v zájmu buržoazie – prosazoval zákony – svobodu podnikání
1651 vydal zákon Navigační akta = Zákon o plavbě – do Anglie smí dovážet zboží jen anglické lodě nebo lodě ze země, kde bylo zboží vyrobeno (zákon namířen proti Nizozemí)
s tím souvisí obchodní války s Nizozemím (1652 – 1654) o převahu na moři a o posílení postavení Anglie ve světovém obchodě.
do roku 1674 války pokračovaly
za Cromwella byla zlepšena zahraniční politika, zlepšeny vztahy se Španělskem a s Francií
1658 po obnovení parlamentu a ústavy Cromwell zemřel
o jeho smrti vládl krátce jeho syn Richard, ten však musel r. 1659 odstoupit
vzrůstá počet stoupenců pro obnovení monarchie = restaurace Stuartovců 1660 – na trůn usedá syn popraveného krále – Karel II.
